Předpokládejme, že na poště čekající rozhodnutí je zamítnuté odvolání. S odřenýma ušima vám to prekluduje (nelze ovšem vyloučit, že si SO bude myslet něco jiného, tj. doporučuju věc nepustit ze zřetele).
Vzhledem k tomu, jak je ta prekluzivní lhůta v § 20 odst. 1 divně formulovaná (nelze projednat, uplynul-li rok), byl její charakter i počítání sporné, aktuální praxe je ustálená na tom, že rozhodnutí musí nabýt právní moci nejpozději toho dne, které má stejné datum (s rokem +1). V raritním případě, že něco spáchám 29. února, se to musí stihnout do 28. února následujícího (nepřestupného) roku
![Smiley :)](https://www.30kmh.cz/Smileys/default/smiley.gif)
Tj. ve vašem případě by musela právní moc nastat nejpozději 30.8.2015 (včetně celého tohoto dne, tj. do 23:59:59). Protože fikcí nebo vyzvednutím budete mít doručeno až v pondělí 31., je to už pozdě. Finta je v tom, že § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu, který řeší to posouvání na pracovní den, se týká jen lhůty určené k provedení úkonu. No a protože vyzvednutí uložené zásilky je úkon, posune se na pondělí, nabytí právní moci ale žádný úkon není (je to jen důsledek provedených úkonů v řízení), s koncem prekluzivní lhůty fakt, že připadl na nepracovní den, nepohne.
Vliv blbého poučení na fikci doručení je nejistý. Problém je v tom, že zákon sice stanoví náležitosti poučení, které má být vloženo do schránky (§ 23 odst. 4 a 5), ale zase celkem jednoznačně definuje, že fikce nastane 10. den, přičemž podmínkou je jen uložení a nevyzvednutí (§ 24 odst. 1). Několikrát jsem uspěl v případě, že pošta oznámila uložení 15 dní, adresát se tím řídil, někdy mezi 11. a 15. dnem vyzvednul, přesto SO aplikoval fikci. Po zásahu nadřízeného orgánu doručeno dnem vyzvednutí. Praxe i judikatura je ale dost rozkolísaná, takže doporučuju na to nespoléhat.