Ptáte se trochu na věci snadno zjistitelné přímo ze zákona, ale budiž.
Ano, pokud by tam dorazil zástupce KÚ, nemusel by soud výrok vyvěsit na úřední desce. Což je těžké sci-fi, ještě jsem neviděl, aby na odložené vyhlašování rozsudku ve správní věci dorazil žalovaný (na 90 % vyhlašování nedorazí nikdo, a když už někdo přijde, tak žalobce či veřejnost). Ostatně divím se, že se takto ptáte, obvykle soud na jednání strany poučí, že dorazit na vyhlášení sice mohou, ale že je to v zásadě zbytečné a de facto doporučí, aby nechodili.
Samotné vyhlášení (ať už ústně před alespoň jednou nesoudní osobou, klidně bezdomovcem, který se tam přišel schovat před deštěm, případně na úřední desce, pokud nepřijde nikdo) nemá jiné účinky, než že soud sám je pak tím rozhodnutím vázán. Nemůže už v písemném vyhotovení rozhodnout jinak, i kdyby se třeba přišlo při sepisování odůvodnění na nějaký zásadní problém. Právní moc a od ní odvozená vykonatelnost nastává až doručením písemného vyhotovení všem účastníkům - § 54(5) SŘS.
Opravný prostředek proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví se nejmenuje odvolání, ale kasační stížnost. Nemá odkladný účinek, rozhodnutí krajského soudu je doručením pravomocné, v případě neúspěchu (zamítnutí žaloby) se nic nemění, protože odkladný účinek neměla ani samotná žaloba, pořád zůstává v platnosti napadené rozhodnutí. Pokud jste ale žádal o odklad vykonatelnosti podle § 83 PřesZ, tak tento efekt právní mocí rozsudku též končí.
Lhůta pro podání kasační stížnosti jsou 2 týdny od oznámení rozhodnutí (tedy nikoliv od vyhlášení či vyvěšení na úřední desce) - § 106(2) SŘS. Lze to provést i blanketně a konkrétní obsah a advokáta (jehož zastoupení je v řízení o kasační stížnosti povinné) doplnit až následně.