PFO a FO je ta samá identita, stejný subjekt (tzv. právní osobnost). Pokud jako fyzická osoba něco dělám jako podnikatel a něco jiného jako nepodnikatel, je to jen jiná role, může to mít vliv na obsah vznikajících právních vztahů (např. z hlediska odpovědnosti, předpokládaného standardu odbornosti), ale v drtivé většině případů, kde na tom nějak záleží, bude rozhodovat faktický stav, nikoliv formální označení osoby (např. pokud někomu poskytnu jako podnikatel nějakou službu, nebude mít na platnost ani obsah smlouvy vliv, zda jsem v ní uvedl IČO, pokud k podnikání používám auto, jsem povinen přihlásit se k silniční dani, bez ohledu na to, že v registru vozidel nemám uvedeno IČO atp.).
Smlouva/zmocnění mezi FO a PFO by byla ryzí schizofrenie. Pokud jde o to, jak má SO doručovat, ElÚkon ani SprŘ to v podstatě neřeší (definuje ty dva druhy schránek FO, přikazuje doručovat do DS, ale neříká do jaké). Lehce se tématu dotknul NS v komplexním stanovisku Plsn 1/2005, kde se píše má-li fyzická osoba zřízeno více datových schránek (např. datovou schránku fyzické osoby a datovou schránku podnikající fyzické osoby, nebo advokát datovou schránku podnikající fyzické osoby – advokáta, ale též insolvenčního správce nebo daňového poradce), je třeba jí doručovat písemné vyhotovení rozhodnutí, jiných úkonů a další písemnosti do té datové schránky, která odpovídá povaze doručované písemnosti.
Což je klasicky k ničemu (podle zásady, že komentář končí přesně tam, kde začíná problém). Možná se za 10 let z jiného rozhodnutí dozvíme, jak poznat "povahu doručované písemnosti", jak to je s doručováním osobám, které mají jen jeden z možných typů DS, a hlavně, co z těchto hraběcích rad od soudu je pro doručující orgán jen doporučení bez sankce, a co je povinnost, jejíž nesplnění má za následek neúčinné doručení.
Pokud byste chtěl znát můj názor, tak z logiky věci bych DS FO považoval za něco jako defaultní DS - každá FO je především člověk, a teprve sekundárně, pouze některé osoby, a pouze v určitém kontextu mohou mít i jinou roli (podnikatel, advokát, auditor ...). Tedy bych řekl, že má-li adresát DS FO a zároveň nemá speciální DS pro určitou roli, měl by mu SO doručovat do DS FO (i to, co by jinak svojí povahou patřilo spíše do DS PFO, kdyby ji adresát měl). Naopak to neplatí, tedy pokud by někdo měl jen DS PFO, mají mu tam chodit věci související s podnikáním, a jiné zásilky normálně poštou (včetně možnosti doručení fikcí). Ale zdůrazňuji, že to je čistě můj soukromý názor, a navíc je spíše de lege ferenda, než že bych ho vydával za ten jediný správný způsob, jak zjevnou mezeru v platné právní úpravě zaplnit.
Mám na to ale univerzální doporučení, zde už mnohokrát uvedené. Fyzická osoba by měla k DS přistupovat ve stylu všechno nebo nic. Tedy buď nemít žádnou, a nebo, pokud je jí nějaká DS zřízena ze zákona, nebo si ji pořídí dobrovolně, tak si zároveň pořídit i všechny ostatní, které připadají v úvahu (nejčastěji půjde právě o kombinaci DS_FO a DS_PFO u podnikatelů). Pak je vcelku jasné, jak nejrůznější situace řešit.