30kmhcz

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.

Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.
Pokročilé vyhledávání  

Novinky:

>>DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: ČTOU TO TADY JAK ÚŘEDNÍCI, TAK POLICIE. Neuvádějte nic, podle čeho by protistrana mohla dovodit, o jaký případ se jedná. Jak na to? Pojďte >>sem<<.

Autor Téma: ÚS k mechanismu počítání lhůt u nečinnosti  (Přečteno 2493 krát)

IZS

  • hard core 30kmh.cz
  • ****
  • Příspěvků: 1 518
    • Zobrazit profil
ÚS k mechanismu počítání lhůt u nečinnosti
« kdy: 09 Března 2023, 09:34:26 »

Z nálezu Ústavního sp. zn. Pl. ÚS 25/19 (sbírkové číslo SbNU 147/101) soudu přidávám odpověď na divoké úvahy, které kromě mě snad občas napadnou každého, kdo nad během lhůt u nečinnosti přemýšlí. Nález vznikl právě ze situace, kdy účastníku správního řízení marně uplynula lhůta pro podání správní žaloby proti nečinnosti.

"43. Ústavní soud považuje za irelevantní, zda se účastník správního řízení skutečně o nečinnosti "dozvídá každý den znovu". I kdyby tomu tak bylo, neznamenalo by to, že by se lhůta z ústavněprávního hlediska musela odvíjet znovu od každého nového dne, kdy se měl o nečinnosti dozvědět. To, že by se o nečinnosti účastník údajně každý den "nově dozvídal", by nic neměnilo na tom, že o ní v době uplynutí lhůty věděl již cca rok, a během tohoto roku se proti ní mohl bránit. Posouzení, zda se o něčem žalobce "kontinuálně dozvídá", může být relevantní pro výklad zákona, který běh lhůty od okamžiku dozvědění odvíjí, nikoli pro zrušení zákona, který tak nečiní. Nadto je Ústavní soud toho názoru, že onou skutečností ve vnějším světě, o které se lze dozvědět, je fakt, že správní orgán nevydal rozhodnutí v době, kdy ho vydat měl, a stal se nečinným. Skutečně nově "dozvědět" se posléze účastník mohl leda o nějaké nové skutečnosti, tedy typicky o tom, že rozhodnutí bylo vydáno. Má-li být právní řád srozumitelný a jeho aplikace předvídatelná, musí být respektován význam slov v něm používaných. Opačný přístup, kdy se slovům bez ohledu na jejich skutečný obsah dává význam podle toho, jakého výsledku řízení si interpret přeje dosáhnout, je projevem svévole a v určitých případech i nástrojem obcházení pravidel uvedených v čl. 95 odst. 2 Ústavy či § 78 odst. 2 a § 11 odst. 2 zákona o Ústavním soudu."
IP zaznamenána