To je těžké. Jedna věc je, jaký by byl správný postup SO2, druhá věc je, co reálně hrozí.
K tomu prvnímu - předvolat bez dostatečného předstihu je samozřejmě vada řízení. SO2 musí zkoumat i to, zda mohla tato vada mít vliv na správnost a zákonnost rozhodnutí - v tomto případě patrně ano, pokud byl postupem SO1 obviněný fakticky zkrácen na právu účasti na ÚJ potažmo možnosti se k věci vyjádřit.
Zrušit a vrátit (s pokynem buď opakovat ÚJ, nebo volit jiný postup zachovávající procesní práva obviněného) je pro SO2 nejsnazší a zřejmě i nejpravděpodobnější možnost. Krom toho by SO2 mohl existenci vady uznat, ale mohl by to chtít zhojit sám - např. by mohl usoudit, že v dané věci ÚJ nebylo nutné nařizovat ex offo, pak to ale měl obviněnému sdělit a umožnit mu realizaci toho, co měl (mohl mít) nachystané na ÚJ. Tedy v první řadě právo žádat nařízení ÚJ, právo seznámit se s podklady (včetně informace o tom, jakou množinu podkladů v daný moment SO považuje za dostatečnou pro vydání rozhodnutí), právo vyjádřit se, žádat/navrhovat provedení dalších důkazů atp.
Tedy pokud by SO2 postupoval v souladu se zákonem, pak by odvolání obsahující v explicitně uvedených důvodech jen poukaz na oznámení ÚJ v nedostatečném předstihu mělo být bezpečné. Buď by to měl SO2 rovnou vrátit k SO1, nebo by ještě před svým rozhodnutím musel poslat něco, z čeho by bylo zřejmé, že se to (možná) chystá dořešit meritorně - tam by pak byla možnost buď proti tomuto postupu protestovat (na ÚJ trváte, na kraj je daleko, dvojinstančnost) a/nebo to akceptovat a uplatnit zbývající obranu.
Nicméně v reálu samozřejmě nelze vyloučit, že SO2 rozhodnutí jen formálně přezkoumá, shledá, že vše bylo OK, a k předvolání na ÚJ prohlásí, že stejně nebylo jeho konání nezbytné a že sprostý obviněný měl dost jiných příležitostí, jak své případné vstupy do řízení uplatnit. A rozhodnutí potvrdí.