Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[Mesec]

Dobrý den, chci se zeptat na jeden dotaz.

Pracuji v obchodě a součástí prodeje jsou i spotřebitelské úvěry. Úvěr sjednán někdy na podzim, klient neplatí a úvěrová společnost ho vymáhá. Klient si ale myslí, že žádný nebyl sjednán a jedná se o podvod. Úvěrová smlouva sjednána byla, zákazník ji podepsal, občanský průkaz byl platný, dokonce si úvěrová společnost vyžadovala potvrzení příjmů a hovořila s klientem.

V obchodě byla za mnou PČR, dožadovali se podání vysvětlení, které si ale sepsali na canc papíru - ve zkratce jsem uvedl, že klienta si pamatuji, choval se tak a tak, měl zájem o tolik věcí.
Co si matně vybavuji, měl zájem o výrobek A, ale odnesl si reálně výrobek B, tedy je malý detailní rozpor. Ve smlouvě financované zboží A, odneseno ale B.

Oficiálně se mám dostavit k podepsání podaného vysvětlení, takže jakobych nic nevypovídal. PČR bude už mít výpověď nachystanou. ale bojím se toho, že si tam něco "domyslí", takže jak se k tomu postavit a jak reagovat?

Tento dotaz bych nezakládal, kdyby v úvěrové smlouvě nefigurovalo mé jméno.
Díky za odpovědi.

[Číkus]

Takže by měla existovat smlouva na nikdy nedodané zboží?

[ladin]

Obchod a úvěrová firma hledají někoho, na koho problém hodí, a policie chce čárku za vyřešený případ. I kdybych si byl stokrát jistý, že jsem nic zlého neudělal, tak bych žádné vysvětlení nepodával, v tomto případě nepodepisoval. Mimochodem... cena výrobků A a B byla stejná?

[hh]

Bylo by potřeba vidět celou smlouvu, ale je-li to podle obvyklého schématu, tak by chybně uvedené zboží nemělo představovat zásadní problém (a jestli jo, tak leda pro úvěrovaného, který porušil smluvní ujednání s úvěrujícím a koupil si něco jiného, než na co byl úvěr dle smlouvy vázán). Stále ale existují vedle sebe 2 smluvní vztahy - klasická kupní smlouva s prodejcem, a úvěrová smlouva s úvěrovou společností. Předmětem kupní smlouvy je, že prodejce dodá zboží, a kupující mu za to má zaplatit (vznikne mu závazek zaplatit). Předmětem úvěrové smlouvy je, že úvěrující poskytne úvěr v té podobě, že za kupujícího splní jeho závazek vůči prodávajícímu (tedy peníze jdou zkratkou, nikoliv přes účet či peněženku kupujícího), a úvěrovaný bude splácet včetně úroků a dalšího příslušenství podle sjednaného schématu.

Pokud si kupující myslí, že na něm někdo spáchal podvod, tedy uvedl někoho (kupujícího? úvěrovou společnost?) v omyl (v jaký?) v úmyslu někoho obohatit, a vznikla tím škoda, tak ať si to klidně s PČR řeší. Z pohledu prodejce tam nevidím nějaké zásadní riziko. Samozřejmě lze to pojmout defenzivně a neříct PČR nic, ale jelikož jste se s nimi už stejně bavil, nedává to extra smysl. Jako u každého jiného kontaktu s veřejnou mocí je třeba zvýšená ostražitost a zdrženlivost. Tedy rozhodně bych nepodepisoval nějaké připravené vysvětlení, pokud by do posledního písmenka neodpovídalo tomu, co jim chci sdělit. Podstatné informace jsou zhruba ty, které byly popsány zde - tedy že dotyčný osobně v obchodě byl, byl ztotožněn podle OP, odnesl si zboží a byla s ním uzavřena standardní smlouva o úvěru, papíry vlastnoručně podepsal, choval se normálně. Jakékoliv otázky na detaily, např. na rozpor mezi zbožím A a B, odpálkovat s tím, že si sice pamatujete daného člověka, ale fakt ne z hlavy detaily všech prodejů x měsíců zpět, ať si to najdou v písemné dokumentaci. Kdyby vás s těmi dokumenty přímo konfrontovali, tak asi není nic proti ničemu připustit, že je možné, že ohledně zboží měnil rozhodnutí a ve smlouvě zůstalo původně vybrané, ale reálně si odnesl to, co je na dokladu o prodeji. Netuším, zda za to následně bude nějaký pojeb od zaměstnavatele, ale reálně by to nemělo způsobit problém ani obchodu, ani té úvěrující společnosti.

[Mesec]

Číkus
Existuje skutečná kupní smlouva, a sice "faktura" a zároveň "účtenka z pokladny"

ladin

Cena výrobků A a B by mohla být stejná. Pokud si vyberete zboží A, tak do úvěrové smlouvy napíšeme "financované zboží A", ale nikdo už zpětně nezkoumá jestli to bylo A1,A2,A3.
Příklad financované zboží A bude "obkládací materiál", ale jestli si odnese "bílé kachličky (A1)" nebo "červené kachličky (A2)", tak už by to nikdo dál řešit neměl.
A místo financovaného A "obkládacího materiálu" si odnesl zboží B "stavební materiál" třeba cihly.

Co vím, tak posíláme účtenky s úvěrovýma smlouvama úvěrovým společnostem, občas je rozpor, že financujeme A a odnáší si B, za ta 3 léta NIKDY ještě úvěrová společnost nerozporovala ani nedělala problémy.

Důležité je, aby financovaná hodnota zboží byla shodná s kupní cenou výrobku, samozřejmě cokoliv navíc musí klient doplatit hotově/kartou na místě.

hh
Smlouvu jsem schopen zpětně dohledat, tam ale krom osobních údajů klienta a identifikace prodejny a prodejce tam nic nevyčteme. Obchodní podmínky jsou k dispozici volně na internetu.
Podle prvního odstavce to tak je a máte pravdu.

Policajt tvrdí, že klient o ničem neví (byl asi podveden) a poškozenou společností je úvěrová společnost. Jenže taky z praxe vím, že úvěrové společnosti mají své postupy, jak vymáhat pohledávky.
Co se týče sjednávání úvěrových smluv, klient musí mít platný a nepoškozený OP a já pouze zadávám do tabulky to co mi sdělí. Úvěrová společnost vyhodnocuje sama dle svých tabulek, zda úvěr klient dostane či nikoliv. Když si vyžádají další doklady, což v našem případě bylo (potvrzení o příjmu), tak dokládáme. A málem bych zapomněl, smlouva byla podepsána elektronicky - klientovi přijde SMS kod, ten já opíšu a smlouva je podepsána.

Svým vedoucím jsem byl už instruován, že NEMÁM poskytovat, ačkoliv to v mé moci je, ŽÁDNÉ dokumenty. Dalším dokumenty je faktura, účtenka z pokladny a pojistná smlouva k té úvěrové. Policajta jsem už při návštěvě prodejny odkázal na své sídlo společnosti, tedy centrálu. Policajt ale měl smlouvu úvěrovou.

Když tohle policajt už ve středu bude mít, hlavně tu fakturu nebo účtenku, tak mu dojde, že si klient sjednal A a odnesl B. Dobře, tak vím, co s tím, klient si to rozmyslel.
Dále ho taky zajímalo, jestli nebyl někdo s ním. No byl, pouze údajná přítelkyně, která ale do úvěru nezasahovala (zkoumali, zda se nejednalo o tzv. bílého koně), ale měla zájem o financované zboží.

Můj osobní pohled je takový, že klient dal zboží přítelkyni, klient smlouvu neplatí a má tedy dluh, ale nemá zboží. A nechce platit, tak to rozporuje.

Co se týče výpovědi, jak reagovat na námitky "vy jste mi řekl tehdy to a to, "teď s tím najednou nesouhlasíte / chcete to vymazat / klient se se choval normálně, tehdy jste říkal něco jiného ...." ??

[Hugo]

Děláte pro úvěrovou společnost scany/kopie OP? Záznamy z kamer obchodu už asi nebudou k dispozici, navíc jste to mohli dělat s hadrem na puse. Pro Vás vidím jediné riziko, že zákazník byl reálně někde na druhém konci republiky a k Vám dorazil jen někdo podobný s jeho OP i třeba ve spolupráci s tím "podvedeným" zákazníkem.

[Mike]

s ohledem na obecná doporučení, bych k poslední větě vašeho dotazu navrhoval odpověď

s ohledem na poučení, odmítám ve věci podávat vysvětlení

[Hugo]

Mě spíš přišlo divné, že jste PČR vůbec něco říkal s ohledem na mlčenlivost. Ale u spotřebitelského úvěru se asi použije ustanovení o mlčenlivosti ze zákona o bankách pouze pro dohled. A § 88 1 e) se na toto vztahovat nebude (257/2016 Sb.).

[hh]

Tak především to asi není třeba vidět černě. Podle toho, co popisujete, v rámci vaší práce jste neudělal žádnou zásadní chybu (rozhodně ne nic trestněprávně či přestupkově relevantního). Rozpor A x B není podstatný. Dávat fízlům aktivně nějaké dokumenty zaměstnavatele či té úvěrující společnosti vás snad ani nenapadlo (tedy ta instrukce od vedoucího je redundantní). Nemáte-li k tomu nějaký explicitní pokyn či pověření, odkažte fízly, ať se standardním způsobem obrátí na dané společnosti, resp. na nějakou jejich pověřenou osobu.

Otázkám typu "vy jste mi tehdy řekl" je primárně třeba předcházet tím, že když už se s fízlem o čemkoliv bavím, je třeba být minimalistický (tedy nepředvádět vypravěčský talent, nepouštět se do nějakých dedukcí, nemíchat fakta s dojmy ...). A následně je třeba si o tom udělat vlastní "úřední záznam", případně je-li to po telefonu, nahrávat. Pak se nestane, že člověk bude nekonzistentní, nebo pokud následně zjistí, že řekl něco blbě, tak to vysvětlí (spletl jsem se, vycházel jsem z X, ale později se ukázalo Y). Jinak musíte improvizovat. Pokud původní rozhovor byl jen neformální a není z něho žádný protokol ani jiný záznam, není nic jednoduššího než podobné ataky odpálkovat ve stylu "nevím o tom, že bych říkal to, co tvrdíte".

Hlavně si nehrajte na vyšetřovatele a nechte si pro sebe názory na to, jak to asi bylo, o co komu jde, zbavte se pokušení zkoušet věc jakkoliv ovlivnit, v číkoliv prospěch. Jediné, o co je třeba se starat, je případné riziko pro vás osobně, které tam zatím nevidím, ale kdyby to jakkoliv začalo smrdět, tak jistě tušíte, co máte dělat. Kdyby vás fízli zkoušeli někam tlačit, vyzkoušejte si před zrcadlem reakce typu "nevím", "to už si fakt nepamatuju", "nejsem si jistý", "to není součástí mé práce" atp.

[Mesec]

Dnes jsem dopoledne podal oficiální vysvětlení na způsob:

"klient tam byl, byl ztotožněn dle OP, vypadal tak a tak, choval se normálně, smlouva byla podepsána dle zákona, schvalování dělala společnost, která to dělala důkladně".
Pak se zajímal o nějaké smlouvy či účtenky, tak jsem ho odkázal na centrálu naší společnosti, že nic takového nemám.

Mělo by to snad být uzavřeno !

[alo.is]

To asi ne, jestli dojde i k hlanímu líčení, tak si vás předvolá jako svědka soud.

[Mesec]

To riziko tam je, protože jsem byl konfrontován ještě s jinou listinou z jiného obchodu, takže týpek asi v něčem jede.