Moc možností to rozmáznout nemáte.
Žádost dle InfZ je vyřizována nezávisle na samotném řízení, o kterém je spis. Výmluva na § 2(3) InfZ, tedy specialitu nahlížení do spisu vůči žádání podle infozákona, zatím SO prochází (ten výklad sice nedává smysl, ale nikomu se ještě nepovedlo to NSS či ÚS vysvětlit). Můžete podat odvolání resp. stížnost (podle toho, co s infožádostí SO1 udělal), ale pokračovat v tom dál nemá smysl.
Pokud jde o přístup do spisu v rámci řízení (a různé neúspěšné pokusy o "nahlížení na dálku"), tomu se dá bránit v průběhu řízení opakovanými žádostmi, stížnostmi, případně podle situace nějakými podněty SO2 k tomu, ať si u podřízených orgánů udělá pořádek. Po rozhodnutí ve věci to už lze uplatnit jen jako bod do odvolání, navíc aby to mělo potenciál něco ovlivnit, je třeba to postavit tak, že znemožnění přístupu ke spisu mělo vliv na zákonnost rozhodnutí, že jste nemohl uplatnit nějaká práva atp. Pokud jste se ale ke spisu (nějak jinak) dostal, tohle padá (maximálně byste mohl tvrdit, že jste se ke spisu dostal pozdě a tak jste nestihl třeba včas poslat vyjádření nebo navrhnout nějaké nové důkazy, ale to vše u přestupkového řízení můžete i v odvolání).
Pokud jádrem zvažované stížnosti není ani tak krácení práv (ke spisu jste se dostal), ale to, že vám SO komplikoval jejich uplatnění, tedy musel jste osobně (resp. prostřednictvím zástupce) fyzicky nahlížet, navíc v přímém rozporu s vládním nařízením, které úřadům ukládá takové kontakty minimalizovat a vše co jde řešit distančně, můžete to postavit jako škodu či nemateriální újmu způsobenou nesprávným úředním postupem. Škodu (tj. náklady spojené s cestou k úřadu) by ale bylo potřeba nejdřív vyčíslit, nemateriální újmu způsobenou strachem, že na úřadě chytne virus a umře, by si asi musel uplatnit zmocněnec sám za sebe, ne jako váš zástupce.
