Kterej debil to podepsal?
1) Pokud nevydali rozhodnutí, je třeba to řešit jako stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace podle § 16a odst. 1 písm. b) InfZ (a to až po uplynutí 15denní lhůty pro poskytnutí informace).
2) Rozhodnutí jsou povinni vydat vždy, i kdyby nakrásně měli pravdu, že se na to InfZ nevztahuje (což nemají) - rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 9 Ans 7/2012 – 56 ze dne 27.6.2012: „Přesvědčení povinného subjektu o tom, že požadovaná informace nespadá pod režim zákona o svobodném přístupu k informacím, nezbavuje tento subjekt povinnosti vydat rozhodnutí o odmítnutí žádosti dle § 15 odst. 1 informačního zákona podané v režimu tohoto zákona. Závěr o tom, že se jedná o informaci, jejíž poskytování upravuje zvláštní zákon (§ 2 odst. 3 informačního zákona), v sobě již zahrnuje věcné posouzení žádosti, jež musí být možné přezkoumat v odvolacím, případně v navazujícím soudním řízení.“
3) Řešit stížnost bude Jihomoravský kraj a ten jim to shodí, takže metoda hromadného žádní o spis v tomto případě není nutná. Přímo do stížnosti bych uvedl jiná rozhodnutí Jihomoravského kraje ve stejné věci. Např. v rozhodnutí č.j. JMK 136235/2013, sp.zn. S-JMK 136235/2013/OD/Ko ze dne 3.12.2013 Krajský úřad Jihomoravského kraje uvedl:
Podstata věci spočívá v posouzení, zda žadatel jako účastník řízení o přestupku může úspěšně požádat o informace v režimu zák. č. 106/1999 Sb., pokud usiluje o informace ze spisu, jež je v jeho věci veden. Jestli tedy správní řád upravující nahlížení do spisu představuje v těchto případech speciální pravidla vůči zák. č. 106/1999 Sb. v tom směru, že zák. č. 106/1999 Sb. se ani v případě žádosti o informace vůbec nepoužije.
Podle § 2 odst. 3 zák. č. 106/1999 Sb. se tento zákon nevztahuje na poskytování informací, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví, a dalších informací, pokud zvláštní zákon upravuje jejich poskytování, zejména vyřízení žádosti včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobu poskytnutí informací. Podle zák. č. 106/1999 Sb. by se tedy žádosti o informace vyžadující kopie správních spisů nebo jejich částí nevyřizovaly tehdy, jestliže by správní řád (příp. jiný předpis) komplexně stanovil režim poskytování informací.
Otázkou vzájemného poměru nahlížení do spisu v rámci správního řízení a poskytování informací podle zák. č. 106/1999 Sb. se zabýval opakovaně i NSS a judikatura v této věci se již ustálila, byť dříve procházela vývojem. Totéž platí o názorech odborné veřejnosti. Podrobně a celistvě se nastíněnou otázkou a jejím řešením zabývá např. ministerstvo vnitra ve svém Metodickém doporučení k postupu povinných subjektů podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, jež je dostupné na adrese
http://www.mvcr.cz/odk2/clanek/zakon-c-106-1999-sb-o-svobodnem-pristupu-k-informacim.aspx. V něm je mimo jiné i zmíněna relevantní judikatura. KrÚ JmK, OD z tohoto dokumentu cituje (bez odkazů na poznámky pod čarou):
„
Ustanovení správního řádu o nahlížení do spisu však potřebný komplexní charakter nevykazují; oba instituty mají nadto odlišnou právní povahu. Zatímco postup žadatele o informace v režimu InfZ je realizací hmotného práva, garantovaného předpisy ústavního pořádku (čl. 17 Listiny), úprava správního řádu, jakožto procesního předpisu, stanoví postup uplatnění procesního práva účastníků řízení (a za stanovených podmínek jiných osob) seznámit se s obsahem spisu formou (fyzického) nahlédnutí. Taková procesní úprava proto nikterak nevylučuje možnost uplatnění hmotného práva na informace cestou podání žádosti dle InfZ, jejímž předmětem je obdržení požadovaných informací jinou formou než fyzickým nahlédnutím u správního orgánu. Správní řád je proto ve vztahu k InfZ zvláštní úpravou pouze ve vztahu k nahlížení do spisu a uplatní se proto jen v případě žádostí, které jsou svým obsahem žádostmi o nahlédnutí do spisu. Požaduje-li naproti tomu žadatel s odkazem na InfZ poskytnutí informací ze správního spisu jinou formou (zasláním kopií listin či sdělením konkrétních údajů), uplatní se plně režim vyřízení žádosti stanovený InfZ. Není přitom rozhodné, požaduje-li takto informace účastník řízení či jiná osoba – jediným kritériem určení právního režimu vyřízení žádosti je její obsah ve výše zmíněném ohledu, tedy je-li požadováno nahlédnutí do spisu, nebo jiná forma poskytnutí informace.
Postup povinných subjektů, spočívající v paušálním odpírání poskytování informací ze správních spisů s odkazem na správní řád, resp. v nevyřizování takové žádosti v režimu InfZ, proto z výše uvedených důvodů není v souladu se zákonem a představuje zásah do ústavně zaručeného práva na přístup k informacím o činnosti veřejné správy.
Chybný je i postup povinného subjektu, který považuje žádost o informace vztahující se ke správnímu řízení „automaticky“ za žádost o nahlédnutí do spisu pouze z toho důvodu, že z dané žádosti (odkazující na InfZ) není jednoznačně zřejmé, je-li žádáno poskytnutí informací jinou formou než nahlédnutím. V takovém případě je na místě postupovat dle § 14 odst. 5 písm. b) InfZ a vyzvat žadatele k upřesnění žádosti. Pouze v případě, že by žadatel na základě této výzvy vyjádřil úmysl nahlédnout do spisu, má být žádost vyhodnocena jako žádost dle § 38 správního řádu a v jeho režimu má správní orgán postupovat.“
„V režimu InfZ tedy postupuje povinný subjekt v situaci, kdy žadatel svým podáním tento právní režim založí. V takovém případě je povinností povinného subjektu požadované informace poskytnout, s výjimkou informací, u nichž je dle InfZ dán některý z důvodů pro jejich neposkytnutí. Povinný subjekt bude tedy postupovat při vyřízení žádosti v intencích § 12 InfZ, dle něhož všechna omezení práva na informace provede povinný subjekt tak, že poskytne požadované informace včetně doprovodných informací po vyloučení těch informací, u nichž to stanoví zákon.
Podřazení žádostí o informace ze správních spisů režimu InfZ tedy bez dalšího neznamená povinnost poskytnout tyto informace v plném rozsahu; u řady informací obsažených ve spisech bude naopak třeba aplikovat jejich ochranu a s využitím některého z důvodů dle InfZ tyto informace neposkytnout (s tím, že v těchto případech bude třeba vydat rozhodnutí o /částečném/ odmítnutí žádosti ve smyslu § 15 InfZ).“
Z judikatury lze potom odkázat na rozsudek NSS ve věci zn. 6 As 52/2007 [„Žádost o informace (byť by byly obsaženy ve správních spisech) podanou dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, nelze odmítnout s odůvodněním, že jde o žádost o nahlédnutí do spisu dle § 23 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). Správní orgán posoudí, zda je informace dle zákona o svobodném přístupu k informacím oprávněn poskytnout či nikoliv“], případně na výše citovaný rozsudek ve věci 9 Ans 7/2012. Rovněž i odborná literatura se kloní k tomu, že informace ze správního spisu lze získat i prostřednictvím žádosti v režimu zák. č. 106/1999 Sb., viz např. Zákon o svobodném přístupu k informacím, Komentář, JUDr. Adam Furek, Mgr. Lukáš Rothanzl, Linde Praha, akciová společnost, 2010, str. 49 - 50.
Je nutno proto uzavřít, že fakt, že ve správním řízení svědčí účastníku řízení právo nahlížet do spisu, nevylučuje možnost účastníka řízení domáhat se informací z takového správního spisu v režimu zák. č. 106/1999 Sb. Naopak jelikož účastník řízení má možnost nahlížet do spisu (a pořizovat si z něho kopie) neomezeně, není důvodu vůči takové osobě uplatňovat výluky k poskytování informací podle § 8a až § 11 zák. č. 106/1999 Sb. Rozdíl mezi oběma variantami je pak dále možno spatřovat v otázce případné úhrady za takové informace. Zatímco v daném případě by za kopii spisu pořízenou při nahlížení do spisu žadatel jako účastník přestupkového řízení s ohledem na výjimku podle § 2 odst. 2 zák. č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, nehradil nic, za kopii poskytnutou v rámci zák. č. 106/1999 Sb. by byl povinný subjekt oprávněn ve lhůtě pro vyřízení žádosti žádat (za splnění dalších předpokladů) náhradu nákladů.
Z uvedeného je patrné, že nelze souhlasit s povinným subjektem v tom, že žádost o informace z přestupkového spisu nelze vyřizovat v režimu zák. č. 106/1999 Sb. Fakt, že žadatel je účastníkem řízení, v němž je spis veden, na tom nic nemění. Nahlížení do spisu upravené správním řádem není speciální úpravou, která by vylučovala poskytování informací v režimu zák. č. 106/1999 Sb. a zákon o přestupcích (zák. č. 200/1990 Sb.) nestanoví v tomto ohledu vůbec nic. Proto nejenže povinný subjekt měl žádost některým ze zákonem předvídaných způsobů vyřídit (a nenechat ji bez vyřízení jen jako součást přestupkového spisu), ale ani v rámci dalšího vyřizování ji nemůže vyřídit tak, že ji s odkazem na možnost nahlížení do spisu odmítne.
Argumenty povinného subjektu obsažené v předkládací zprávě a odkazující na neveřejnost správního řízení, mlčenlivost úředních osob a hypotézu možnosti kohokoli vyžádat si přestupkový spis někoho jiného, nejsou důvodné. Ochranu údajů o přestupkové věci před jejich šířením může zajistit prostřednictvím omezení poskytování informací podle § 8a - § 11 zák. č. 106/1999 Sb. Na základě výluk z povinnosti poskytovat informace je možno odepřít poskytnutí těch údajů (příp. celých dokumentů), pokud by to odporovalo např. ochraně osobních údajů, přičemž to klidně může být valná většina přestupkového spisu. V konkrétní věci však jsou tyto úvahy zbytečné, neboť žadatelem je sám obviněný z přestupku.
K nastíněné (v obecné rovině) možnosti usnadnění obstrukčního jednání v případě poskytování informací ze správních spisů v režimu zák. č. 106/1999 Sb. je nutno dodat, že v některých (snad) výjimečných případech lze zohledňovat šikanózní výkon práva ze strany jeho nositele, avšak v dané konkrétní věci by byly s ohledem na počátek řízení o přestupku takové úvahy předčasné.
Byť KrÚ JmK, OD uznává, že některé argumenty povinného subjektu předestřené v předkládací zprávě na podporu názoru, že se žádosti o informace ze správního spisu v režimu zák. č. 106/1999 Sb. vyřizovat nemají, mají logický základ, zejména např. to, že zák. č. 106/1999 Sb. by měl sloužit osobám se zájmem o veřejné dění ve společnosti (a nikoli jako druhá možnost účastníka řízení získat kopii správního spisu), praxe, již nelze nerespektovat, se vyvinula tím způsobem, který je naznačen výše.
4) Magistrát Brno na základě výše uvedeného rozhodnutí žadateli kopii spisu v rámci InfZ poskytl. Odmítnutí poskytnout kopii spisu jinému žadateli je proto v rozporu s § 2 odst. 4 SprŘ, podle něhož "
Správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i
na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly." Nelze tedy jednomu účastníkovi řízení kopii spisu podle InfZ poskytnout a jinému ne - to je nezákonné, jsou povinni postupovat stále stejně.
Autor
Téma: žádost o spis - Brno odmítá :-) (Přečteno 299521 krát)