30kmhcz

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.

Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.
Pokročilé vyhledávání  

Novinky:

>>DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: ČTOU TO TADY JAK ÚŘEDNÍCI, TAK POLICIE. Neuvádějte nic, podle čeho by protistrana mohla dovodit, o jaký případ se jedná. Jak na to? Pojďte >>sem<<.

Autor Téma: Najetí do neoznačené překážky a porušení § 18 odst. 1 zákona, 1 As 86/2008 - 66  (Přečteno 15094 krát)

D-FENS

  • Příspěvků: 17
    • Zobrazit profil

V souvislosti s jedním právě řešeným přestupkem jsem dohledal tenhle kousek, který přináší rozbor zavinění v situaci, kdy řidič najede do překážky, např. neosvětlené. Policie za takové situace s gustem pokutuje řidiče, který do překážky najel a samozřejmě že i řidiče, který ji způsobil. Přinejmenším u toho prvního je to diskutabilní a zdá se, že je tady východisko.

http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2008/0086_1As__0800063A_prevedeno.pdf

§ 18 odst. 1 zákona ukládá řidiči povinnost, že "smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na
vzdálenost, na kterou má rozhled."

Rozsudek konstatuje:

Přestupkem je podle definice § 2 odst. 1 zákona o přestupcích zaviněné jednání, které
porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno zákonem.
Ke spáchání přestupku (ostatně jako ke spáchání každého jiného deliktu) je třeba jednak jednání
deliktně způsobilého subjektu, jímž dochází k porušení povinnosti (objektivní stránka deliktu),
jednak jeho zavinění (subjektivní stránka deliktu). Jednáním může být jak konání, tak opomenutí
tam, kde byla dána povinnost konat; zavinění musí být přítomno buď ve formě úmyslu přímého
či nepřímého, nebo ve formě nedbalosti vědomé či nevědomé.

Objektivní stránka přestupku je v této věci prokázána, a žalobce to nijak nepopírá.
Ve správním spisu je spolehlivě doloženo, že žalobce dne 22. 1. 2004 v 19,20 řídil svůj nákladní
automobil po silnici I. třídy č. 13 určitou - podle všeho povolenou – rychlostí ve směru
od Klášterce nad Ohří směrem na Chomutov. Na 35. kilometru silnice narazil do překážky -
odstaveného vozidla Škoda Octavia stojícího kolmo ke směru jízdy v pravém jízdním pruhu -
a tím způsobil dopravní nehodu ve smyslu § 22 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích.

Jinou věcí je však subjektivní stránka přestupku, tedy zavinění. Správní orgány se v této
věci výslovně nezabývaly formou zavinění, jakou u žalobce spatřovaly; z povahy věci je tu však
úmysl vyloučen
. Z žalobcova popisu přestupku, jemuž správní orgány uvěřily a z nějž vycházely,
je patrné, že tu nemůže jít ani o nedbalost vědomou: na daném úseku silnice totiž nebylo
z dostatečné vzdálenosti patrné, že tu stojí překážka (vozidlo Škoda Octavia bylo tmavé barvy,
neosvětlené a neoznačené výstražným trojúhelníkem), a žalobce tak nevěděl, že svým jednáním -
tedy jízdou v povolené rychlosti - může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem. V úvahu
tak přichází pouze nedbalost nevědomá
[§ 4 odst. 1 písm. b) zákona o přestupcích]. Správní
orgány ohledně žalobce připouštějí, že nevěděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit
zájem chráněný zákonem; jelikož mu však nehodu kladou za vinu, nutně (ač mlčky) vycházejí
z toho, že to vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl.

Správní orgán tedy měl dokázat, že řidič o překážce v podobě odstaveného automobilu vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl, což neudělal. Podle soudu připadal v úvahu znalecký posudek nebo prověrka na místě.

Soud však jde ještě dál.

Při vytváření právních závěrů na základě doplněného skutkového stavu je pak nutné vzít
v úvahu tzv. princip omezené důvěry, podle nějž se řidič v silničním provozu může spoléhat
na to, že ostatní účastníci silničního provozu budou dodržovat pravidla provozu na pozemních
komunikacích
.


Řidič nákladního vozidla podle soudu tedy nebyl povinen předvídat porušení zákona ze strany jiného řidiče, tentokrát řidiče odstaveného vozidla.

Pokud to mám shrnout, § 18 odst. (1) platí, ale aby se jeho porušení stalo přestupkem, musí se policie nebo správní orgán vypořádat s otázkou zavinění. Pokud se jedná o nevědomou nedbalost (nevěděl, ačkoli vzhledem k okolnostem vědět měl a mohl), musí správní orgán stejně řešit to "měl a mohl", zda měl možnost překážku z dostatečné vzdálenosti, s ohledem na svoji rychlost jízdy, případně zda existovaly nějaké jiné skutečnosti, které by na překážku upozorňovaly. Jinak smolík pacholík.
IP zaznamenána