Kraticky update na tema zadosti o spis pana Klause. Stiznost na nevyrizeni zadosti hygienou dostal na ministerstvu do ruky nekdo jiny, vratil to zpet z duvodu nevyrizeni, ale vice me zaujaly jeho uvahy na obsah zadosti. Na jednu stranu prekvapive nejede dle sablony, kdy se jakakoli 106zadost tykajici se spravniho rizeni zamita s odkazem na nahlizeni do spisu dle spravniho radu. Naopak se nam zde objevuji fraze jako "salamova metoda", "uspokojovani zvedavosti" a zcela otevreny navod hygiene na odmitnuti z duvodu ochrany osobnich (prestoze jsem samozrejme zadal o anonymizovane dokumenty) udaju:
***************************
Ministerstvo zdravotnictví jako příslušný ... Hygienické stanici hlavního města Prahy se podle § 16a odst. 6 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb. přikazuje, aby žádost stěžovatele ze dne ... do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí vyřídila.
...
Ministerstvo zdravotnictví se ztotožňuje s námitkou stěžovatele, že nežádal o nahlížení do správního spisu, ale že žádal o poskytnutí dokumentů ze správního spisu, jakkoliv se jedná o dokumenty stěžejní, které v zásadě odrážejí celý průběh správního řízení s konkrétní veřejně známou osobou. To jsou však otázky k posouzení žádosti z hlediska zákonem stanovených výluk z práva na informace, eventuálně i za využití § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. ve spojení s § 38 správního řádu, nikoliv pro právní překvalifikování jasně a zřetelně formulované žádosti podané (nejen co do označení, ale i obsahově) podle zákona č. 106/1999 Sb. Stížní námitka, že stěžovatel nežádal o (fyzické) nahlédnutí do spisu a nepodal žádost dle § 38 správního řádu, je tak důvodná. Další námitka týkající se alternativního návrhu povinného subjektu není relevantní pro toto řízení, ministerstvo však upozorňuje stěžovatele, že nemá pravdu, pokud tvrdí, že všechny požadované informace vznikly za použití veřejných prostředků. Mezi požadovanými informacemi je rovněž dokument – odvolání, kterýžto dokument vytvořil a zaslal účastník řízení, resp. jeho zmocněnec. Je také třeba modifikovat názor povinného subjektu o tom, že použití veřejných prostředků je jediným kritériem pro poskytnutí nebo neposkytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. Tak tomu zcela jistě není, o čemž se lze přesvědčit již jen prostým náhledem do zákona č. 106/1999 Sb. I v případě informací, které vznikly za použití veřejných prostředků, musí povinný subjekt zjišťovat, zda požadované informace nebo jejich část nespadají pod některou z výluk z práva na informace. Ministerstvo má za to, že jde jen o nepřesně formulovaný návrh povinného subjektu, sám o sobě tento návrh není předmětem řízení a úvaha správního orgánu není pro toto řízení podstatná.
...
Ministerstvo v zásadě rozumí, proč povinný subjekt posoudilo žádost v režimu správního řádu (zcela zjevně s ohledem na rozsah požadovaných informací), ale to nic nemění na tom, že žádost nesměřovala formulačně k nahlížení do spisu v řízení vedeném s jiným účastníkem řízení. V praxi nejsou nicméně vyloučeny případy, v nichž se žadatelé s odkazem na zákon č. 106/1999 Sb. dovolávají informací obsažených ve spise způsobem, který se fakticky kryje s úpravou nahlížení do spisu nebo se snaží jinak úpravu ve správním řádu obcházet. Takový závěr se může podávat z řady okolností, ať už je to rozsah požadovaných informací, řetězení žádostí (získávání informací tzv. „salámovou metodou“, kousek po kousku), požadavek na obsah správního spisu v konkrétní věci s konkrétním a žadateli známým účastníkem řízení. V takovém případě je nasnadě uvažovat, zda v takovém případě nejde ve skutečnosti nikoliv o kontrolu veřejné správy, ale uspokojování zvědavosti. Právě posledně uvedené, tj. znalost konkrétního účastníka řízení a věci, v níž je vedeno řízení, nota bene řízení, které může mít do jisté míry difamující účinky, by mohlo být důvodem pro odmítnutí žádosti jako celku s ohledem na ochranu osobních údajů a soukromí dotčené osoby. Vzhledem k tomu, že se ze spisu podává odlišné posouzení obsahu žádosti, není logicky ve spise osvědčeno, zda povinný subjekt umožnil dotčené osobě (účastníku řízení) vyjádřit k věci své stanovisko.
...
Nicméně s ohledem na dosavadní postup povinného subjektu jsou jakékoliv úvahy nadřízeného orgánu o tom, jak žádost vyhodnotit a jaké případné procesní úkony učinit, předčasné. Nevyřízení žádosti o informace v zákonné lhůtě ovšem činí stížnost důvodnou, jak již ministerstvo uvedlo výše, a proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve v roku tohoto rozhodnu.
...
ředitel odboru právního
