Jak to dopadlo:
Blbě. Pár dní po aktu jsem se podíval z okna na parkoviště a viděl kolem svého auta lidi s baterkama. Myslel jsem že mě někdo chce ukrást auto...bylo to horší...přišla MP. Byla skoro půlnoc a pánové si dali práci s hledáním mého auto. Nutno dodat, že předtím jsem si ověřil, že jsem akt provedl krásně přímo před kamerou.
Šel jsem se tam podívat, strážník mi dal další botičku na auto, také bych měl říct že botička byla v kufru přikrytá bundou, což lze vidět z venku. Z botičky byla vidět jenom spodní hrana. Šel jsem domů a smál jsem se tomu, že chtějí dát botičku někomu o kom si myslí že je umí sundat. Bohužel sídliště kde jsem bydlím je posázené kamerami. První můj plán byl nenápadně vynést botičku do mého druhého auta a odjet. Bohužel jsem netrpělivý, když odjeli šel jsem se tam podívat. Byla to past. Čekali až mě uvidí na kameře, šel jsem kolem a vzal jsem si lístek co mi nechali za stěračem. Na půl cesty domů vidím blikačky a slyším "...ve jménu zákona..."
Tlustý měšťák se mě snažil doběhnout, bylo to docela vtipné. Okolní paneláky se plnili lidmi, protože policajti blikali všem do oken. Paráda. Chtěli OP, oznámil jsem že ji nemám. Přiznal jsem ale auto i jméno. Řekl jsem mu že jdu teda domů a on že použije donucovací prostředky jestli s ním nepůjdu. Oznámil jsem mu že jsem se identifikoval a nekladu odpor, ale to je tak všechno co udělám.
Tři měšťáci mě drželi u auta a začala klasika. "Máme vás na kameře, očividně jí máte v autě. To je krádež, dejte nám jí". Řekl jsem jim, že tam botičku nevidím, jenom svojí bundu co mám přes nějaké věci a že jsou docela dobří když vidí skrz tu bundu. Následovali typické kecy o tom, že jsem zloděj a nedoplatim se....bla bla bla. Odmítnul jsem otevřít protože mi řekli že mě nemůžou donutit. Objednali si státní kolegy na ztotožnění.
Čekali jsme snad 40 minut, byla docela zima a já měl jenom triko, což se jim líbílo. Zahřál jsem se pár vtipky o tom jak jejich kolegové nějak nechtějí přijet. V tuhle chvíli už tam byla asi tři auta MP a kolem měl bylo tak 5 lidí. Řekl jsem jim, že doufám že se nikde nic nestane zatímco mě hlídají, mám se starat prý o sebe. Ptal jsem se proč jich je tolik, prej kdybych něchtěl spolupracovat. Poděkoval jsem jim za poklonu protože musím vypadat fakt nebezpečně. Jejich kolegyně už to nevydržela a začala se smát. Také jsem jim oznámil, že moje partnerka to točí z okna, což byla pravda. Furt se mi směje.
Přijeli státní a tak jsem dal ruce nad hlavu.......Vypadali dost otráveně a ten jeden zavzdychal "prosim jenom žádný divadlo". Vypadalo to že státní a MP se moc nemusí, jeden státní si mě vzal stranou a říká "hele já nevim co se tu mezi váma stalo, auto vás otevřít nutit nemůžeme, ale když nám jí vrátíte tak je konec. My to předáme na město a bude to přestupek proti majetku, ne krádež". Nejdřív jsem jim řekl že to je fajn ale že tomu moc neveřim a že kdyby dneska nepřijeli tak se botička, hypoteticky, objevila na stanici. Držel jsem je tam asi 40 minut. Nakonec mi říká, že mě chápe ale musíme na stanici ten dnešek sepsat a pak můžu jít. Zeptal jsem se jestli mě pak hodí domů, prej ne. Bylo už nevím kolik, byla mi zima a chtěl jsem spát. V tuhle hodinu bych musel domů pěšky 5km. Nechal jsem se přemluvit, dal jsem jim to. Podepsali jsme že to bylo navráceno a mohl jsem jít. MP si odvezlo druhou botičku a šel jsem spát.
I když me policajt ujišťoval že to bude třeba 500,- - 1000,- tak kecal. Dopis z města popisoval jsem podezřele chodil kolem vlastního auta a ohýbal jsem. Dokonce jsem si dovolil dát dítě do auta! Bylo to asi 5 stránek o tom jak jsem zhřešil hůře než vraždu. Co vám budu povídat....byly to 3000,- . Nejdřív jsem chtěl podat odpor, ale popravdě jsem měl v tu chvíli policajtů dost. V minulosti jsem nikdy neměl WIN a vždycky to bylo jenom horší. Poslal jsem jim peníze.
Líbilo se mi že botička byla, podle města, jasně zamčená protože mají její fotku na kole. Touhle logikou jsou zamčené všechny vyfocené dveře na světě.
Příště: Nejdříve zkontrolovat kamery, botičku nechat co nejvíce ladem a dělat že o ničem nevíte.
