Tisk

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.
1 hodina 1 den 1 týden 1 měsíc nastálo
Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.

[unlimited]

Omlouvám se za rudou doménu novinky.cz, na mou obhajobu musim uvést, že mě tam navedl odkaz z FB, kde bylo "Jako v kundě", pak to změnili na "Jako v prádelně". Každopádně k věci:

http://www.novinky.cz/domaci/342719-promlceni-prestupku-se-ma-prodlouzit-na-tri-roky-zabrani-se-obstrukcim.html

O prodloužení promlčecí lhůty už se nějakou tu dobu snaží, to není žádná novinka, ale tohle je fakt masakr. Pokud to není nějaká rudá zpatlanina pisálka z Práva, tak navrhované řešení na samém konci článku:

„Ve vztahu k těmto obecným zmocněncům by mohlo pomoci, kdyby správní úřad měl přímo v zákoně definovanou možnost odmítnout obecného zmocněnce, který prokazatelně činí obstrukce a v různých věcech vystupuje opakovaně,“ nastínila možné řešení Špornová.

Podle úředníků Královéhradeckého kraje by zase bylo dobré, kdyby činnost zmocněnců mohli vykonávat pouze advokáti, s nimiž kraje takové problémy nemají, nebo pojišťovny.

je teda do nebe volající sračka. Takže mě bude někdo diktovat, koho si můžu zvolit na mé zastupování, které je dáno Ústavou a ještě to bude moct bejt jen advokát, tam hromadně upadli na hlavu ne?

[Luky]

Nemyslím si, že to projde. A pokud ano, tak se úředník nedostane do kanceláře přes tisíce otevřených případů. Buď by se zahájení řízení posunulo z cca tří měsíců na rok a půl, nebo by problémové případy rovnou odkládali. Nedovedu si představit, že šesté rozhodnutí bude mít číslo strany 642 a budou to takhle stíhat u všeho.

[mosquitoe]

Dobrý důvod přihlásit se na právnickou fakultu, ne?

[Luky]

Dobrý důvod přihlásit se na právnickou fakultu, ne?

Úředníci si to idealizují. Zmiňované firmy by si prostě našly advokáta, jehož jménem by se podávalo. Ale povinné zastoupení advokátem u přestupku prostě neprojde.

[2M]

V současné době musí zmocněncem být povinně advokát při řízení u Ústavního, Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu.

Podle toho návrhu by to tedy bylo: ÚS, NS, NSS a dopravní přestupky. Hm

[jkraus222]

Skutečně je připravena novela zákona o přestupcích (a pravděpodobně bude v tomto nebo velmi podobném znění schválena):

https://apps.odok.cz/kpl-detail?p_p_id=material_WAR_odokkpl&p_p_lifecycle=2&p_p_state=normal&p_p_mode=view&p_p_resource_id=downloadAttachment&p_p_cacheability=cacheLevelPage&p_p_col_id=column-1&p_p_col_count=3&_material_WAR_odokkpl_attachmentPid=KORN9LSJAG19

§ 20
Zánik odpovědnosti za přestupek
(1) Přestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok; nelze jej též projednat, popřípadě uloženou sankci nebo její zbytek vykonat, vztahuje-li se na přestupek amnestie.
(2) Běh lhůty pro projednání přestupku podle odstavce 1 se přerušuje zahájením řízení o přestupku a vydáním rozhodnutí o přestupku, jímž je obviněný z přestupku uznán vinným; přerušením běhu promlčecí lhůty začíná běh nové lhůty pro projednání přestupku; přestupek však nelze projednat, uplynuly-li od jeho spáchání tři roky.
(3) Do běhu lhůty podle odstavce 1 a 2 se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení  podle zvláštního právního předpisu (Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.)

Pokud to tedy správně chápu, tak:

1) Úřad bude mít na zahájení řízení rok. Pokud řízení během roku nezahájí, nastává prekluze;
2) Pokud řízení během roku zahájí, nastává nová roční prekluzivní lhůta, během níž musí vydat rozhodnutí. Pokud rozhodnutí do roku nevydá, nastává prekluze;
3) Pokud rozhodnutí vydá, začíná běžet nová roční lhůta, během níž musí být podáno odvolání a odvolací orgán musí rozhodnout.

Zajímavé bude, jak se budou počítat lhůty při opakovaném vydávání a následném rušení rozhodnutí.

Holt se bude muset ještě víc kličkovat a využívat možnosti, což povede k ještě většímu zahlcení úřadů. Mně to až tak moc netrápí, protože já jdu cestou argumentačního rozdrcení zprasených rozhodnutí a obstrukce využívám jen podpůrně.

Vzhledem k tomu, že u nejnižší sazbou trestaných přečinů je promlčecí lhůta také 3 roky, ačkoliv jde o typově nebezpečnější jednání než u přestupků (což je definiční rozdíl mezi přestupkem a přečinem, resp. trestným činem), tak se tady možná časem pomalu dostaneme do stádia, kdy v rámci dojení řidičů do městských pokladen budou přestupky v mnoha ohledech hodnoceny a postihovány přísněji než trestné činy.

Ale aby nebylo jen smutno: od 1.1.2015 bude platit také novela zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, podle níž bude možné v registru vozidel zapsat provozovatele vozidla odlišného od vlastníka, přičemž tento zápis bude mít konstitutivní charatker, ne pouze evidenční, jak je tomu dnes. Osoba provozovatele bude omezena tím, že "provozovatel má na území České republiky a) trvalý pobyt, dlouhodobý pobyt nebo, jedná-li se o občana jiného členského státu, přechodný pobyt v délce alespoň 6 měsíců v kalendářním roce, nebo jí byl udělen azyl, b) nebo sídlo, jedná-li se o právnickou osobu." A protože SprDel jde za provozovatelem vozidla, mohou mu klidně posílat výzvy k uhrazení, jak je libo  Patrně na to využiju spolek (dřívější občanské sdružení) jako právnickou osobu nebo nějakou vhodnou fyzickou 

http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb13239&cd=76&typ=r

§ 9
 Žádost o zápis změny provozovatele silničního vozidla

(1) Zápis změny provozovatele silničního vozidla v registru silničních vozidel provádí obecní úřad obce s rozšířenou působností na základěa) společné žádosti vlastníka silničního vozidla a nového provozovatele silničního vozidla, nebo
b) žádosti provozovatele silničního vozidla, má-li být novým provozovatelem silničního vozidla jeho vlastník.

(2) Žádost o zápis změny provozovatele silničního vozidla obsahuje vedle obecných náležitostí podání údaje o novém provozovateli silničního vozidla podle § 4 odst. 2 písm. a). Ustanovení § 8 odst. 3 věty druhé, § 8 odst. 4 písm. a) a § 8 odst. 6 se použijí obdobně.

(3) Je-li podána žádost podle odstavce 1 písm. b) a technický průkaz má v držení vlastník silničního vozidla, vyzve jej obecní úřad obce s rozšířenou působností k jeho předložení.

(4) Vzor žádosti o zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla stanoví prováděcí právní předpis.

[unlimited]

Podle čeho myslíte, že to schválí? Už se jednou hlasovalo o prodloužení na 2 roky a novela nebyla přijata.

[Mršťa]

Tak jim teče do bot, dávají jim zabrat společnosti typu nechcipokutu. Odvolací orgány nestíhají a do státních, městských a obecních kas nejdou očekávané finance, takže to chtějí zvrátit.
Lidi už nejsou takové ovce jako před 5, 10 lety a brání se.
Je velká pravděpodobnost, že to v obdobné podobě opravdu schválí.

[unlimited]

Joo, kdyby se neschválil bodovej systém, který má zákaz činnosti included, a jen zvedly pokuty, tak by se ovečky zdaleka tolik necukali. Každopádně to projednávání nemůžu najít na psp.cz, asi jsem neschopnej, udělal by to někod za mě, prosím?

[jkraus222]

Podle mě to přesně zapadá do celkového utahování šroubů. Jo a mimochodem, nový zákon o přestupcích (resp. to co je v návrhu) celkem brutálně zvedá výši pokut.

Z důvodové zprávy:
Změny v § 20 reflektují věcný záměr zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (zákon o přestupcích), který byl v dubnu 2013 schválen vládou, a v němž je navrhována obdobná úprava promlčení využívající stavení i přerušení běhu lhůty pro projednání přestupku.
Návrh dále zavádí institut přerušení běhu promlčecí lhůty. Zahájením řízení o přestupku se běh promlčecí doby přeruší a začne běžet promlčecí doba znovu. Nový počátek běhu promlčecí doby bude datován zahájením řízení o přestupku. Přerušení promlčecí doby má u jednoleté promlčecí doby význam z hlediska poskytnutí dostatku času na provedení řízení. Přerušením promlčecí doby zahájením řízení o přestupku se zamezí tomu, aby promlčecí doba uplynula dříve, než bude možno řádně provést řízení. Druhý moment přerušení běhu promlčecí lhůty a počátek běhu nové lhůty je stanoven na okamžik vydání rozhodnutí o přestupku, jímž je obviněný z přestupku uznán vinným. Tímto má dojít k zajištění dostatečné doby pro možnost uplatnění opravných prostředků. Zároveň je však stanovena objektivní promlčecí lhůta tří let, jejichž uplynutím zanikne odpovědnost pachatele za přestupek. Jednoroční doba, jež je v současnosti u přestupků fyzických osob předmětem kritiky, bude zavedením nové úpravy přerušování dostačující proto, aby byl pachatel přestupku před jejím uplynutím řádně potrestán. Tříletá objektivní lhůta byla zavedena z obavy před neúměrným prodlužováním přestupkového řízení.

Sympaticky se k tomu v připomínkovém řízení postavil Český báňský úřad:

ČBÚ navrhuje novelizační bod 6 (§ 20 odst. 3 zákona o přestupcích) vypustit.
Odůvodnění: V navrženém znění jsou stanoveny dva okamžiky, kdy má dojít k přerušení běhu lhůty podle odst. 1 a lhůta má běžet znovu. Je třeba zdůraznit, že znění cit. ustanovení potvrzuje snahu předkladatele o kriminalizaci přestupků. Lhůta stanovená v § 20 odst. 1 je lhůtou prekluzivní, nikoliv promlčecí. Obecně se prekluzivní lhůta nestaví, nepřerušuje ani neprodlužuje. Při klasickém přerušení lhůt pak dochází k jejich pozastavení a nezačnou běžet znovu. Řešení zvolené předkladatelem vychází z pojetí těchto institutů v trestním právu, nikoliv ze správního práva, kam má úprava správních deliktů v širším smyslu (tj. včetně přestupků) náležet. Ustanovením tak dochází k prodloužení lhůty stanovené zákonem v odst. 1 z 1 roku až na 3 roky. Toto řešení je nutno promítnout i do čl. II odst. 3 návrhu.

Zajímavě argumentoval Jihomoravský kraj (jehož návrh na lhůtu 3 roky akceptovali; tato argumentace je ještě z doby, než tam doplnili, že přestupek nelze projednat, uplynuly-li od jeho spáchání tři roky):

Důvodová zpráva neobsahuje žádné statistické údaje o počtu přestupků, u kterých zanikla odpovědnost v důsledku uplynutí jednoroční prekluzivní lhůty. Není tak odůvodněna nutnost navrhované úpravy.  Odst. 3 fakticky ruší prekluzivní lhůtu k projednání přestupku. Mizí tedy rozdíl mezi trestnými činy jako významně pro společnost škodlivými činy a přestupky, které jsou méně společensky škodlivé. Konstrukce, že prekluzivní lhůta se přerušuje zahájením řízení a přerušením začíná běh nové lhůty, nemá obdobu v trestním řízení, které postihuje delikty pro společnost nesrovnatelně více škodlivé než přestupky. Praktičnost navrhovaného přerušení lhůty zániku odpovědnosti je pochybná. Jistě to má smysl jako faktor omezující obstrukční snahy prodlužovat přestupkové řízení až do zániku odpovědnosti za skutek, nicméně navrhovaná konstrukce umožňuje neustálé prodlužování, resp. opakování roční lhůty de facto bez omezení [poprvé začne lhůta běžet v návaznosti na spáchání skutku, podruhé na zahájení řízení a pak na vydání prvostupňového rozhodnutí o přestupku, případně poté druhého prvostupňovým rozhodnutím (a třeba i dalších v pořadí)]. S ohledem na to, že přestupky jsou často na jednu stranu relativně bagatelní skutky, avšak na druhou stranu s obtížnou důkazní situací, těžko bude možné po několika letech trvání řízení dospět k nějakému odpovědnému skutkovému zjištění. Bylo by vhodné dát nějaký konečný limit zániku odpovědnosti v případě přerušení běhu lhůty zániku odpovědnosti – např. 3 roky. Není zcela zřejmé, jestli se „rozhodnutím o přestupku“ rozumí jen rozhodnutí o vině vydané v prvním stupni. Není zapotřebí v části věty za středníkem stanovovat, co se rozumí „přerušením lhůty“, to je obecně známo. Navrhovaná úprava se týká obecně všech přestupků a povede k tomu, že rozhodnutí o přestupku nabude právní moci až po několika letech od jeho spáchání.  Pokud sankce za přestupek dopadnou na pachatele až po několika letech od jeho spáchání, míjí se tím preventivním a represivním účinkem, neboť u osoby pachatele za tu dobu mohlo dojít ke změnám, nápravě osoby atd. Nejsou vůbec zvažovány dopady v oblastech s projednáváním přestupků souvisejících. Např. v případě zadržení řidičského průkazu podle ust. § 118b z.č. 361/2000 Sb. může dojít k tomu, že doba zadržení, která se započítává do doby zákazu činnosti, bude delší než maximální možná doba uloženého zákazu činnosti. Navrhovaná úprava povede k podstatnému zvýšení počtu „živých spisů“, které správní orgány budou muset projednávat, a jejich rozprostření na období několika let. To si vyžádá finanční náklady na personální posílení všech správních orgánů projednávajících přestupky. S nárůstem finančních nákladů na projednávání přestupků návrh nepočítá. Předmětem navrhované úpravy je zavedení registru přestupků a sledování recidivy a tento návrh je řádně odůvodněn s uvedením dopadů a nákladů, které si zavedení vyžádá.  Návrh na zavedení přerušení prekluzivní lhůty se týká procesu projednávání přestupků a je v souvislosti s předmětem navrhované novely (evidence přestupků) nesystematicky připojen. Není zachována jednota materie navrhované úpravy.  Nejsou zvažovány náklady na rozpočet státu a územních samosprávných ceků v důsledku vyšší administrativní náročnosti zvýšeného množství projednávaných přestupků.
Jinými slovy, obrat „přerušuje vydáním rozhodnutí o přestupku“ je výkladově zavádějící. V praxi je zcela běžné, že jsou rozhodnutí orgánu prvního stupně v odvolacím řízení rušena a věc je jim vrácena k novému projednání, a to často i opakovaně. V takovém případě orgány prvního stupně opět rozhodují meritorně. Otázkou tedy je, zda „rozhodnutí o přestupku“ je jen první z řady vydaných orgánem prvního stupně, nebo každé další vydané na základě zrušovacího rozhodnutí odvolacího orgánu. V navrhované úpravě není také zohledněno případné přezkumné řízení.
Pro dosažení jasného výkladu délky lhůty pro rozhodnutí o přestupku navrhujeme stanovit prekluzivní 3-letou lhůtu (jak je tomu v zákoně č. 99/2004 Sb.), neboť takováto lhůta je dostatečně dlouhá na to, aby mohl být přestupek projednán, a to včetně případných odvolacích nebo přezkumných řízení a zároveň dává jistotu obviněnému, dokdy nejpozději musí být jeho skutek/přestupek projednán. Navrhujeme z návrhu zákona v § 20 vypustit odstavec 3 a v odst. 1 větu před středníkem přeformulovat takto: „Přestupek nelze projednat, uplynuly-li od jeho spáchání 3 roky.“.

[Mršťa]

Joo, kdyby se neschválil bodovej systém, který má zákaz činnosti included, a jen zvedli pokuty, tak by se ovečky zdaleka tolik necukali.

Jo bodový systém je na ho..., když mě navštíví zájemci o radu a vidím, že se drtivá většina z nich vyboduje na pásech a pochybně změřených rychlostech o méně než 20 km/h respektive o +- 10 km/h, tak bych blil.
Jenomže z bodového systému žije řada firem a lidí.
Stejně tak mi přijde nesmyslé, když zavedli řidičské oprávnění, spousta lidí tomu dodnes nerozumí.
Prostě česko musí mít holt něco extra.

[Mrchoděj]

Zajímavá je snaha vyžadovat ve správním řízení zastupování advokátem, když valná většina úředníků, kteří správní řízení vedou, mu ve své podstatě vůbec nerozumí. A už vůbec se nedokáží tito úředníci orientovat v dalších otázkách právních. Velice úsměvná by pak byla praxe, když by skutek, zastoupený advokátem, projednával úředník, který vysokoškolské vzdělání nemá vůbec žádné, jak je tomu ve většině případů, anebo s nějakou zemědělskou nebo ekonomickou školou, jak je požadavek na vysokoškolské vzdělání obcházen např. u policistů a podobně..... A žádný vzdělávací institut co se týká rozhodování o deliktech v provozu na pozemních komunikací u nás není. Tobě, jako řidiči k účasti na sil. provozu postačuje absolvování kurzu autoškoly. A zde by si chtěli sami úřednící hrát na nějaké právníky......    Děs běs...

[jkraus222]

Ještě to neprojednávali a podle mě je docela možné, že letos ani nebudou.