WIN, jednal ose o nepoužití pásu u spolujezdce, probehl klasika příkaz, odpor, ústní jednání, nějaké kočkování.
Spíše než o samotný přestupek tu šlo o ego PaChů, které obviněný nazval buzeranty.
Odvolací orgán nám rozhodnutí zrušil, řízení zastavil a potvrdil, že policisté byli opravdu 2 buzeranti.
Odvolací důvody:
1. Zmocněnec obviněného nebyl před začátkem ústního jednání poučen o svých právech a povinnostech. Argument správního orgánu, že nemusí poučení provádět, protože se zmocněnec již několika řízení zúčastnil, je absurdní. Správní orgán porušil povinnost poučit zmocněnce obviněného i svědky před začátkem ústního jednání. Jedná se o velmi vážnou vadu řízení, ústní jednání bez zákonných náležitostí nelze použít jako důkaz proti obviněnému. K poučení se svědkové dostali až po provedení výpovědí. Celý průběh jednání je zaznamenán audio nahrávkou, kterou správnímu orgánu poskytuji prostřednictvím internetového úložiště – heslo ---- – ke stažení zde: ----- Ze záznamu jednoznačně plyne, že správní orgán v rozhodnutí opakovaně lže.
2. Správní orgán konal ústní jednání i přes vznesenou námitku podjatosti.
3. Správní orgán nijak neinformoval zmocněnce, že na ústním jednání bude probíhat výslech svědků. Porušil tak svoji povinnost a ustálenou praxi. Zamezil tím zmocněnci náležitě se připravit na výslech svědků. Důkazem je předvolání k ústnímu jednání, kde o provedení výslechu svědků není ani slovo. Správní orgán navíc v jiných řízeních náležitě o přítomnosti svědků informoval. Z tohoto lze usuzovat, že správní orgán neinformoval zmocněnce záměrně, aby tak ztížil jeho pozici v řízení.
4. Části zápisu z ústního jednání v rozhodnutí jsou nedostatečné a v mnoha bodech nekorespondují s tím, co svědci skutečně vypověděli. Správní orgán tendenčně upravuje jejich výpovědi.
5. Svědek - se jednání s řidičem vůbec nezúčastnil a žádné přestupkové jednání obviněného neviděl.
6. Svědek - ve svědecké výpovědi potvrdil, že jeho kolega - řidiče oznámil pouze z důvodu údajného nazvání hlídku buzeranty, cituji: „Kolega mi řekl, že ho musíme oznámit, protože byl sprostej, nadával mně do buzerantů a to já si nenechám“. Zde je zřejmá osobní motivace policistů k oznámení neexistujícího přestupku. Policisté tímto oznámením chtěli potrestat řidiče za „neslušné“ chování, nikoli odhalováním přestupků zajistit bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. Toto potvrzuje další citace -, podle kterého mu -sdělil: „Budeme oznamovat přestupek, protože byl řidič drzý.“ Tato tvrzení jsou opět zřejma z audiozáznamu.
7. Svědectví svědka - potvrzuje tvrzení obviněného, jako důkaz o údajném přestupku však jeho výpověď nelze použít.
8. Dle výpovědi - policisté zastavovali vozidlo z důvodu preventivní kontroly, nikoli z důvodu podezření spáchání přestupku. Údajné přestupkové jednání tedy neviděli, jinak by důvodem zastavení vozidla byl tento přestupek.
9. Neexistuje žádný audiovizuální záznam údajného přestupku.
10. Svědek - si nepamatuje, zda bylo slunečno či nikoli, nepamatuje si, zda nemohl být oslněn sluncem. V této době a směru jízdy vozidla byla vysoká pravděpodobnost vlivu nízkého slunce na viditelnost do vozidla, zejména na rozhraní skla se mohl velice snadno vytvořit odlesk. Je zřejmé, že po tak dlouhé době od údajného spáchání přestupku vytěsnil z paměti většinu dění. Lze tedy opět pochybovat o vážnosti jeho svědecké výpovědi.
11. Obviněný popírá, že by nebyl připoután bezpečnostním pásem. Ačkoli disponuje lékařským potvrzení, které obviněnému umožňuje nepoužít bezpečnostní pásy. V případě, že to obviněnému zdravotní stav dovolí, pásy používá, jako tomu bylo v případě této jízdy.
12. Svědectví policisty nemá větší váhu než tvrzení obviněného. Váhu svědecké výpovědi - dále snižuje osobní motivace k potrestání řidiče, kterou svědeckou výpovědí potvrdil -.
13. S ohledem na zásadu in dubio pro reo navrhuji, aby správní orgán rozhodnutí zrušil a dané řízení zastavil. Jednak z důvodu nedostatku důkazů proti obviněnému, jednak z důvodu nezhojitelných procesních vad v řízení.
