30kmhcz

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.

Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.
Pokročilé vyhledávání  

Novinky:

>>DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: ČTOU TO TADY JAK ÚŘEDNÍCI, TAK POLICIE. Neuvádějte nic, podle čeho by protistrana mohla dovodit, o jaký případ se jedná. Jak na to? Pojďte >>sem<<.

Autor Téma: Neuposlechnutí výzvy - WIN u KS, nyní kasační stížnost úřadu  (Přečteno 1385 krát)

anonym3628

  • Příspěvků: 3
    • Zobrazit profil

Zdravím,

mám tu aktuálně běžící případ týkající se neuposlechnutí výzvy úřední osoby (policie) při výkonu její pravomoci.

Řízení je v pokročilé fázi a obecně dobře rozehráno, po mnou podané správní žalobě soud zrušil rozhodnutí krajského úřadu, když uznal námitku směřující proti použití úředního záznamu o podání vysvětlení jako důkazního prostředku a zároveň (z výpovědí účastníků) neměl za prokázané, že se jednalo o výzvy činěné při výkonu pravomoci policie a že je obviněný z přestupku slyšel. Vyslovil přitom i některé další poměrně užitečné závěry a bylo by pěkné, kdyby to tak i zůstalo - pro podobné případy do budoucna.

Nicméně krajský úřad rozsudek napadl u Nejvyššího správního soudu a domáhá se jeho zrušení.

Teď je jen potřeba, aby NSS rozhodnutí krajského soudu podržel, určitě budu v následujících dnech psát ke kasační stížnosti nějaké vyjádření, takže v případě, kdyby mi někdo chtěl pomoct s argumentací, mohu rozhodnutí soudu a kasační stížnost krajského úřadu zanonymizovat a nahrát sem, rozhodnutí soudu a kasační stížnost jsou v příloze.

Nicméně napadá mě ještě pár otázek:

Je SO2 nyní povinen pokračovat v řízení na základě rozhodnutí krajského soudu, přestože je vedeno řízení o kasační stížnosti? Našel jsem § 85 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, podle kterého „správní orgán usnesením přeruší řízení také tehdy, byla-li v téže věci podána kasační stížnost podle soudního řádu správního“. Nicméně mezi důvody k zastavení běhu promlčecí doby tento uveden není. Takže úřad teď správně přeruší řízení a zašle mi usnesení o přerušení, ale promlčecí doba běží dále?

Zároveň bych si chtěl nárokovat i veškeré náklady, které mi vznikly v souvislosti s řízením před správními orgány (zejména pak náklady na právní zastoupení v souvislosti s přípravou odvolání k SO2, ale také ušlou mzdu, jízdenky na vlak - prostě všechno, co lze uplatnit a doložit). V této otázce se opírám o nálezy ústavního soudu č.j. II. ÚS 3005/14 a II. ÚS 1099/19, ve kterých soud otázku náhrady nákladů v přestupkovém řízení řešil a vyjádřil se k ní v tom smyslu, že za splnění určitých podmínek na náhradu nákladů řízení právní nárok je. Kdy začít s přípravou nárokování nákladů? Vzhledem k tomu, že ještě není definitivně rozhodnuto, chce se mi spíš počkat na rozhodnutí NSS, na druhou stranu nebude pak už pozdě? Budu rád za jakoukoliv radu i v této oblasti.

Chronologie případu:
12/2019 - spáchán "přestupek"
8/2020 - rozhodnutí SO1/vinen
8/2020 - podáno odvolání
10/2020 - rozhodnutí SO2/vinen
12/2020 - podána žaloba proti rozhodnutí SO2 u krajského soudu
11/2021 - krajský soud zrušil rozhodnutí SO2
12/2021 - SO2 podal kasační stížnost k NSS
1/2022 - NSS mi zaslal kasační stížnost k vyjádření (lhůta 14 dní)

Předem děkuji všem za rady.
« Poslední změna: 03 Února 2022, 05:17:15 od anonym3628 »
IP zaznamenána

hh

  • hard core 30kmh.cz
  • ****
  • Příspěvků: 6 074
    • Zobrazit profil
Re:Neuposlechnutí výzvy - WIN u KS, nyní kasační stížnost úřadu
« Odpověď #1 kdy: 29 Ledna 2022, 06:01:05 »

Máte hrozně otázek, ale protože k samotnému případu a jeho aktuální fázi neukazujete ani rozsudek KS, ani kasační stížnost KÚ, těžko se vyjadřovat k věci samé, tedy okomentuji jen ty procesní záležitosti.

K přerušení a promlčení - ano, dikce § 85 PřesZ v podstatě nedává SO na výběr, měl by řízení přerušit. Ale pořád je to věc vázaná na úkon SO, přerušení nenastává automaticky ze zákona, může se tedy stát, že k němu nedojde. Jako účastník řízení to nemusíte řešit preventivně, jednoduše počkáte, co udělá SO. Jinak samotné přerušení řízení promlčecí dobu nestaví ani nepřerušuje, ale je tam jiné písmenko, podle kterého se promlčecí doba staví po dobu vedení soudního řízení správního (a redundantně, resp. subsidiárně, je totéž v § 41 SŘS). Je možná ne úplně na první dobrou zřejmé, co to je soudní řízení "o věci" (technicky předmětem řízení o kasační stížnosti není původní přestupek, rozhodnutí o něm ani řízení, ve kterém bylo vydáno, ale jen napadené rozhodnutí KS a řízení před soudem), ale předpokládám, že to bude vykládáno tak, že i řízení před NSS lhůtu staví (ale je to jen odhad, nekonzultoval jsem komentáře ani judikaturu, kde by už snad vzhledem k 5leté účinnosti nového PřesZ mohly nějaké první vlaštovky existovat).

Pokud jde o náhradu škody, je třeba rozlišit různé fáze řízení. Předpokládejme, že u NSS se už karta neotočí. Pak tu především bude nezákonné rozhodnutí, a škody, které jsou v příčinné souvislosti s ním, můžete uplatnit v režimu OdpŠk. Pro existenci nároku tam v zásadě stačí, aby rozhodnutí bylo nabylo právní moci, a následně bylo zrušeno. Pokud jde o náklady, které jste měl se samotným řízením, v tomto režimu je můžete chtít od vydání toho později zrušeného rozhodnutí v prvním stupni (tj. už třeba náklady právního zastoupení v odvolacím řízení, které se v rámci správního řízení nijak nenahrazují, není vyloučeno takto uplatnit), a podobně lze uplatnit i účelné náklady spojené se soudním řízením v rozsahu, ve kterém nebyly nahrazeny samotným rozsudkem (např. rozdíl mezi paušální náhradou advokáta dle tarifu a skutečnou smluvní odměnou). Promlčení se počítá od zrušení toho rozhodnutí (§ 32 OdpŠk), nejde-li vám o nemajetkovou újmu, kde je doba pekelně krátká, dalo by se asi s uplatněním vyčkat do rozhodnutí NSS (je šance, že se to do těch 3 let stihne), ale nevidím k tomu důvod, prvním krokem je uplatnění u příslušného ministerstva, které to u sebe bude půl roku válet a téměř jistě vše zamítne - tahle fáze nic nestojí, není formálně složitá, není co zkazit. Teprve až toto proběhne, můžete jít k soudu - a tady můžete případně s podáním žaloby počkat do rozhodnutí NSS.

Náklady do vydání později zrušeného rozhodnutí nemůžete chtít v tomto režimu (nezákonné rozhodnutí těžko jako svůj následek způsobilo škody, když ještě neexistovalo). Tam připadá v úvahu škoda způsobená nesprávným úředním postupem (jak plyne i z citovaných nálezů), ale muselo by jít o nějaký zjevný exces úřadu. Např. to, že zahájil řízení na základě podkladů, které na to zjevně nebyly. Nebo že to řízení bylo vedeno tak, že vznikaly zbytečné náklady. Tuším-li podle vašeho popisu průběh vašeho případu, samotné zahájení asi nebude možné SO vytknout, a je-li důvodem zrušení rozhodnutí to, že SO vyšel z úředních záznamů a odmínul provést svědecké výpovědi, tak to spíš vypadá, že pospíchal, než že by generoval excesivní náklady.

Z hlediska dalšího průběhu samozřejmě nelze vyloučit, že sice bude rozsudek KS potvrzen, ale následně si SO zopakují řízení a znovu rozhodnou o vině (a vy už se soudit nebudete, případně nebudete úspěšný). Ani takový průběh nevylučuje nároky z toho nezákonného rozhodnutí (i když obsahově podobné rozhodnutí bude později vydáno už jako nikoliv nezákonné).
IP zaznamenána

anonym3628

  • Příspěvků: 3
    • Zobrazit profil
Re:Neuposlechnutí výzvy - WIN u KS, nyní kasační stížnost úřadu
« Odpověď #2 kdy: 29 Ledna 2022, 12:44:19 »

Děkuji za velice vyčerpávající odpověď :)

Začnu tedy pomalu s přípravou uplatnění nároků u příslušného ministerstva (ministerstvo vnitra?).

Zítra sem nahraju i ostatní dokumenty (rozhodnutí KS a kasační stížnost).

Co se týče zahájení řízení, to bylo zahájeno vydáním příkazu na základě úředních záznamů (žádný jiný důkaz v tu dobu ve spisu nebyl). Proti příkazu jsem podával odpor a teprve potom proběhl výslech policisty. To by nezákonné zahájení klidně mohlo být, ne?

Posléze v řízení o správní žalobě soud došel k závěru, že nebylo prokázáno, že šlo o výzvy činěné při výkonu pravomoci (není známo znění výzev), ani jestli jsem je slyšel (tímto se taky nikdo nezabýval, podle soudu je to ale podstatné pro závěr o zavinění).

Tedy nebylo rozhodováno jen na základě úředního záznamu o podání vysvětlení, jak může vyznívat z úvodního příspěvku (podle soudu z něj ale úřad učinil podstatná zjištění, proto uznal i tuto námitku), ale úřad posléze vycházel i z výslechu tohoto policisty, kdy i přesto soud neměl skutek za prokázaný.

« Poslední změna: 29 Ledna 2022, 14:31:47 od anonym3628 »
IP zaznamenána

anonym3628

  • Příspěvků: 3
    • Zobrazit profil
Re:Neuposlechnutí výzvy - WIN u KS, nyní kasační stížnost úřadu
« Odpověď #3 kdy: 03 Února 2022, 04:27:40 »

Doplňuji vlákno o rozhodnutí krajského soudu a kasační stížnost krajského úřadu.

Momentálně dávám dohromady argumenty do reakce na kasační stížnost (která je dle mého názoru argumentačně spíš slabá, ale přesto ji nechci podcenit).

Mimochodem všiml jsem si, že v podrobnostech PDFka s kasační stížností je v kolonce autor uvedena jiná osoba než ta, která kasační stížnost podala. Vypadá to, že kasační stížnost ve skutečnosti psala negramotná řadová úřednice (stejná, která psala i rozhodnutí SO2 o zamítnutí odvolání) bez příslušného vzdělání k podáním k NSS a vedoucí oddělení ji pouze svým jménem odeslal (a možná ještě doplnil o další várku lží a dezinterpretací). Nemohu to sice už najít, ale viděl jsem někde rozhodnutí, kdy NSS tuto praxi, kdy kasační stížnost podá někdo jiný, aby byly splněny podmínky podání, jednoznačně odmítl a projednání kasační stížnosti na základě toho neumožnil. V této otázce by mohlo být vskutku zajímavése ničím netušícího úřadu v nějaké šikovně sepsané infožádosti dotázat, kdo vlastně kasační stížnost vypracoval :) Bohužel to vypadá, že je tato praxe v pořádku, viz následující text vyhrabaný z usnesení 3 Afs 157/2015-25:

Citace
Nejvyšší správní soud v souvislosti s námitkou žalovaného zdůrazňuje, že pokud je v jeho podání uvedeno, který jeho zaměstnanec věc vyřizuje, je nutno tento údaj chápat tak, že tento zaměstnanec podání pouze zpracovává pro jeho vnitřní potřebu. Úkon navenek však činí ten, kdo podání podepíše. Jestliže tedy § 105 odst. 2 věta za středníkem s. ř. s. požaduje, aby pověřený zaměstnanec, jenž má předepsané právnické vzdělání, za stěžovatele jednal, je nutné, aby tento zaměstnance činil úkony stěžovatele i navenek, a tedy aby za stěžovatele sám alespoň podepsal podání, neučiní-li v řízení jiné úkony.
« Poslední změna: 03 Února 2022, 21:12:40 od anonym3628 »
IP zaznamenána