Jestli to chápu dobře, jde o to, že vás bonzautíčko vyfotilo na zákazu stání, ale vy jste nestál, ale jen zastavil.
Jsou v zásadě 2 cesty:
Buď se plně přiznáte k řízení a budete argumentovat tím, že jste tam jen zastavil, ale nestál. Doložíte to například svědectvím. To sice nebude mít významnou roli (správní orgán pravděpodobně řekne, že svědectví je účelové a nebude k němu příliš přihlížet), ale může to pomoct. V tomto scénáři se spoléháte, že správní orgán vám uvěří. Ačkoliv by uvěřit měl, protože pravděpodobně nemá důkazy o opaku, tak to nelze garantovat. Na druhou stranu budete mít jako přiznaný řidič opravdu silnou pozici do odvolání proti případnému rozhodnutí ve váš neprospěch, protože správní orgán to nebude moct točit na důkazní nouzi (o osobě řidiče), ale bude se muset zabývat skutečnou věcí. V tomto scénáři nehrozí sprdel.
Druhá cesta spočívá v tom, že budete argumentovat formou nekonkrétní osoby. Nepřiznáte se přímo, že jste na místě parkoval, ale budete používat fráze jako "řidič vozidla na místě nestál, ale pouze zastavil", "vozidlo na místě pouze zastavilo na nezbytnou chvíli...." atd. Toto je sice bezpečné z pohledu řidiče a může to vyjít, ale stejně tak může správní orgán prohlásit, že prostě důkazní nouze, že nezná řidiče a zastavit to na tom. Při tomto postupu se pak správní orgán vůbec nemusí zabývat tím, co jste věcně namítal.
Jestli si pamatuji specifické charakteristiky sprdele správně (neřeší se zavinění, neřeší se materiální aspekt), tak i pokud by toto spadlo do sprdele, tak máte šanci na úspěch věcnou argumentací.
Záleží na vás, co si zvolíte. Obě cesty jsou legitimní a mají své výhody a nevýhody. Druhá cesta bude dost možná na dýl.