Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[Kadel42]

To že je nějaká plocha veřejné prostranství musí vycházet z obecně závazné vyhlášky obce, tudíž pokud chcete vědět jestli se jedná o veřejné prostranství, dejte si dotaz na obec. Rozhodně si nemyslím, že jen proto, že je nějaká plocha volně přístupná jedná se automaticky o veřejné prostranství, to by pak znamenalo, že jakákoli neoplocená zahrada je automaticky veřejné prostranství.

[IZS]

Interpretace obsažená v článku je bohužel nesprávná, nebo přinejmenším zavádějící. Autor správně cituje nález Ústavního soudu, který je v tomto jedním z klíčových, avšak nesprávně z něj činí (vzhledem k jeho předchozí argumentaci naprosto protichůdný) závěr, že pozemek se stává veřejným prostranstvím, pokud je za něj prohlášeno v obecní vyhlášce. Přímo tuto otázku Ústavní soud řešil (teď nevím, zda přímo v citovaném nálezu nebo později) a víceméně to vyplývá i z argumentace autora článku - „prostor splňující zákonné znaky veřejného prostranství je veřejným prostranstvím ex lege je druh právní skutečnosti, který, na rozdíl od právního jednání, nevyžaduje pro vznik, zánik či změnu práv či povinností svobodný projev lidské vůle, nýbrž tato změna probíhá takříkajíc samovolně, automaticky, pouze na základě toho, že nastaly podmínky uvedené v zákoně."

Jedinou podmínkou v zákoně je, aby byl pozemek volně přístupný a byl v obecném užívání, chybný je tedy závěr, že je potřeba prohlásit jej za veřejné prostranství, žádnou takovou podmínku zákon nestanoví. Prohlášení pozemku veřejným prostranstvím je druhem vůle, který právě ke vzniku veřejného prostranství třeba není. Stejně tak považuji za nevhodné dovozovat statut pozemku z deliktní odpovědnosti. Zavádějící je rovněž úvaha autora článku o tom, že ne každý pozemek je volně přístupný, protože autor jmenuje ty příklady, kdy je na daný druh pozemku/komunikace ex lege vstup omezený nebo zakázaný, u běžného soukromého pozemku však žádný zákon nic takového nestanoví.

Jediný způsob, jak vést obranu, je tedy přes obecné užívání. Bohužel píši tento příspěvek z telefonu a nemohu tedy vyhledat např. další judikaturu, správným směrem se k této problematice vyjadřuje například Frank Bold, doporučuji začít tam, příspěvků k veřejnému prostranství jsem tam svého času čerpal více.

[hh]

Já bych jen varoval před mícháním veřejného prostranství a (veřejných) pozemních komunikací. Souhlasím s IZS, že tam jsou podobné principy (obecné užívání atp.), ale ďábel je skryt v detailech a o ty zde jde především.

Kocourkovská právní úprava pozemních komunikací je (nikoliv překvapivě) diletantská. Není problém s místními a vyššími komunikacemi - tam je ze zákona daný vlastník, povinná evidence a ani v reálu se třeba taková dálnice úplně neschová. Ale odlišit co je účelová komunikace veřejně přístupná, co je účelová komunikace v uzavřeném prostoru, a co ryze soukromá cesta, je obvykle téma na roky sporů, odlišit to nějak jednoznačně v terénu je často nemožné. V zásadě ale když něco vypadá jako silnice (viz rčení o kachně) a není tam zákaz, je to veřejně přístupná PK ve smyslu PozKom a ZPPK. Vlastník či jeho ostraha se může stavět třeba na zadní, platí v rámci pravidel provozu obecné užívání (chtějí-li tam nějak regulovat parkování, musí to být provedeno standardním značením).

Pokud to má být neveřejná účelová komunikace či dokonce soukromá cesta úplně mimo veřejnoprávní regulaci, mělo by to být v terénu patrné - ideálně závora či jiná bariéra, zákazová značka, ale třeba i obecná cedule (typu "soukromá cesta").

[GreysW]

Veřejné prostranství řeší vyhl. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území.
Zjednodušený příklad - pokud váš pozemek sousedí s komunikací, máte na jeho části veřejné prostranství (např. §22).

[Fogyn]

Pokud to má být neveřejná účelová komunikace či dokonce soukromá cesta úplně mimo veřejnoprávní regulaci, mělo by to být v terénu patrné - ideálně závora či jiná bariéra, zákazová značka, ale třeba i obecná cedule (typu "soukromá cesta").

Domnívám se, že výše citované majitel splnil těmi značkami "zákaz parkování".

[hh]

Fogyn: Nesplnil. Buď to veřejná pozemní komunikace je, nebo není. Pokud je, tak tam v rámci obecného užívání všichni smí jezdit a nějaká omezení (včetně zákazu či vyhrazení parkovacích míst) je nutné dělat v souladu se ZPPK. Nebo to veřejná komunikace není, pak tam smí nejen parkovat, ale i jen vjíždět pouze ten, kdo k tomu má nějaký titul (např. svolení vlastníka).

To, o jaký režim jde, neurčuje ale ta cedule. To je právě ta nejproblematičtěší oblast dané právní úpravy související s tím, jak taková veřejně přístupná účelová komunikace vzniká. Jsou 2 možnosti, buď ji může zřídit vlastník explicitně (např. když se dělá nějaký nový development a součástí smlouvy s obcí je i zřízení nových komunikací), ale častěji se prostě někudy začne jezdit, a buď to tak vlastník přímo chce, nebo tomu jen nebrání, ale ve chvíli, kdy to naplní určité znaky, je z toho veřejná komunikace. Pokud si to následně vlastník rozmyslí, že tam veřejnou komunikaci vlastně nechce, tak to má docela komplikované. Nemůže ji jen tak zrušit, musí nejdřív vyvolat u příslušného silničního správního orgánu řízení o omezení podle § 7(1) PozKom, a pokud mu SO vyhoví (což není automatické), může si tam na základě toho rozhodnutí nainstalovat zákaz. Úplné zrušení cestou správního aktu dokonce nezná PozKom vůbec, tedy pokud by vlastník nechtěl ani neveřejnou pozemní komunikaci, musela by zanikout fyzicky.