Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[hh]

Ano, podat odvolání, klíčový bod bude turbo model. Nemají splněné podmínky pro sprdel, když přestupek odložili, aniž by učinili nezbytné kroky. Za nezbytné kroky nelze považovat výzvu podle § 125h ZPPK, protože jak zaplacení, tak sdělení osoby řidiče, je nikoliv povinnost, ale jen právo provozovatele. Pokud toto právo provozovatel nevyužil, nezbavuje to úřad povinnosti v souladu s § 125h(5) ZPPK pokračovat v šetření přestupku, tj. nejsou-li jiné podklady či indicie, tak alespoň předvolat provozovatele k podání vysvětlení.

Tohle úřad neudělal, v odůvodnění to i otevřeně přiznává. Kraj by to měl shodit. Je na to myslím i nějaký judikát, třeba ho sem někdo hodí.

[kverulant]

A mrsknout sebou. Pokud jste v DS převzal 7.3., tak je zítra last minute. Takže přinejmenším "blanketní odvolání" s tím, že se vyjádříte do 14 dnů.

[desp]

@hh: díky moc, začnu to zpracovávat, a pokud někdo máte ten judikát, prosím o odkaz, kde to tu je, ať to moc složitě nehledám.
@kverulant: přes DS jsem to převzal 15.3., takže nějaký čas mám...

[hh]

Výše v tomto vláknu se uživatel ipkis chlubí, že u blíže nespecifikovaného KÚ uspěl v řízení, kde jedním z argumentů byl turbo model. Údajně je i s uživ. desp v kontaktu přes SZ. Z rozhodnutí kraje byla citována jen judikatura NSS, která řeší nedostatky v enunciátu rozhodnutí, takže je otázka, jestli se turbo modelem kraj vůbec zabýval. Pokud ano, bylo by fajn to sem hodit.

Zkoušel jsem něco k turbo modelu hledat v právních databázích, ale neuspěl jsem. Určitě jsem někde tu argumentaci o nutnosti výzvy k podání vysvětlení po ignorování výzvy dle § 125h viděl autoritativně potvrzenou, ale nejsem si jist, zda to bylo rozhodnutí soudu, mohlo jít o nějaké odvolání, přezkum, výstupy z konzultačního dne ministerstva atp. Pokud někdo něco takového našel, prosím podělte se. Zákon je zde nicméně dostatečně jasný, že by to mohl odvolací orgán, pokud mu to pomalu vysvětlíme, pochopit i bez odkazu na nějakou autoritu.

[uziv]

NSS většinou argumentuje asi tak, jako v 8 As 110/2015 - 46:
Cílem zavedení úpravy správního deliktu provozovatele vozidla bylo, aby zmíněná deliktní jednání
nezůstala nepotrestána a aby za ně v případě nezjištění totožnosti pachatele odpovídal provozovatel
vozidla, kterému byla § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu stanovena povinnost zajistit, aby při
užití vozidla byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích
(viz zápis z hlasování v Poslanecké sněmovně o návrhu novely zákona o silničním provozu vráceném
Senátem ze dne 6. 9. 2011, dostupný na http://www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/021schuz/s021045.htm).
Kasační soud se vyjádřil k účelu úpravy, jež byla do zákona o silničním provozu vložena novelou provedenou
zákonem č. 297/2011 Sb., v rozsudku ze dne 11. 12. 2014, čj. 3 As 7/2014 – 21: „Evidentním primárním
úmyslem zákonodárce v právní úpravě správního deliktu dle ustanovení § 125f zákona o provozu na pozemních
komunikacích je postihnout existující a jednoznačně zjištěný protiprávní stav, který byl způsoben provozem
resp. užíváním vozidla při provozu na pozemních komunikacích. Podle názoru Nejvyššího správního soudu
je zcela přiléhavé, pokud zákonodárce zvolil objektivní formu odpovědnosti samotného provozovatele vozidla,
jenž je jako vlastník věci - nástroje spáchání protiprávnosti - z hlediska veřejného práva primární identifikovatelnou
a konkrétní osobou.“


Snaží se tedy akcentovat bláboly, kterými poslanci odůvodnili inkriminovaný zákon, jako je např.:

Účelem změny zákona o silničním provozu pozměňujícím zákonem č. 297/2011 Sb. na úseku
projednávání přestupků bylo zjednodušení a zrychlení správního řízení, a proto byl zaveden institut
objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla. Součástí této nové právní úpravy je i nová procesní
úprava, aby vlastní aplikace uvedené změny byla pokud možno co nejméně procesně a administrativně
náročná. Zákonodárce přijatou novelou zákona o silničním provozu sledoval mimo jiné usnadnění
sankčního řízení v případě méně závažných přestupků proti bezpečnosti a plynulosti provozu na
pozemních komunikacích. V případě, že provozovatel např. sdělí správnímu orgánu neúplné údaje
k určení totožnosti řidiče, jinak neúplné podání či uvede adresu pobytu řidiče tak, že nebude možné
očekávat, že řízení o přestupku s určitou osobou bude v brzké době zahájeno (doručovací adresa do
zahraničí), upřednostní správní orgány řízení ve věci správního deliktu provozovatele vozidla před
řízením o přestupku řidiče.

Smyslem je zájem společnosti na tom, aby přestupky zjištěné technickými nebo jinými prostředky,
kterých se dopustili nezjištění řidiči, nezůstaly neprojednány a nepotrestány. Přitom takové projednání
(úřední posouzení) nemá vytvářet nepřijatelnou zátěž příslušných obecních úřadů obcí s rozšířenou
působností. Provozovatel vozidla je předmětnou změnou zákona postaven do role spoluodpovědného za
ukázněné chování řidiče, kterému svěřil řízení jím provozovaného vozidla. K odpovědnosti za předmětný
správní delikt není zákonem vyžadováno zavinění, a tudíž se jedná o odpovědnost objektivní.

Je ale pravda, že příslušné odůvodnění bylo použito vždy v případech, kdy provozovatel udal nějakého Helmuta,
pak dělal obstrukce, měnil výpovědi a to všechno dost nedůvěryhodně.


V případě čistého turbomodelu, tj bez následné výzvy provozovateli k podání vysvětlení podle SprŘ proti tomu já stavím rozhodnutí Nejvyššího soudu, 26 Cdo 2654/2010:

Právní teorie i soudní praxe jsou totiž zajedno v názoru, že výklad práva je objektivní interpretací v tom
smyslu, že rozhodující je to, co je skutečně vyjádřeno v právních textech, nikoli v subjektivní představě jejich autorů (srov.
Weinberger, O. Norma a instituce /Úvod do teorie práva/. Přeložil Pavel Hungr. Brno: Masarykova univerzita, 1995. s.
163, a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. února 2011, sp. zn. 1 Afs 91/2010, uveřejněný pod č. 2292 ve
svazku č. 6 z roku 2011 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu). Není tedy rozhodné, co zákonodárce chtěl
vyjádřit, ale to, co vyjádřil, tj. to, co lze ze slov zákona vyčíst (srov. Knapp, V. Teorie práva. Praha: C. H. Beck, 1995. s.
171, a dále např. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. prosince 1999, sp. zn. 2 Cdon 1911/97). Z tohoto
pohledu je tedy rozhodující to, co zákonodárce ve skutečnosti vyjádřil v textu ustanovení ....

Je tedy jasné, že za urychlení a zjednodušení předpokládané a dokumentované zákonem, je možné považovat pouze
zaslání výzvy provozovateli. Občan, vyděšený tím, že si na něho vrchnost vzpoměla, si může svůj nervový šok rychle
vyléčit tím, že zaplatí nebo někoho práskne a tím celou akci urychlí. Nicméně, pokud to neudělá, pak v zakoně není
žádná úleva pro správní orgán, že může flákat vedení správního spisu, dělat úplné hovno a pak to odložit a překlopit na SPRDEL.

EDIT: V mé judikotéce jsem ale žádný přímý rozsudek nenašel

[ipkis]

Výše v tomto vláknu se uživatel ipkis chlubí, že u blíže nespecifikovaného KÚ uspěl v řízení, kde jedním z argumentů byl turbo model. Údajně je i s uživ. desp v kontaktu přes SZ. Z rozhodnutí kraje byla citována jen judikatura NSS, která řeší nedostatky v enunciátu rozhodnutí, takže je otázka, jestli se turbo modelem kraj vůbec zabýval. Pokud ano, bylo by fajn to sem hodit.

Ne, bohužel to nebylo takto. To bylo špatně prezentováno. Tam jsem uspěl hlavně z důvodu špatných fotek a nespecifikovaného místa parkování. I když o turbo se jednalo též, tak tím se vůbec nezabývali. Ano, desp mi psal, napíšu mu k tomu něco. Momentálně mě ale čeká vlastní odvolání a mám to do čtvrtka, nějak nestíhám :-)

[awake]

Rád bych si turbo model trochu ujasnil, moje analýza je následující:

Úřad řeší přestupek, při překlopení na SprDel řízení podle §76 odst. 1) písm. o) ve spojení s §71 písm. c) PřestZ zastaví. Tudíž tu máme zastavené řízení o přestupku.

Úřad pak řeší SprDel, ale při nesplnění podmínek pro zahájení je jeho postup protizákonný, tudíž se (pokud takovou námitku nevezme v potaz a vydá rozhodnutí) jedná o nicotné rozhodnutí podle § 77 odst. 2 SprŘ.

Následně však již nemůže znovu zahájit přestupkové řízení, neb je tu překážka věci rozhodnuté.

Zkráceně, pokud úřad po výzvě k zaplacení neřeší dál přestupek ale rovnou to hodí na SprDel, jedná se automaticky o win, nebo se pletu? (samozřejmě dle litery zákona, kreativitu úředníku neberu v potaz)

[2M]

Úřad řeší přestupek, při překlopení na SprDel řízení podle §76 odst. 1) písm. o) ve spojení s §71 písm. c) PřestZ zastaví. Tudíž tu máme zastavené řízení o přestupku.

Nezastaví.. úřad věc odloží podle §66 odst. 3 g)

[uziv]

Následně však již nemůže znovu zahájit přestupkové řízení, neb je tu překážka věci rozhodnuté.

Věc není rozhodnutá, provozovatel se může vyvinit. Jinak ale SO již nemůže znovu zahájit přestupkové řízení, protože § 125g (1) zák. 361/200 Sb.

Je-li zahájeno řízení o uložení pokuty za správní delikt podle § 125f, nelze již zahájit řízení o přestupku pro stejné porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích. Řízení o přestupku lze zahájit, pokud se provozovatel vozidla zprostí odpovědnosti za správní delikt podle § 125f odst. 5.

[hh]

Úřad řeší přestupek, při překlopení na SprDel řízení podle §76 odst. 1) písm. o) ve spojení s §71 písm. c) PřestZ zastaví. Tudíž tu máme zastavené řízení o přestupku.

Úřad většinou jen přestupek prověřuje. Pokud nemá nikoho dostatečně podezřelého, tak ani přestupkové řízení nezahájí, tedy není co zastavovat. Před překlopením na sprdel pak musí věc odložit (§ 66(3)(g) PřesZ).

Úřad pak řeší SprDel, ale při nesplnění podmínek pro zahájení je jeho postup protizákonný, tudíž se (pokud takovou námitku nevezme v potaz a vydá rozhodnutí) jedná o nicotné rozhodnutí podle § 77 odst. 2 SprŘ.

Hmm, termity. Nicotné takové rozhodnutí zcela jasně není - to je úplně jiná kategorie. Rozhodnutí o předčasně zahájeném sprdeli je nezákonné a současně řízení jemu předcházející trpí vadou - z těchto důvodů by mělo dojít k jeho zrušení při využití opravných prostředků.

Následně však již nemůže znovu zahájit přestupkové řízení, neb je tu překážka věci rozhodnuté.

Ne, překážku přestukovému řízení tvoří primárně fakt, že bylo zahájeno sprdelní řízení - srov. § 125g(1) ZPPK. Překážku rei iudicatae by tvořilo jen zastavení zahájeného přestupkového řízení, a to jen ve vztahu k obviněnému a jen za podmínky, že bylo zastaveno podle § 76(1)(a-c) PřesZ.

Zkráceně, pokud úřad po výzvě k zaplacení neřeší dál přestupek ale rovnou to hodí na SprDel, jedná se automaticky o win, nebo se pletu? (samozřejmě dle litery zákona, kreativitu úředníku neberu v potaz)

Viz § 125f(4) ZPPK - jsou 2 cesty ke sprdeli, buď věc odložit aniž by proti někomu bylo přestupkové řízení vedeno, nebo aspoň jedno takové řízení zahájit ale poté zastavit podle § 76(1)(c) PřesZ. V obou případech je potřeba před zahájením sprdele provést aspoň nějakou relevantní aktivitu směřující k vyřešení věci jako přestupku s jeho pachatelem.

Co je/není automaticky win si momentálně teprve sedá. Je tu spor o to, co jsou ty nezbytné kroky a taky o to, jestli předčasné zahájení je taková vada, že je třeba k ní ve smyslu § 89(2) SprŘ přihlédnout. Též je nevyjasněné, co lze dělat po zrušeném sprdelním rozhodnutí - jestli lze znovu řešit přestupek, znovu zahájit sprdel atd. IMHO by předčasný sprdel (přičemž tuto vadu bude konstatovat nadřízený orgán) měl fakticky znemožnit následně kohokoliv za daný skutek potrestat, ale nelze vyloučit, že úřední kreativita si nějakou obhajitelnou cestu najde, takže v individuálních kauzách je potřeba postupovat obezřetně.

[awake]

Díky všem za odpovědi.
Věc rozhodnutá je jasná, jen mám osobně za to, že nezákonné rozhodnutí je nicotné, ale jedná nicotnost kterou konstatuje soud. Nicméně to není podstatné.

Ještě prosím o objasnění, proč by měl předčasnost SprDele (tudíž nezákonnost) konstatovat nadřízený orgán. Nebo jde o případy, kdy tuto námitku nevezme první instance v potaz?

[hh]

Ne, nezákonné není totéž co nicotné, bez ohledu na to, co máte osobně za to. Konstatovat nicotnost může SO, soud nebo taky nikdo (protože pokud nějaké rozhodnutí fakt je nicotné, tak jako by nebylo, konstatování nicotnosti jen pomáhá právní jistotě).

Pokud jde o druhý dotaz, tak samozřejmě že se může SO1 sám chytit za nos a řízení k námitce účastníka zastavit nebo dokonce autoremedurně vydané rozhodnutí zrušit. Nicméně jak často se něco takového reálně stane asi každý tuší (nehledě na to, že některými dílčími úkony v řízení je poté, co je SO1 učiní, de facto vázán).

[awake]

hh,

nemyslel jsem to tak, že jde o rovnocenné pojmy, ani že každé nezákonné rozhodnutí je nicotné, ale v případě, že intenzita nezákonnosti je závažná, půjde o nicotnost.

V každém případě díky za rady.

[hh]

nemyslel jsem to tak, že jde o rovnocenné pojmy, ani že každé nezákonné rozhodnutí je nicotné, ale v případě, že intenzita nezákonnosti je závažná, půjde o nicotnost.

Ono to není ani tak o intenzitě té nezákonnosti, jako spíš o konkrétním druhu. Nicotné je např. rozhodnutí vydané na základě neexistujícího právního předpisu, nebo někým k tomu nepříslušným (jako např. když by někomu MěÚ Rosice uložil trest odnětí svobody nebo příslušník MP Lázně Bohdaneč vydal sám sobě diplom o absolvování plzeňských práv). Nicotné akty jsou dost vzácné, řekl bych, že běžný smrtelník jich uvidí max. pár za celý život. Pokud si to slovo škrtnete ze slovníku, váš skill tím neutrpí.

[dmitrijsadlo]

Tak jeden stredocesky urad vubec nekontaktoval cizince s dorucovaci adresou v CR a v techto dnech mu vyprsi 60 denni lhuta pro zjistovani prestupku.
1) Ma se cizinec radsi sam od sebe priznat na zaklade c.j. a sp.zn., ktere mu sdeli provozovatel?
2) Nebo je lepsi nedelat nic a po serii "SPRDEL prikaz, odpor, rozhodnuti" jim omlatit o hlavu v odvolani, ze nekontaktovali ridice i kdyz mohli a byl kontaktovatelny?
Varianta 1) mi prijde vice safe. Diky za nazor.