Praktickou zkušeností sloužit nemohu. Spíš bych to viděl na průzkum bojem a právničení až o tom, co případně jako překážku identifikuje úřad.
Jinak teoreticky - zákaz stání ve vjezdu je obecná úprava, označená parkovací stání místní, a místní úprava má před obecnou přednost, v tom není problém. Drobný zádrhel může představovat
§ 3(7) značkové vyhlášky, podle kterého platnost svislé značky IP 11*,12,13* je přerušena vjezdem/výjezdem. Tedy tam nastává trochu deadlock, že svislá značka má sice přednost před zákazem stání ve vjezdu, ale z definice nemůže v tom vjezdu platit.
Podle mě by mohlo být klíčem vodorovné značení. Smysl této výjimky je IMHO čistě ten, aby šlo na začátek ulice vrazit jednu značku P a nebylo nutné před každým vjezdem dávat B 28 a za vjezdem zopakovat P. Pokud je to doplněno vodorovným značením, tak opět stačí jedna značka P a na silnici jsou načmárané chlívky pro auta, které logicky v místech vjezdů chybí (může a nemusí tam redundantně být V 12c). Bez té výjimky by ani V 12c pro zákaz nestačila, protože svislá značka upravující v úseku své platnosti tutéž věc odlišně by měla přednost.
Pokud by tedy někdo cíleně chtěl upravit parkování ve vjezdu, měla by fungovat kombinace svislého a vodorovného značení (pro vyhrazené parkoviště zřejmě IP 12 + V 10e). To by mělo být dostatečně srozumitelné, a s tou výjimkou pro platnost svislé značky kompatibilní (formálně minimálně ta vodorovná značka platí, a teleologicky těžko dospět k jinému závěru, než že to je parkovací stání).
