30kmhcz

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.

Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.
Pokročilé vyhledávání  

Novinky:

>>DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: ČTOU TO TADY JAK ÚŘEDNÍCI, TAK POLICIE. Neuvádějte nic, podle čeho by protistrana mohla dovodit, o jaký případ se jedná. Jak na to? Pojďte >>sem<<.

Autor Téma: ÚS k nesoučinnosti nového vlastníka auta při přepisu v registru vozidel  (Přečteno 371 krát)

hh

  • hard core 30kmh.cz
  • ****
  • Příspěvků: 6 074
    • Zobrazit profil

Pl. ÚS 114/2020 ze dne 9. 11. 2021

Sice zamítavý nález, ale s dílčími zajímavými myšlenkami. Původní vlastník prodá auto a předá ho novému včetně dokladů a plné moci k zařízení převodu. Nový vlastník se na to vykašle, s autem páchá sprdelizovatelné přestupky, neuzavře POV, provozuje bez TK, případně ho pošle dál do oběhu. Původnímu vlastníkovi a s ohledem na zápis v registru pořád provozovateli chodí nejrůznější pozdravy od orgánů napříč republikou, nový vlastník je nekontaktní, a když chce původní vlastník míček aspoň částečně přehrát na úřady a řešit to novým postupem dle § 8a ZPPPK, pošle ho registr do háje, že nedoložil čerstvý protokol o evidenční kontrole.

Jde o naprostou klasiku, na fóru mnohokrát probíranou, včetně konkrétních řešených případů. Způsob, jak to uchopil ÚS (a též NSS v řízení o související kasační stížnosti), není překvapivý, ale komukoliv, kdo stále má nějaké iluze, doporučuju přečíst. Asi nejvtipnější mi přišla tato argumentační linie - podle navrhujícího soudu nemá EK ani POV nic společného s vlastnictvím k vozu, tedy je-li cílem, aby evidence v RV odpovídala realitě, nedává smysl blokovat uvedení zápisu do souladu s realitou požadováním nesouvisejících podkladů. Na to NSS kontruje (bod 7 nálezu), že RV má i jiné stejně důležité cíle, např. to, aby byla provozována jen vozidla splňující technické podmínky a s uzavřeným POV (bohužel už nevysvětluje, jak přesně odmítnutí zápisu skutečného vlastníka přispěje k tomu, aby ten nepojištěný vrak dál nejezdil po silnicích).

Nicméně nález i přes zamítnutí má nějakou přidanou hodnotu. Jednak celou problematiku nesoučinnosti vůči registru sice trochu tendenčně, ale docela přehledně shrnuje - včetně různých alternativních cest k nápravě, které nelze vyčíst ze zákona (např. přepis nezávisle na § 8 a 8a ZPPPK na základě rozsudku civilního soudu o určení vlastnictví). Další věc, která mi připadá jako novum, je názor, že žádosti dle § 8a musí předcházet neúspěšná žádost dle § 8 ZPPPK. Nějaký následný soud tohle posunul ještě dál a ve vztahu ke sprdeli odmítnul uznat podání žádosti jako liberační důvod, protože daný provozovatel sice žádost podal, ale soud mu ji omlátil o hlavu s tím, že to bylo hned po převodu, a po zamítnutí už ji znovu nepodal. Tedy že to, co podal, byla jen žádost dle § 8 a ty liberační účinky že má až žádost podle § 8a, kterou ale provozovatel nepodal. Celé mi to přijde jako totální z prstu vycucaná hovadina, ale na druhou stranu, když už se někdo do té situace dostane, tak jestli podá jednu nebo 2 žádosti není zas takový rozdíl. Podstatné je, že z argumentace ÚS v zásadě plyne, že by ta žádost podle § 8a měla proti sprdeli fungovat, a to i v případě, že bude zamítnuta a nepovede ke změně v registru (srov. zejména bod 40).
« Poslední změna: 25 Července 2022, 10:35:26 od hh »
IP zaznamenána