se nudím tak mě napadl příběh:
+ příběh:
Mařenka dostane od pana Číkuse potvrzení a neví ke kterému podání jej přiřadit.
Janičko, prosímtě tady mám 2 emaily s udaným řidičem a jedno potvrzení , co s tím?
Janička: a neblbne zase el. podatelna, víš že s tím máme pořád problém, jak odešel Mirek
tak ten nový prý na těch počítačích něco těží, říkala Dáša. Mařenka zpoza brýlí vrhla naprosto
nechápavý pohled na Janičku,protože ve svých 60 letech si nedokázala představit těžbu uhlí
nebo uranu v počítači.. Ale pak zaujala pózu všeznalého úředníka , usmála se a řekla naučenou úřední větičku: S tím my ale nic nenaděláme.. Obě se zasmály.. Mařenka se
však nechtěla vzdát neukončeného spisu a tak nadhodila: Co kdybych se šla zeptat Igora?
Janička na ní koukla od monitoru, kde právě hledala nové záclony do kuchyně a vyčítavým hlasem pravila: Víš přece , že je na home office a jel s rodinou na hory a říkal ať mu voláme jen kdyby hořelo, aby určil, které spisy se mají přenést blíže k ohni..
Mařenka, ač služebně starší , poslechla kolegyni a přemýšlela jak jinak spis dořešit.
Dojedla punčový řez a sundala talířek z úřednické bible Správní řád. Začala listovat a
doufala, že zákonodárce - slunce jejich nejjasnější- myslel na vše a v nějakém komentáři, že najde spásnou odpověď.
Janička po 2 hodinách vybrala ty správné záclony a viděla, že Mařenka má stále oči zabořené
v knize. Tobě to nedá co? prohodila Janička. Mařenka sundala brýle a unaveně prohodí:
Co je to dnes za lidi, že rovnou nezaplatí a komplikují nám práci? Dneska jsem mohla poslat
už aspoň 20 Výzev a místo toho tady řeším jednoho pacholka. Dřív by se s ním nemazali, přijela by VB a byl by klid, zavzpomínala s nostalgií Mařenka na staré dobré časy.
Janička věděla, že jak se Mařenka dostane do tohoto rozpoložení, tak se v ní probudí soudružka a celý zbytek dne bude všechny poučovat, jak se to tady změnilo k horšímu a že by tohle komunisti nepřipustili. Na to Janička neměla náladu, protože potřebovala ještě najít na internetu otevřené kosmetické studio a Mařenka byla zvyklá si nechat potvrzovat své úvahy a to její: Posloucháš mě?? když nepřišlo souhlasné přikývnutí se nedalo vydržet.
Proto zaujala rozhodný posed na polstrovaném kolečkovém křesle s vyhřívacím polštářkem
a řekla: víš co já zavolám Karlovi ( manžel, pracující jako vedoucí na Krajském úřadě)
a zeptám se ho. Mařenka se okamžitě vrátila do roku 2021 a s úsměvem řekla: to bys pro mě udělala? to budeš moc hodná.. a podala jí talířek s věnečkem co si schovávala na odpoledne.
Janička prohodila.. no to víš , že jo.. Karel je teď v pohodě, minulý týden jak měl home office,
tak byl na chalupě hlídat dělníky jak dodělávají saunu a přišel soused, jestli by nevěděl o někom kdo by chtěl koupit jeho pozemek. Soused má 4 luxusní restaurace a ta korona ho finančně zruinovala, tak potřebuje peníze. Karel mu nabídl, že to od něj koupí a usmlouval ho na strašně výhodnou cenu . Navíc je rád, že konečně může pokácet ty 2 stromy co nám stíní do oken chalupy.
Mařenka pokývala hlavou a jen se opatrně špitla: to muselo stát asi peněz co?
Janička jen mávla rukou a řekla.. hele Karel dostal odměny a má rizikový příplatky, takže
nám ta korona vylepšila rodinný rozpočet. Navíc teď dostal i auto, aby nemusel do práce
hromadnou dopravou a nenakazilo se vedení úřadu.
Janička vytočila číslo na Karla,ale nikdo to nezvedal. Koukla na hodinky a říkala si, kde může být , vždť jsou 2 odpoledne. ZA chvíli se Karel ozval zpět se slovy , promiň byl jsem se Štěpánem na obědě a ta "naše" restaurace je už nějaká profláklá .Chodí tam už i všichni ze soudu a na jídlo čekáme víc jak hodinu.. Ale aspoň si tam v klidu pokecáme. Co potřebuješ veverko?
Víš Mařenka tady řeší takovýho jednoho co nechce zaplatit a vymýšlí obstrukce..
Karel jí zarazí a rázně praví.. Víš , že jsme to už spolu doma řešili několikrát.. Vy jako SO1
nebudete nikdy vytvářet vlastní názor a řešení. Od toho jsme tu my na kraji.. Copak chceš, aby mi snižovali odměny? Takto je jasně nastaveno , že my na kraji jsme nutně potřeba
a naše rozhodnutí a usnesení jsou tak odborná, že to nikdo na běžném úřadě dělat nemůže.
Jirka se Štěpánem to zvládají na jedničku. Ponoří se do toho vždycky tak, že z nich padají takový slohovky, že to nikdo příčetný nedokáže pochopit.. A já to pak jen vytisknu a podepíšu. Dřív jsem to i četl,ale teď už na to nemám čas.. Jen ještě vymyslet, abych to nemusel tisknout a přemýšlet co kam patří. Ale jim to na starost už nedám, víš přece co to bylo tenkrát za vysvětlování , když si lidi stěžovali, že mají v dopisech z kraje bílý prášek..
Hele musím končit , jdu si za vedoucím IT pro iPhone 12 má tam pro mě 2 schovaný z posledního nákupu bez výběrka od jeho bráchy. Pá uvidíme se večer.
P.S. veškeré jména a postavy jsou zcela fiktivní