Dnes jsem absolvoval ústní jednání o dopravním přestupku (domnělé překročení rychlosti v obci). Měl jsem připravený scénář průběhu ústního jednání a připravené reakce na určité eventuality (např. úředník protestuje pro pořízení audionahrávky....).
Úředník se choval korektně a tak jsme došli až moje připomínky k důkazním materiálům a já navrhnl asi 5 věcí, které by měly být doplněny do spisu (výpověď svědků - PČR, doplnění místa měření,....). Úředník si vše pečlivě zapsal a pak několik minut něco ťukal do protokolu a nakonec mě přečetl, že stanovisko správní orgánu je,že nic z toho není potřeba a správní orgán nemá pochybnost. De facto zamítl relevatní návrhy obviněného už, když je zapisoval. Ze všeho byla cítit snaha vyhnout jakémukoliv prodlení a uzavřít celou věc bez ohledu na protistranu. Nic nového pod sluncem. Já jsem zareagoval podáním námitky proti podjatosti podle paragrafu 14 správního a trval na ukončení ústního jednání jelikož: " Úřední osoba, která se dozví o okolnostech nasvědčujících, že je vyloučena, je povinna o nich bezodkladně uvědomit svého představeného. Do doby, než představený posoudí, zda je úřední osoba vyloučena, a provede potřebné úkony, může tato osoba provádět jen takové úkony, které nesnesou odkladu"
Úředník se zuby nehty snažil dokončit protokol. Oznámil jsem mu, že nic podepisovat nebudu a považuju ústní jednání za přerušené. Úředník chtěl důvod námitky podjatosti a řekl, že chci lhůtu, do které ji upřesním. Úředník na to, že mi žádnou nedá. Nicméně úředník protokol vygeneroval a domnívám se, že ho bude považovat ústní jednání za korektní a protokol v pořádku.
V příloze uvádím obfuskovaný pseudoprotokol. Myslím, že jsem mohl být šikovnější, ale mohlo být i hůř. Můj dotaz:
Je lepší podat námitku podjatosti oficiální cestou v plném zdůvodnění co nejdříve?
A nebo nechat ouřadu smést ze stolu ústní námitku, nechat vynést rozhodnutí (což nepochybně udělá) a rozstřílet to až v odvolání?
PS: Až celý případ skončí plánuju zdokumentovat celý průběh. Pokud má někdo zájem o detaily pak SZ.