Obviněný se proti usnesení odvolal přibližně následovně:
I.
Dle výrokové části napadeného usnesení „
v obci smí jet řidič rychlostí nejvýše 66 km/h“, přičemž „byla naměřena rychlost ve výši 69 km/h (t.j. 57 km/h po odečtu tolerance 3 km/h)“. Byla-li vozidlu odvolatele naměřena rychlost 57 km/h po odečtu tolerance v úseku, kde smí řidič jet rychlostí 66 km/h, pak nemohlo dojít ke spáchání žádného přestupku proti ZPPK, a povinností správního orgánu prvního stupně tak bylo zastavit řízení dle ust. § 86 odst. 1 písm. a) zák. č. 250/2016 Sb., zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „ZoOP“).
Odůvodnění: Pro jakákoli dvě reálná čísla X a Y platí, že X je větší než Y (zapisujeme: X>Y) právě tehdy, když rozdíl menšence X a menšitele Y je kladné číslo. Zároveň pro jakákoli dvě reálná čísla X a Y platí, že X je menší než Y (zapisujeme: X<Y) právě tehdy, když rozdíl menšence X a menšitele Y je záporné číslo. Pokud dosadíme naměřenou rychlost X=57 km/h a povolenou rychlost Y=66 km/h, pak zjištěný rozdíl je dle laického názoru odvolatele X-Y=-9 km/h (minus devět kilometrů za hodinu, a tedy záporné číslo). Je tedy zjevné, že za použití vozidla odvolatele nemohlo dojít ke spáchání žádného přestupku, neboť se pohybovalo rychlostí o 9 km/h nižší, než je dle výroku správního orgánu prvního stupně nejvyšší dovolená rychlost. Odvolatel nicméně není znalcem v oboru matematika, algebra či aritmetika, a je tedy možné, že jeho názor je nesprávný.
Odvolatel žádá, aby správní orgán prvního stupně ověřil výpočet shora provedený odvolatelem pomocí znaleckého posudku a v případě, že shledá výpočet odvolatele správným, napadené usnesení zrušil a vydal usnesení o zastavení řízení dle ust. § 86 odst. 1 písm. a) ZoOP.
II.
Ve výroku usnesení je uvedeno, že „
byla naměřena rychlost ve výši 69 km/h (t.j. 57 km/h po odečtu tolerance 3 km/h).“ Tato část výroku napadeného usnesení je nepřezkoumatelná.
Odůvodnění: Z výroku ani odůvodnění napadeného usnesení není patrno, na základě jaké algebraické operace dospěl správní orgán k nepřezkoumatelnému závěru, že 69 km/h minus 3 km/h se rovná 57 km/h. Podle laického názoru odvolatele činí rozdíl menšence 69 a menšitele 3 rozdíl 66. A jelikož dle výrokové části napadeného usnesení „
v obci smí jet řidič rychlostí nejvýše 66 km/h“, pak vozidlo odvolatele jelo (za předpokladu, že pro jakákoli dvě reálná čísla X a Y platí, že X je rovno Y (zapisujeme: X=Y) právě tehdy, když rozdíl menšence X a menšitele Y je nula) přesně povolenou rychlostí 66 km/h, ergo nemohlo dojít ke spáchání žádného přestupku a povinností správního orgánu prvního stupně bylo zastavit řízení dle ust. § 86 odst. 1 písm. a).
Odvolatel žádá, aby správní orgán prvního stupně zadal znalci z oblasti elementární aritmetiky vypracování posudku stran otázky rozdílu mezi čísly 69 a 57 a aby umožnil odvolateli v souladu s ust. § 82 odst. 3 ZoOP klást znalci otázky.
III.
Odvolatel dále konstatuje, že část výroku, v níž správní orgán prvního stupně uvádí, že „
k dopravní nehodě nedošlo, protože odpovědnost za přestupek zanikla,“ je zcela nepřezkoumatelná.
Odůvodnění: Tímto závěrem správní orgán prvního stupně dalece překročil svoji diskreční pravomoc, neboť tvrzení, že nedošlo k dopravní nehodě v důsledku dlouholeté pasivity správního orgánu prvního stupně, není možno nikterak prokázat a ani v odůvodnění se o toto správní orgán prvního stupně nepokusil. Je navíc stěží představitelné, že by mohla být existence jevu A (dopravní nehoda), který nastal v čase t
a ovlivněna jevem B (zánik odpovědnosti za přestupek), který nastal v čase t
b (přičemž t
b=t
a+několik let implikuje t
b>t
a), a tedy mnohem později. Dle laického názoru odvolatele je existence časové smyčky, v níž by zánik odpovědnosti za přestupek implikoval, že se v minulosti nestala nehoda, krajně nepravděpodobná.
Odvolatel žádá, aby shora uvedené tvrzení, že k dopravní nehodě nedošlo, protože odpovědnost za přestupek zanikla, správní orgán prvního stupně přezkoumatelně odůvodnil, případně aby správní orgán ověřil znaleckým posudkem z oblasti fyziky možnost, zda zánik odpovědnosti za přestupek mohl ovlivnit skutečnost, že v minulosti došlo k dopravní nehodě.
IV.
S odvoláním na shora uvedené odvolatel navrhuje, aby Krajský úřad Středočeského kraje jako odvolací správní orgán napadené usnesení správního orgánu prvního stupně zrušil.
Odvolatel žádá v souladu s § 36 odst. 2 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, o zaslání informace o stavu řízení v rozsahu kopie stanoviska správního orgánu prvního stupně předaného nadřízenému správnímu orgánu společně s odvoláním podle ust. § 88 správního řádu, a dále navrhuje, aby odvolací správní orgán rozhodl o nepřezkoumatelnosti napadeného usnesení, napadené usnesení zrušil a věc vrátil správnímu orgánu prvního stupně.
Odvolatel dále navrhuje, aby nadřízený správní orgán provedl u správního orgánu prvního stupně kontrolu výkonu přenesené působnosti, případně k zahájení takové kontroly podal podnět k věcně příslušnému orgánu státní správy, neboť správní orgán dle názoru odvolatele vykonává přenesenou působnost ledabyle, zcela ignoruje zákonné lhůty a nedisponuje zaměstnanci dostatečně kvalifikovanými pro výkon přenesené působnosti v oblasti dopravy.
V.
Odvolatel dále s odkazem na zák. č. 106/1999 Sb., zákon o svobodném přístupu k informacím, žádá správní orgán prvního stupně o poskytnutí informace v rozsahu:
1) dokument prokazující dokončení základního vzdělání oprávněné úřední osoby ŠimZuz, DiS, pokud takový dokument existuje;
2) dokument osvědčující specifické poruchy učení (zejm. dyskalkulii) oprávněné úřední osoby ŠimZuz, DiS, pokud takový dokument existuje;
3) zda 69 minus 57 je 3, nebo 69 minus 57 jsou 3;
4) počet prstů oprávněné úřední osoby ŠimZuz, DiS, na levé ruce;
5) počet prstů oprávněné úřední osoby ŠimZuz, DiS, na pravé ruce;
6) počet prstů oprávněné úřední osoby ŠimZuz, DiS, na obou rukou dohromady, ( (c)
Číkus )
a to do 14 dnů od doručení této žádosti správnímu orgánu prvního stupně.
Následovalo (vzhledem k zaměření této sekce dokumenty netřeba citovat) vrácení od SO2 na SO1, ještě jedno vadné rozhodnutí, ještě jedno odvolání a stížnost na nevyřízení žádosti o informace, k níž dorazila lakonická odpověď:
1) nemáme
2) neexistuje
3) 12
4) 5
5) 5
6) 10
Spolupráce s Milevskem před vydáním usnesení o zastavení řízení nicméně přinesla několik dalších světlých chvilek:
1) Provozovatel řádně udal řidiče, řidič se kajícně doznal. SO1 řidiči napsal, že osoba na fotografii je ženského pohlaví, a tudíž řidiči jeho doznání neuvěřil. Řidič se přiznal znovu a žádal SO1 o upřesnění, kde se na fotografii z radaru nachází ženské pohlaví. SO1 mu nedopověděl a ani nikdy v budoucnu už s ním žádnou korespondenci nevedl. Typický genderismus a šovinismus...
2) SO1 vydal rozhodnutí o vině a v něm výslovně uvedl, že se má provozovatel odvolat u Městského úřadu Pohořelice. Provozovatel tak poslušně učinil, čímž se u pohořelické intelektuální elity dočasně vystavil v posměch. Přestože se následně poměrně rychle ukázalo, že skutečným adresátem posměchu by měl být někdo, komu se úplně nepovedl výkon přenesené působnosti, odvolání doposud (po cca 5 letech) nebylo vyřízeno.
3) Provozovatel se objednal na 13.6.2017 k nahlédnutí do spisu. Večer před jeho příjezdem do Milevska se nechala OÚO přeřadit kamsi na odbor kultury. Náhradní OÚO nezvládla tíhu okamžiku a v průběhu nahlížení do spisu podala výpověď řkouc, že toto nemá zapotřebí.
4) Den po návštěvě provozovatele přijel pod nějakou
nedůstojnou záminkou vyřešit situaci osobně nejvyšší Miloš ozbrojených složek (včetně lukostřelectva, policie a práčat).
A přátelé, tento příběh je pravdivý. Ten provozovatel se totiž jmenoval
frantisek.
