Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[johncreek]

Dobrý den, předem deklaruji, že řeším sice takovou blbost, ale rád si procesně pohraji

Ve věci vyhrané turbozeleně byla podána infožádost, na kterou SO kromě sdělení blábolů (viz. jejich odpověď) musel reagovat opakovaným vyzváním všech zúčastněných, aby se vyjádřili k tomu, jestli mohou žadateli poskytnout spis.

Během toho zvládli doručit výzvu k vyjádření se k infožádosti účastníkům řízení (o parkování na zelení), ale jaksi zapomněli přibalit předmětnou infožádost, takže zúčastnění vůbec netušili, na co se žadatel ptá a k čemu se mají vyjádřit. Na to samozřejmě úřad upozornili a úřad jim doručil napřímo prostřednictvím nějakého jejich zaměstnance (došlo prý i k vyfotografování zúčastněných, jak si dopis přebírají...).

Zúčastněným bylo porazeno, aby výzvu k vyjádření se ignorovali (což udělali) a úřadu nezbylo, než žadateli vypravit rozhodnutí o částečném zamítnutí InfZ žádosti. V prvním výroku odmítli sdělit s odkazem na GDPR osobní údaje a v druhém pak odmítli v rámci spisu poskytnout dokumenty vytvořené účastníky. Tento jejich postup se až doposud zdál celkem korektní.

Žadatel podal pomocí prostého obrázku odvolání, které do pěti dnů potvrdil elektronicky podepsaným obrázkem (zaslaným emailem).

Po nějaké době správní orgán laskavě vyhověl žádosti ve smyslu § 36 odst. 2 a emailem žadatele informoval, že jeho podání bylo postoupeno na MHMP. Zaslání tohto vyrozuměnní prostřednictvím emailu by byl žadatel ještě ochoten akceptovat, ačkoliv nikdy nepožádal (ve smyslu § 19 odst. 4 SprŘ, ani jinak) o zasílání na emailovou adresu.

Pár dní zpět bylo nedoručeno usnesení o stanovení lhůty k nápravě imperfektního podání (doplnění odvolání). Toto usnesení bylo typicky maskováno jako jakási výzva, přitom SO přímo odkazuje na § 39 odst. 1 SprŘ, který hovoří o usnesení. Absenci poučení o opravném prostředku se žadatel cítí být šikanován. Mimo jiné z nedoručené výzvy kamsi na email vyplývá, že SO1 to prostě kompletně postoupil na MHMP a až MHMP musel SO1 poučit, že žadatel podal tzv. "blanketní odvolání", co to znamená a jak se mají zachovat (P10 tam přímo MHMP cituje a sděluje, že tak jednají na základě pokynu MHMP).

Jak se v současné době má žadatel zachovat, aby si mohl v rámci možností užít aspoň nějakou mrzkou zábavu? Žadatel se obává, že když bude nedoručený email s maskovaným usnesením ignorovat, tak SO1 bude postupovat, jako kdyby to žadatel legitimně ignoroval. On ale např. ani neví, od kdy se počítá usnesená lhůta k doplnění odvolání. Neví, do kdy se může proti zamaskovanému usnesení odvolat. Pokud bude ignorovat a SO1 to opět pošle nahoru, hrozí, že SO1 dostane od MHMP druhý jebec (tentokrát o tom, že doručovat emailem jen tak nemůže)?

Za jakékoliv nápady budu velmi rád. Myslím, že tato banální prkotina by teoreticky mohla posloužit každému, kdo se pokusí používat e-podpis.

[Mršťa]

V případě odvolání u Infz mají povinnost použít SŘ viz § 20 Infz.
Pokud se tedy pokouší doručovat na email, který nebude adrestátem potvrzen, tak mají doručovat poštou.
Osobně bych nedoručené emaily ignoroval, a pak podával žádosti o učinění opatření proti nečinnosti.
MHMP bude mít určitě radost.

[johncreek]

Protože žadatel zjistil, že odvolání podával 15. října a potvrzoval ho 20. října, tak již SO1 měl v tomto zjevně zvláště složitém případě vypravit rozhodnutí. Žadateli proto nezbyde nic jiného, než podat na MHMP žádost o opatření proti nečinnosti.

Vážení,
dne X. X. 2021 mi bylo fikcí doručeno rozhodnutí Úřadu městské části Praha X (sp.zn. XXXXXXXX/2021), který tímto rozhodnutím vynesl dva zamítavé výroky proti mé žádosti o informace ve smyslu z.č. 106/1999 Sb. Proti tomuto rozhodnutí jsem dne Y. X. 2021 podal blanketní odvolání prostým emailem na adresu podatelny povinného subjektu. Toto odvolání jsem dne Y+5. X. 2021 v souladu s ust. § 37 odst. 4 správního řádu potvrdil emailem, který obsahoval PDF podepsané uznávaným elektronickým podpisem. Oba emaily byly úřadu korektně doručeny, což aplikace informačního systému e-podatelny vždy potvrdila zasláním „Potvrzení o doručení a přijetí datové zprávy“.
Od mého odvolání tedy uplynulo více jak 60 dní a Úřad městské části Praha X v rozporu s § 71 správního řádu doposud nevydal rozhodnutí.
Tímto v souladu s § 80 správního řádu podávám žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti. Žádám, aby Magistrát hlavního města Prahy jako nadřazený správní orgán přikázal Úřadu městské části Praha X, aby bezodkladně vydal rozhodnutí v této věci.

[johncreek]

Tak MHMP chce podatele ochránit před zbytečnými průtahy Prahy 10 (aspoň tak to čtu já) a tak ho rovnou vyzval sám. Ne, že bych se zrovna v tomto chtěl nějak nimrat, ale stačí toto jako vyřízení žádost o opatření proti nečinnosti? Nemělo by se o té žádosti rovněž rozhodnout? V této výzvě žádost vůbec nezmiňují.

[Lafayette]

Zajímavý postřeh. Už se mi to taky několikrát stalo.

[hh]

K odstranění vad podání, tj. u postupu podle § 37(3) SprŘ není nijak konkrétně stanovena pravomoc a příslušnost SO. Činit kroky v odvolacím řízení je povolán SO1 i SO2, účelem dané povinnosti je umožnit podateli odstranit vady podání, tedy aby měl možnost nedostatky odstranit tak, aby mu původní vadné podání nešlo k tíži. Z tohoto pohledu nevidím na tom, že k odstranění vad odvolání vyzve až SO2, nic špatného po formální ani materiální stránce.

Otázka je, co se má dít dál. Podle SprŘ měl SO1 před postoupením odvolání konat nějaké kroky (např. si posoudit, zda neprovést autoremeduru, sepsat k odvolání stanovisko, u řízení s více účastníky zajistit mezi nimi vyjadřovací kolečko) a z logiky věci plyne, že tyto úkony by měly proběhnout nad finální/opravenou verzí odvolání. Zřejmě ale nebude jak se domáhat nápravy (nepočítám-li blafování a/nebo bezzubé obecné stížnosti), protože nebude možné dovodit konkrétní zásah do subjektivních práv.

U infožádosti asi nemá smysl to řešit. U nějakého řízení, kde by bylo klíčové získat čas, či by absentovala lepší munice, by se dalo zkusit navrhnout vrácení k SO1 (a vyargumentovat to tak, aby to SO2 pro jistotu udělal).

[...] Ne, že bych se zrovna v tomto chtěl nějak nimrat, ale stačí toto jako vyřízení žádost o opatření proti nečinnosti? Nemělo by se o té žádosti rovněž rozhodnout? V této výzvě žádost vůbec nezmiňují.

SprŘ rozlišuje, kdy SO koná na žádost, a kdy z moci úřední. Ve věci dozoru nad nečinností podřízených SO se prolínají obě varianty - primárně má konat SO sám, ale za určitých podmínek je připuštěna žádost účastníka (§ 80(3) věta poslední SprŘ), ta formálně zahajuje řízení a to má být taktéž náležitě formálně ukončeno.

Zde konkrétně je navíc problém s příslušností, protože vy jste si nejspíš stěžoval na ÚMČ P10, ale formálně ochrana před nečinností cílí na výsledek, tedy absenci rozhodnutí, které má vydat SO2, tedy jde o nečinnost MHMP (bere se to objektivně, účastníka nemusí zajímat, že je v tom SO2 "nevinně", protože si např. SO1 u sebe odvolání suší). Tedy úplně správně by měl MHMP co nejdřív věc vyřídit a zároveň žádost o opatření proti nečinnosti postoupit (i s nějakým shrnutím dosavadního průběhu řízení) na MD. A to by ji mělo vyřídit (v ideálním světě zastavením řízení pro opadnutí jeho předmětu, protože v době rozhodování už by věc byla vyřízena).

[johncreek]

Děkuji za informace.

Ad první odstavec: To mně vůbec nevadí/nepřekvapuje, že k nápravě vady podání vyzývá SO2. Vím, že je takový postup možný. Mě spíš celkově překvapuje to, že toto je dost možná jediná reakce na žádost o opatření proti nečinnosti. Vrácení na P10 kvůli autoremeduře bude navrženo.

Ad poslední odstavec: Tak zde jste mne vykolejil. Doposud jsem měl (patrně chybně) za to, že při odvolání musí SO1 rozhodnout autoremedurou ve prospěch návrhu odvolatele, nebo spis se svým nesouhlasným stanoviskem postoupit na SO2. Tak, či onak, rozhodnutí by mělo být vydáno do 30 dnů a v zvláště složitých případech, jako je tento, SprŘ připouští až dnů 60. Měl jsem ale za to, že formálně vzato je vždy odpovědnost na SO1 a ne SO2. Takže správný postup, kdybych chtěl vyloučit SO1 i SO2, by bylo podávat žádost o opatření proti nečinnosti SO2 na SO3 (MD). To je dobré vědět.

Je to samozřejmě bez šance, ale tak why not. Mám jisté informace o tom, že v mezičase (po rozhodnutí SO1) jedna z dotčených osob vyjádřila souhlas

Vážená paní magistro,
tímto dokumentem na Vaši výzvu k odstranění nedostatků podání, která byla doručena X X X fikcí, doplňuji své odvolání.

I.

Své odvolání proti výroku II. předmětného rozhodnutí (XXXX/2021) beru z p ě t.

II.

Na svém odvolání proti výroku I. nadále trvám. Žádám, aby odvolací správní orgán přezkoumal tvrzení správního orgánu první instance, ve kterém uvádí, že se osoby žádostí dotčené nevyjádřily. Pokud to je pravda, pak mám za to, že se ze strany dotčených osob jedná o tacitně vyjádřený souhlas, neboť lze předpokládat, že kdyby jim poskytnutí těchto dokumentů vadilo, tak by projevily nějakou formu protestu.

III.

Navrhuji, aby Magistrát hl. m. Prahy vrátil spisový materiál správnímu orgánu první instance a umožnil mu napravit své nešťastné rozhodnutí prostřednictvím autoremedury a anonymizované dokumenty, které mi odpírá, mi byly poskytnuty.

Pokud se MHMP rozhodne nevyhovět předešlému návrhu, pak navrhuji, aby sám předmětné rozhodnutí v bodě I. zrušil a přikázal poskytnutí těchto dokumentů; samozřejmě s ohledem na ochranu osobních údajů v anonymizované podobě.

Zároveň Vás v souladu s ust. § 36 odst. 2 správního řádu žádám o poskytnutí informace spočívající ve znění stanoviska správního orgánu první instance k tomuto odvolání.

Závěrem mi dovolte Vám poděkovat, že mě chráníte před zbytečnými průtahy ze strany ÚMČ Praha 10.
S pozdravem,

[johncreek]

Trochu noob dotaz, ale - restartuje se doplněním vadného odvolání lhůta 30/60 dnů pro vydání rozhodnutí? Pokud by k tomu byla legální opora, rádi potěšíme kolegy na MD tentokrát korektní žádostí o opatření proti nečinnosti Už to je víc 14 dní od doplnění a první blanketní odvolání bylo podáno někdy v říjnu.

[Číkus]

Nerestartuje.

[johncreek]

Takže je korektní teď podat žádost o opatření proti nečinnosti na MD?

[Číkus]

Nejsem si jist, zda je MD správným adresátem, spíš bych se klonil k ÚOOÚ. Ale raději si to ještě ověřte.

[johncreek]

Zde konkrétně je navíc problém s příslušností, protože vy jste si nejspíš stěžoval na ÚMČ P10, ale formálně ochrana před nečinností cílí na výsledek, tedy absenci rozhodnutí, které má vydat SO2, tedy jde o nečinnost MHMP (bere se to objektivně, účastníka nemusí zajímat, že je v tom SO2 "nevinně", protože si např. SO1 u sebe odvolání suší). Tedy úplně správně by měl MHMP co nejdřív věc vyřídit a zároveň žádost o opatření proti nečinnosti postoupit (i s nějakým shrnutím dosavadního průběhu řízení) na MD. A to by ji mělo vyřídit (v ideálním světě zastavením řízení pro opadnutí jeho předmětu, protože v době rozhodování už by věc byla vyřízena).

[hh]

Nesmíte mě brát zas tak nekriticky. Zdá se, že jsem si nepřečetl vlákno od začátku a předpokládal jsem, že jde o nějaký dopravní přestupek. Infozákon má modifikovaný proces (částečně se používá SprŘ, částečně vlastní speciální úprava) i hierarchii orgánů. Konkrétně - samotné vyřízení žádosti není správní řízení a jede podle úpravy přímo v InfZ. Možných reakcí na žádost je hodně (od ignore, pokud to adresát vůbec nepovažuje za infožádost či sebe za povinný subjekt, přes standardní poskytnutí informace, až po formalizované odmítnutí formou klasického správního rozhodnutí). Opravné prostředky v této první fázi, když to trochu zjednoduším, jsou dva - proti rozhodnutí o odmítnutí klasické odvolání (zde se postupuje podle SprŘ, pouze je zde pár modifikací - kratší lhůty a možnost vydání tzv. informačního příkazu pro zamezení ping-pongu). Proti všemu ostatnímu stížnost podle § 16a InfZ.

Zde jsme ale v pozdější fázi, kdy bylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí, proti němu odvolání, a nyní se řeší nečinnost nadřízeného orgánu. Na to infozákon nemá vlastní úpravu, naopak podle jeho § 20 je explicitně stanoveno, že zde se použije správní řád (tj. primárně § 80 SprŘ a dále cokoliv na to navázané - od formalit komunikace oběma směry po základní zásady). Jediné, co infozákon modifikuje, je příslušnost orgánu k ochraně před nečinnosti, která je svěřena ÚOOÚ (§ 16b(3) InfZ) - přesně, jak uváděli předřečníci.

[johncreek]

Vůbec by mi nevadilo vyzkoušt si nečinnostní žalobu

Žádost o OPN adresovaná ÚOOÚ
Vážení,
dne 30. 9. 2021 mi bylo fikcí doručeno rozhodnutí Úřadu městské části Praha 10 (sp.zn. XX), který tímto rozhodnutím vynesl dva zamítavé výroky proti mé žádosti o informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb. (dále jen „InfZ“). Proti tomuto rozhodnutí jsem dne 15. 10. 2021 podal blanketní odvolání prostým emailem na adresu podatelny povinného subjektu. Toto odvolání jsem dne 20. 10. 2021 v souladu s ust. § 37 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „SprŘ“), potvrdil emailem, který obsahoval PDF podepsané uznávaným elektronickým podpisem. Oba emaily byly úřadu korektně doručeny, což aplikace informačního systému e-podatelny vždy potvrdila zasláním „Potvrzení o doručení a přijetí datové zprávy“.

Dne 20. 12. 2021 jsem Magistrátu hlavního města Prahy (dále jen „MHMP“) zaslal žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti v této věci.

Dne 14. 1. 2022 mi bylo fikcí doručeno usnesení MHMP ve smyslu § 39. odst. 1 SprŘ, maskované jako „Výzva k odstranění nedostatků podání“ (č.j. X, sp.zn S-MHMP X), ve kterém mi tento odvolací správní orgán ustanovil pětidenní lhůtu k doplnění blanketního odvolání. To jsem dne 19. 1. 2022 doplnil podáním učiněným prostřednictvím elektronicky podepsaného PDF, zaslaným prostřednictvím emailu. Doručení tohoto podání bylo obratem potvrzeno aplikací informačního systému podatelny MHMP.

Od mého odvolání tedy uplynulo více 120 dní a MHMP v rozporu s § 71 správního řádu doposud nevydal rozhodnutí.

Tímto v souladu s § 80 SprŘ a § 16b odst. 3 InfZ podávám žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti. Žádám, aby Úřad pro ochranu osobních údajů jako nadřazený správní orgán přikázal Magistrátu hlavního města Prahy, aby bezodkladně vydal rozhodnutí v této věci.

S pozdravem,