ad 1) Neexistuje nic jako formální odmítnutí podání. V konkrétním případě (podám za někoho odpor) jsou následující možnosti:
a) Podání bude mít nějaké vady, např. chybějící podpis - v takovém případě SO vyzve podatele k jejich odstranění. Pokud po této proceduře podání má stále vady, bude "vyřízeno" zpravidla ignorací (solidnější SO by mohl podateli poslat nějaký vysvětlující přípis).
b) Jde o formálně perfektní podání - tj. je tam úplná identifikace podatele, správního orgánu, uvedeno že jde o odpor a proti čemu, a (nějaký) podpis - a zároveň SO nemá žádné indicie, že by nešlo o vůli podatele. Pak s tím bude SO zacházet jako s klasickým odporem, tedy zruší příkaz a bude pokračovat ve vedení správního řízení.
c) Jde o formálně perfektní podání, ale SO z usoudí, že tam něco nesedí. (Např. má nějaký srovnávací materiál k podpisu dané osoby, nebo to celkově neodpovídá obvyklému jednání této osoby.) Pak by měl SO vzniklé pochybnosti nějak odstranit (jak přesně, to je jeho boj, taky bude záležet na tom, jak moc si je jistý, že to nepodal adresát příkazu). Dále záleží na tom, co se zjistí, např. pokud by se ukázalo, že to podal někdo jiný, ale úkon odpovídá vůli obviněného, připadá v úvahu tzv. ratihabice podle § 34(4) SprŘ, nebo odstranění vad podání spočívající v doložení plné moci, pokud by se k tomu obviněný nehlásil, šlo by o neúčinný odpor z důvodu podání neoprávněnou osobou (o čemž se v případě odporu formálně nerozhoduje, tedy vyřídilo by se to interně nějakým záznamem, a navenek ignorací nebo neformálním přípisem).
Nejde o vyčerpávající výčet, a jednotlivé možnosti se dále mohou různě větvit - např. nejdřív bude SO odpor považovat za řádný a včasný, ale v rámci pokračujícího řízení začne obviněný jeho podání rozporovat, na což by měl SO nějak reagovat.
ad 2) Překvapivě asi nehrozí nic moc po linii stát-diverzant z hlediska narušení chodu veřejné správy. Ale pokud to někdo chce zkoušet, tak toto berte s velkou rezervou, rozhodně nepřijímám reklamace, až to skončí nějakým průšvihem. Nicméně zdá se, že neexistuje nějaký obecný zákaz v libovolném podání správní orgány uvádět v omyl, podepisovat cizí osoby, psát jen čistou pravdu atp. Případy, kde to je pod nějakou sankcí vyžadováno, jsou vyjmenovány taxativně (např. svědecká výpověď, podání vysvětlení, čestné prohlášení atp.). Jakýsi náznak univerzální sankce je v § 2(2)(a) zák. 251/2016 Sb., nikdy jsem to neviděl v akci, ale na první pohled to vypadá dost děravě.
Jiné je to po linii diverzant-obviněný (s případnou asistencí státu). Mohlo by jít o podvod (ať už v přestupkové či dokonce trestněprávní intenzitě), pokud by z okolností šlo nějak doložit úmysl způsobit někomu škodu. U jiné než škodící motivace by připadal v úvahu přestupek proti občanskému soužití (schválnost) nebo TČ poškození cizích práv. V soukromoprávní linii by pak připadalo v úvahu posouzení podle úpravy nepřikázaného jednatelství resp. odpovědnosti za škodu.