Dle mého, ač se to zdá být zbabělost, je lepší se do konfliktů podobného typu nepouštět. Nikdy nevíte, co je ten druhý zač, nebo, jak se aktuálně cítí a "kolik jich je". Můžete mít třeba obušek a myslet si, že to pomůže, ale on může mít pistoli. A to můžou být obě strany jinak kultivovaní lidé, ale emoce, adrenalin, a průser je na světě.
Sám jsem zažil obojí. Jednou jsem někoho předjel (brzdil provoz na semaforu a dost to další omezilo) a sice jsem ho neomezil, ani neohrozil, tak se prostě leknul, protože jsem ho předjel tak, že to nemohl čekat (jel vpravo a já ho předjel ve městě výsekem pro bus). Na křižovatce mně doběhl a chtěl se mi dostat do auta. Gestem jsem se omluvil a odjel, ač klidně jsem si mohl namluvit, že to byla jeho vina, že jezdí jako vemeno a vyprovokoval mně a mohl jsem vystoupit a "řešit to". A to si myslím, že bych toho pána "dal". Nebylo vhodné to takto řešit a k ničemu by to nevedlo a naštěstí jsem nebyl moc nabuzen.
Další případ, opět "vinou" vemena, které tentokrát dlouhodobě jelo na dálnici vlevo tak 110 a vznikla kolona. Když ho asi 10 aut podjelo a vytroubilo a vyblikalo a on pořád jel v levo, tak do mně vešla krev (no, byl jsem i unaven a bolela mně hlava) a na té dálnici jsem ho zastavil a jako správný agresor jsem ho vytáhnul z auta. Byla z toho spíše strkanice a řvaní, ale asi jen díky tomu, že byl překvapen (nebo vymeten, nebo ožralej, nevím), stejně jako jeho další 3 spolujezdci. Kdyby chtěli, tak mně umlátí čepicema a v lepším bych se déle uzdravoval. Po chvilce jsem to vzdal, protože to vypadalo, že je fakt mimo a netuší, co na něj řvu a odjel jsem. Skončilo to tedy vlastně dobře (ono taky nás mohlo něco smést, ač to bylo na dlouhém rovném a přehledném úseku), ale nic to nevyřešilo a on stejně nepochopil, že vlevo se nejezdí a i pak jel vlevo tak 110.
Takže, osobně, pokud se to jen trošku bude dát, vyhnu se všemu a to i když bych agresorem byl já (což mi není vlastní a opravdu to musí být velká shoda okolností) :-) Co bych ale asi taky nezvládnul, je volat PČR. To by opravdu muselo už být něco, aby mně to napadlo. Nemám totiž pocit, že by to k něčemu bylo a spíše by se to jen zhoršilo, vypovídat, prokazovat a podobně a ani když bych měl pocit, že jsem v právu, tak by to nemuselo znamenat, že se mi to nevymstí.
