Mám dojem, že paralelně se tu řeší typově podobná situace (PČR se zajímá o jakýsi křáp a otravuje kupujícího, který auto našel náhodně přes inzerát a jinak nemá s jeho historií před koupí ani s prodávajícím nic společného).
Optimální postup, řeší-li předvolaný jen vlastní zájmy, je výzvě minimalistickým způsobem vyhovět. Tedy zhruba to, co je nastíněno v dotazu - potvrdit, že na nějakém takovém vyšetření dotazovaný byl, jak to našel (inzerát, google ...), ohledně průběhu že ví jen to, že někam jel, na místě se řídil tím, co mu kdosi, kdo se představil jako psycholog, řekl, šlo o kombinaci písemných testů a pohovoru. Víc si nepamatuje (např. jestli tam byl sám, jak vypadal poskytovatel ...). Tento postup má mnoho variant, především by dotazovaný neměl rezignovat na možnost nechat si za cestu a ztracený čas náležitě zaplatit, a třeba to i avizovat předem, např. tam zavolat, že tedy jestli to musí být, tak v určený čas přijede, a zda nevadí, že to bude jen kvůli tomu autem z opačného konce republiky, a jestli vše bude proplaceno. Nebo lze podobné vyjádření s dodatkem, že o průběhu (přítomných osobách atd.) už si nic nepamatuje, poslat písemně, a zeptat se, jestli trvají na sdělení téhož osobně.
Další variantou je PČR utahat - omlouvat se tak dlouho, až je to přestane bavit. Těžko říct, o co jim jde, ale pokud o fungování té praxe obecně, ne konkrétně o návštěvu kamaráda, mají zřejmě v záloze mraky jiných potenciálních svědků, kteří jim řeknou to, co potřebují slyšet.
No a pak je tu možnost odepřít vysvětlení s tím, že dokud dotyčný nezná detaily toho, co a proč prověřují, že si nemůže být jist, zda náhodou sebe nevystavuje riziku postihu za nějaký delikt. Tím začnou téct informace opačným směrem.
Autor
Téma: Kriminálka vyšetřuje firmu, co dělala psychologické vyšetření (Přečteno 116 krát)