30kmhcz

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.

Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.
Pokročilé vyhledávání  

Novinky:

>>DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: ČTOU TO TADY JAK ÚŘEDNÍCI, TAK POLICIE. Neuvádějte nic, podle čeho by protistrana mohla dovodit, o jaký případ se jedná. Jak na to? Pojďte >>sem<<.

Autor Téma: 2 úvahy: Spolupracující řidič 2022  (Přečteno 648 krát)

Číkus

  • hard core 30kmh.cz
  • ****
  • Příspěvků: 7 805
    • Zobrazit profil
2 úvahy: Spolupracující řidič 2022
« kdy: 28 Června 2022, 01:18:28 »

Přestože úřední paraziti vylobovali tuhle prasárnu, mám za to, že metoda spolupracujícího řidiče nepřestala býti užitečnou. Námět na případný brainstorming:

1. Konsolidace sprdelí

Setrváním u taktiky spolupracujícího řidiče sice provozovatel již nedosáhne promlčení, ale výrazně oddálí zahájení sprdelního správního řízení. Jelikož víme, že je nutno sloučit všechny přestupky spáchané až do zahájení správního řízení (nebo alespoň dodržet princip absorpce), lze takto docílit sloučení výrazně většího množství přestupků. Zkuste si spočítat, na kolik pak vyjde takové každodenní parkování třeba na modré zóně nebo jiném placeném parkovišti. :-)

2. Soudní řízení

Trochu hardcore varianta (pro jistotu vhodná asi jen pro nebodované přestupky) je pak taková, že spolupracující řidič záměrně prohraje správní řízení jak u SO1 tak u SO2, ale bude mít v rukávu nějaký trumf (třeba neprůstřelné alibi). Následně podá správní žalobu, kterou vyhraje. Mám za to, že do promlčecí doby provozovatele se nezapočítává pouze doba, po kterou bylo vedeno správní řízení. Pro soudní řízení to ale neplatí. Nebo ano? Pokud ne, pak lze touto metodou docílit promlčení přestupku provozovatele.
IP zaznamenána

Dýkej

  • stálý člen 30kmh.cz
  • *
  • Příspěvků: 357
    • Zobrazit profil
Re:2 úvahy: Spolupracující řidič 2022
« Odpověď #1 kdy: 28 Června 2022, 08:37:23 »

Správní žaloba ale nemá odkladný účinek. Nemine se to tedy účelem?
IP zaznamenána

Kokrhel123

  • stálý člen 30kmh.cz
  • *
  • Příspěvků: 175
    • Zobrazit profil
Re:2 úvahy: Spolupracující řidič 2022
« Odpověď #2 kdy: 28 Června 2022, 09:22:07 »

Za mě mají pro šach mat ouřadovi nyní význam jen tyto druhy spolupracujících řidičů.
1. Reálný spolupracující řidič ze zahraničí, kam úřad sice pravomocně udělí pokutu, ale na samotného člověka nedosáhne.
2. Reálný spolupracující řidič u nás, který není prakticky postižitelný. Ideálně bezdomovec, exekucemi zatížená osoba vyhýbající se dlouhodobě jakýmkoli oficiálním příjmům (čti, umí v tom chodit), na které si úřad nemá co vzít.
3. Speciální případ spřátelené postižené osoby, která na úřad doručí stohy lékařských zpráv, že je dlouhodobě ZTP, ID, má opakované náhlé potíže, atd. U parkování se s tím dá operovat. Tady nejde o promlčení, ale o neexistenci přestupku.
Klidně za úplatu, raději zasponzoruji tyto lidi, než úřední hydru. Uznávám, že jsou to osoby spíše teoretické, v praxi se těžko hledají. I když v případě 1. může dobře zafungovat někdo z Ukrajiny.
« Poslední změna: 28 Června 2022, 12:10:30 od Kokrhel123 »
IP zaznamenána

hh

  • hard core 30kmh.cz
  • ****
  • Příspěvků: 6 168
    • Zobrazit profil
Re:2 úvahy: Spolupracující řidič 2022
« Odpověď #3 kdy: 29 Června 2022, 00:18:57 »

2. Soudní řízení [...] Mám za to, že do promlčecí doby provozovatele se nezapočítává pouze doba, po kterou bylo vedeno správní řízení. Pro soudní řízení to ale neplatí. Nebo ano?
To je opravdu zajímavá otázka (což přeloženo z právničiny znamená, že autor výroku nemá tušení, jak zní odpověď).

Na věc potenciálně dopadají minimálně tato ustanovení - novelizovaný § 125g ZPPK, který říká, že "Doba, po kterou se [...] vedlo řízení o přestupku řidiče, se nezapočítává do promlčecí doby u přestupku provozovatele vozidla." Dále § 32 PřesZ, podle kterého "Do promlčecí doby se nezapočítává doba, [...] po kterou se o věci vedlo soudní řízení správní", a konečně trochu redundantní § 41 SŘS "Stanoví-li zvláštní zákon ve věcech přestupků, kárných nebo disciplinárních nebo jiných správních deliktů lhůty pro zánik odpovědnosti, popřípadě pro výkon rozhodnutí, tyto lhůty po dobu řízení před soudem podle tohoto zákona neběží."

Ani v jednom případě není výklad úplně jasný. Relativně snazší je to u ZPPK, tam se explicitně píše o "řízení o přestupku řidiče", do toho soudní řízení nezapadá ani jazykově - formálně totiž nejde o apelaci, tedy kontinuální pokračování řízení u vyšší instance, resp. vyššího typu OVM, ale o řízení o žalobě proti rozhodnutí, kde předmětem už není původní přestupek, ale otázka, zda žalovaný správní orgán někomu nezákonně zasáhl či nezasáhl do práv (nebo jinak - předmětem je samo napadené rozhodnutí, ne přestupek, o kterém je to rozhodnutí). I systematicky je "řízením" v § 125g patrně myšleno právě přestupkové řízení, vztažení i na soudní řízení by znamenalo podstatné vystoupení z kontextu a kdyby to tak zákonodárce zamýšlel, bylo by na místě to tam vyjmenovat taxativně.

Hůře uchopitelná je úprava v PřesZ. Tam se poměrně neurčitě píše o soudním řízení "o věci". Z pozice úředníka tohle by šlo ohýbat nejsnáz. Modelově uvažujme, že úřady nejdřív pravomocně rozhodly o vině řidiče, pak by se vedl nějaký správní soud (potenciálně i ve více stupních či více kolech), a konečným výsledkem by bylo zastavení řízení s řidičem. To by při rychlosti správních soudů klidně mohlo být třeba 3 i více let po datu původního přestupku. Cynický úředník by spočítal, jak dlouho se vedlo přestupkové řízení s řidičem ve všech stupních a jak dlouho se vedly soudy "o věci", což by celkem logicky vyplnilo skoro celý čas od skutku - promlčecí doba ve vztahu k provozovateli by běžela jen na začátku do zahájení řízení s řidičem, a pak vždy jen krátce od PM do podání žaloby, kasační stížnosti atp. Pokud by provozovatel protestoval, že to "o věci" musí být vztaženo i ke stejné osobě a nelze to takto ohýbat, kdyby se nenašla žádná explicitní prejudikatura, SO2 by pravděpodobně potvrdil postup SO1 a provozovatel by opět byl odkázaný na soud. Tam by možná (rozhodně ne jistě) uspěl, pokud by se toho ovšem dožil.

Pokud jde o § 41 SŘS, tak to je ukázková tzv. nepřímá novela (už tím odkazem na jiné předpisy), až na to, že v konkrétním případě a v aktuálně platné a účinné podobě to stavění promlčení už je v přestupkovém právu obsaženo přímo. Což bych chápal tak, že je úprava v SŘS účinná jen vůči těm předpisům, které stavení promlčení neobsahují (a pokud už takové nejsou/nebudou, stane se z toho obsolentní norma). A kdyby někdo měl pocit, že úprava v SŘS a PřesZ vede při aplikaci v konkrétním případě k jiným výsledkům, tak by přednost měla mít úprava v PřesZ (dle principu lex specialis).

Tedy když to shrnu - kdybych měl podat objektivní analýzu, soudní řízení iniciované řidičem by na promlčení vůči provozovateli nemělo mít vliv. Je to zkrátka jiný přestupek, jiné osoby, neboli jiná "věc". Jediná norma, která to dává do souvislosti, je novelizovaný § 125g ZPPK, ale ten se zase vůbec nevztahuje na soud. Věřím, že z podobných premis by vycházel případně i soud, ale nelze zamlčet riziko aktivistického pojetí

Pokud jde o celkový plán ... asi by to šlo zkusit pro zpestření v nějakém konkrétním případě, ale jako obecná taktika to asi fungovat nebude. Už proto, že kdyby se to rozjelo ve velkém a la Kocour, soudy by si velmi rychle našly nějakou únikovou cestu. Taky není až tak snadné předem orchestrovat řízení na LOST před úřady a pak WIN u soudu, např. s tím dodatečně objeveným alibi by to byl přesně případ, kde by žaloba proti rozhodnutí vůbec nemusela uspět (protože řízení i rozhodnutí vztažené k okamžiku, kde bylo vydáno, může být zcela v pořádku). Tam by to chtělo ještě mezihru s obnovou řízení (a soudit se případně o její nepovolení či výsledek).
IP zaznamenána