Procesně - ano, žaloba na SO2 (proti rozhodnutí, režim § 65 SŘS). Lhůta jsou 2 měsíce od doručení rozhodnutí SO2 a bacha, žaloba nesmí být "blanketní", musí v té lhůtě být nejen podána, ale i obsahovat žalobní body, alespoň v hrubé podobě (pozdější rozvinutí argumentace v rámci vyjadřovacího kolečka je možné).
Není už možné jít na nečinnost, pokud SO2 rozhodl (o odvolání proti stejnému rozhodnutí). To, že fakticky nerozhodl o skutečném podaném odvolání, které SO1 někde dobře ukryl, ale o nějakém jiném vašem podání, které si jako odvolání posoudil, na tom nic nemění, předmět soudního přezkumu zde vymezuje podkladové správní řízení (a předpokládám, že o tom, proti kterému rozhodnutí a v kterém řízení to odvolání mělo směřovat, spor není).
Z hlediska postupu v řízení máte obě diskutované možnosti. Pokud pouze zopakujete, že a kdy jste podal odvolání, případně odkážete na již předložené podklady (podací lístek), které již jsou součástí spisu, je slušná šance, že ani po podání žaloby nebude klíčové podání dohledáno a doplněno do spisu. Pak fakticky nebude možné, aby soud rozhodl bez jednání, protože ten důkaz o existenci a obsahu klíčového podání bude muset být dodatečně proveden jako důkaz a to nejde bez jednání (bez ohledu na to, jakým zůsobem bude opatřen, jestli donesete kopii, či navrhnete soudu, aby si příslušný spis z SO1 vyžádal). Teoreticky nebude nutné tam chodit, ale to je vždy riskantní (nemáte kontrolu nad tím, co tam bude protistrana blábolit). Asi by to mohla být docela sranda, na druhou stranu, soudní jednání z pohledu žalobce je z hlediska formalit ne až tak triviální záležitost, a jít do toho bez jakýchkoliv zkušeností je trochu riskantní (sledování soudkyně Barbary se jako relevantní praxe nepočítá).
Tedy za mě - buď ten důkaz opatřit ještě před podáním žaloby a přiložit, nebo to nechat na jednání, ale v tom případě využít čas a udělat si domácí úkoly (sehnat si zástupce/konzultanta, který už to někdy dělal, na nějaká soudní jednání se podívat, nebo se aspoň nechat detailně nabrífovat ...).
