S právnickou angličtinou při překladu Kocourkovských reálií je trochu potíž, že v drtivé většině zemí, kde se anglicky mluví (nebo je tam aspoň angličtina úředním jazykem), funguje natolik odlišný systém práva, že plno věcí zkrátka nelze na sebe namapovat, takže pokoušet se o překlad/tlumočení s využitím původních odborných pojmů z common law často nedopadá moc dobře. Na plno pojmů mají soudní překladatelé vymyšlené překlady, které v obecné angličtině působí divně a šroubovaně, a moc nedávají smysl rodilým mluvčím, ale bohužel ani cizincům, pro které je EN druhý jazyk a sami pocházejí z nějakého nám kulturně bližšího prostředí.
Nicméně že by se ta jejich komora odvázala natolik, aby obviněného (lhostejno v jakém typu řízení) doporučili překládat jako "guilty", to se mi moc nezdá - i když úplně to vyloučit nemůžu. Zkusím se na to někde přeptat.
Pokud jde o odkaz na úryvek záznamu, tak upozorňuji zakladatele tématu, že blicí emotikon tu není bez důvodu - má varovat před něčím, co by se bez takového varování snadno mohlo stát v reálu. Tak ho prosím příště použijte, u materiálu podobné kvality pro jistotu dvojitého ...
Máte protokol z toho jednání? Začal bych obecnou stížností podle § 175 SprŘ na úřednci, na obsahu moc nezáleží (jde v této fázi jen o přípravu na další dění), ale určitě bych tam zdůraznil vše, kde se protokol odchýlil od reality, např. tím, že do něj něco uvedeno nebylo (třeba by mě zajímalo, zda tam budou ty nevyžádané právní rady od tlumočnice, na které se ještě úřednice extra vyptávala). Dále je třeba podat odvolání proti usnesení o vykázání - máte na to sice luxusní lhůtu, protože ta pologramotná úřednice se vás při ústním vyhlášení neobtěžovala poučit o opravných prostředcích (a ano, skutečně je odvolání přípustné, podle § 76(5) SprŘ). Z toho záznamu jsem vůbec neslyšel, jestli tam proběhl dotaz, zda se vzdáváte práva na doručení písemného stejnopisu ústně oznámeného usnesení (jen že chcete, aby to bylo v protokolu, ale kolem je dost šumů). Ale na tom moc nesejde - formální pochybení při vykazování mohou být vatou do stížnosti, v odvolání půjde o podstatu, tedy že k vykázání došlo, ale zjevně bez zákonného důvodu. Dále je třeba podat odvolání do usnesení o ustanovení tlumočnice - primárně z důvodu, že jde o tlumočení z/do angličtiny, což je jazyk, který obviněná ovládá omezeně, podle čl. 6 EÚLP má ale právo na tlumočení do jazyka, kterému (plně) rozumí, což je v jejím případě pouze jazyk Bikol. Vedle toho ale neuškodí proti tlumočnici podat námitku podjatosti - svým chováním a flagrantním porušením povinností tlumočníka demonstrovala víc než dostatečně pochybnost o své nepodjatosti. Volitelně na ni lze poslat i nějaký bonz té jejich komoře či soudu, u kterého je zapsaná, ale pokud šlo o první problematický kontakt, tak bylo by vhodné, aby tomu předcházelo soukromé varování, že budou-li se opakovat nevyžádané rady osobě, které má tlumočit, konverzace s úřednicí, či cokoliv jiného mimo samotné tlumočení, tak se naplní její vlastní slova o tom, jak si to dělá jen horší.
Podjatost úřednice bych zatím neřešil. Jednak to není není podjatost - to že vás zkouší válcovat a postupuje nezákonně je bohužel standard, ale nejde z toho obvykle dovodit podjatost, tedy specifický vztah k projenávané věci či osobám. Ale hlavně by byla škoda, kdyby ji opravdu někdo vyměnil ... s touhle to vypadá, že bude ještě hodně legrace.
