30kmhcz

Trochu vás zklamu. V drtivé většině případů správní orgán za takové situace oznamovatele nepředvolá. Podstatná je otázka, zda je výslech bonzáka nezbytný pro zjištění stavu věci. Musel byste vykonstruovat situaci, v níž byste např. stál někde kvůli poruše, a následně tvrdit, že Vás práskač musel vidět, jak se hrabete v motoru a pak se zoufalstvím v očích mizíte v dáli hledaje pomoc.

Situace - osoba blízká s autem psaným na mé jméno zaparkovala před prací tak, že z části zakryla jakousi branku. Nějakej bonzák zavolal hovnosběrače. Osoba se přiznala, že tam auto zaparkovala, takže to hovnosběrači s ní vyřešili na místě. Bohužel se už asi nedozvím, kdo to tehdy zaparkoval. Ale naštěstí vlastním aut víc, takže se tam můžu třeba někdy objevit, zaparkovat podobně, sednout si dozadu, pustím kamery a čekat tam co se bude dít. Předpokládám, že bonzák zas učiní telefonát, aniž by mu cokoliv vadilo nebo by vyšel ven k autu. Hádám že jako provozovatel sedící vzadu jim nemusím vypovídat vůbec nic na místě a říct jim, ať to oznámí, auto přeparkuju a vše bude růžové. Jak velká je šance, že ouřada, na mé požádání, předvolá na ústní jednání onoho bonzáka?

Jak správně získat kopii spisu o dopravní nehodě, kde figuruji jako poškozený? Ptal jsem se po telefonu vyšetřujícího orgána, ten říkal, že nahlédnutí může jen advokát, kvůli prej GDPR. Díky.

Ta anonymizace nic moc, je to jen překryté a jde kopírovat...

Zaručený postup na vítězství neexistuje. Pokud chcete záruku, pak tohle zaručí alespoň šanci na úspěch v boji proti úředním parazitům - vaše ochota bojovat a schopnost zachovávat správný postup obrany. Nesprávný postup, či neochota bojovat, jsou jistotou prohry.
Rozhodnout se ale musíte sám. Buď do 30 dnů od doručení výzvy zaplatíte 700 Kč, nebo do 60 dnů od data údajného přestupku oznámíte úřadu kontaktní údaje osoby, která měla v té době vozidlo svěřeno k řízení, ovšem s rizikem těch 4500,-.

Ahoj. V druhé polovině března jsem parkoval na jednom parkovišti u zdravotního střediska. Šel jsem tam na rentgen kotníku a pak doktorovi. Parkovací automat byl až na druhé straně a docela mě bolela noha parkovací automat až na druhé straně, tak jsem si říkal, že tu chvíli co tu budu snad nikdo nepojede. Navíc na tom parkovišti byla docela bitka o místa. Byl jsem rychle hotov noha naštěstí zlomená není. Parkoval jsem tam tak 20 až 30 min. max. Bohužel do datové schránky mi přišla VPV. Jsem se tam přihlásil, datum doručení už před více jak 10dny. Do přílohy dávám anonymyzovanou výzvu.
Je nějaký zaručený postup, který vede k vítězství ve správním řízení? Šel bych do toho jenom, kdyby bylo něco, co téměř 100% funguje. Teď chtějí 700 ve správním minimální pokuta 4500kč včetně toho šílenýho poplatku za řízení.
Děkuji

Rozhodně nechci nikoho (ČÚZK ani jiné úřady) hájit, ale pro zjednodušení lze říct, že DS byla nějaký koncept identity, od které se prostě upustilo.

Pozadí je zhruba takové, že DS vznikla jako jakási první vlaštovka digitalizace státu směrem k občanům. No a protože to byl v naší jinak zkostnatělé zaostalé společnosti (nebo spíš státě) skoro zázrak, že se přes všechny porodní bolesti podařilo aspoň něco jakž takž zdigitalizovat, tak byla vůle s tím pracovat dál a rozvíjet to. Protože toho času šlo o státem uznaný prostředek komunikace s nějakým autentizovaným přístupem (pro zřízení DS musím na CzechPoint, kde musí ověřit totožnost proti ROB, tzn. je zřejmé, komu byla DS zřízena, a autentizace heslem byla z nějakého důvodu shledána jako dostačující), bylo poměrně přirozené, že se na to začaly nabalovat další funkcionality.

Pak přišlo nařízení eIDAS 2.0 a soudruzi dospěli k závěru, že se celá identita musí překopat. Vznikl národní bod pro identifikaci a autentizaci (NIA), a tady vznikl zřejmě zárodek problému, kvůli kterému je myslím toto vlákno.

Někde 2020-21-22 se začala digitalizace dál posouvat a toho času jsem si ťukal na čelo, protože jsem měl stejný dojem, jako kolegové v tomto vlákně + jsem nechápal, proč se ustupuje od něčeho, co v té době podle mě fungovalo, lidi už si na to začínali zvykat a mělo potenciál růst. Prostě jsem nechápal, proč nestačí přihlásit se přes DS.

Jenže "Přihlášení datovou schránkou" je dneska funkčně nesmysl. Datová schránka je v podstatě státem uznaný e-mail, ne prostředek autentizace. K autentizaci přístupu do "státních aplikací" slouží NIA. Přihlášení do datové schránky loginem je de facto reklit z doby před NIA a existuje nejspíš jen z toho důvodu, že celá digitalizace v česku stojí na principu dobrovolnosti a když nechcete eIdentitu, tak vás prostě nikdo nedonutí.

Architektura, ke které se nakonec přistoupilo, je taková, že je NIA, která poskytuje autentizační rozhraní, a na tom rozhraní stojí (respektive s ním komunikují) další aplikace, tzn. ať se přihlašuju do KN, do Portálu občana, na Moje daně apod., tak jdu sice do kýžené aplikace, ale přihlášení jde přes NIA. Chtít přihlásit se loginem pro ISDS do dalších aplikací veřejné správy jde zcela proti této hierarchii, protože v podstatě chci, abych se tou koncovou aplikací (do které se v ideálním případě mám dostat taky přes NIA) snažím přihlásit někam jinam. Takový systém ale prostě z hlediska ekonomického ani z hlediska kybernetické bezpečnosti (a nakonec ani uživatelské přívětivosti) nedává absolutně žádný smysl dál rozvíjet.

Bonmot na závěr: Toho času vznikl díky působení různých živlů v dotčených institucích ještě docela zajímavý kompetenční spor mezi STC a DIA - DS spadala samozřejmě pod DIA, ale protože nařízením eIDAS 2.0 měla vzniknout v podstatě digitální peněženka, tak tu byl nápad, že by celou identitu mohla vlastně řešit STC (coby vydavatel dokladů). Zjevně se od toho upustilo, protože STC se sice chlubila prototypem eDokladovky, ale dneska fungující eDoklady spadají dle webu pod DIA. Takže se tyhle živly asi podařilo nakonec zkrotit a usměrnit celý koncept jedním směrem. Přehlednosti pro veřejnost to ale rozhodně nepřidalo.

A propos, Mobilní klíč eGovernmentu jsem si založil už tehdy snad za 5 minut od počítače a mám vystaráno.

Historicky jsem se ocitl ve stejné situaci. Procesně to nedává smysl, takže jsem zaslal SO žádost o sdělení stavu řízení a přehledu provedených úkonů a zda tedy ÚJ proběhlo či nikoliv a žádal jsem, aby mě poučili o mých aktuálních právech a povinnostech. Minimálně tím donutíte OÚO k nějaké kreativitě, protože bude muset tvořit něco, na co s velmi vysokou pravděpodobností nebude mít mustr.

Velice pěkně napsáno. Doplnil bych, že významným faktorem je i fixace obsahu spisu a zajištění jeho integrity, neboť “tradiční” nahlížení do spisu poskytuje účastníkovi pouze momentální vjem o obsahu spisu, jenž však sám o sobě nikterak negarantuje, že obsah spisu zůstane v čase neměnný.

Ve chvíli, kdy správní orgán odešle kopii spisu nebo jeho části do datové schránky účastníka, dochází k nezpochybnitelné fixaci obsahu těchto dokumentů k danému časovému okamžiku. Systém ISDS jako důvěryhodná třetí strana potvrzuje, co a kdy bylo doručeno. Má-li účastník v datové schránce doručený digitální soubor, je jakákoliv pozdější změna v papírové verzi spisu u správního orgánu snadno odhalitelná. Elektronické zpřístupnění tak slouží jako zásadní preventivní mechanismus proti procesním pochybením nebo svévoli správního orgánu.

Zatímco správní orgán má spis ve své moci po celou dobu řízení, účastník bez elektronické kopie disponuje v nejlepším případě hromádkou fotokopií, které mají v případném dokazování o integritě spisu nižší důkazní sílu než dokument doručený skrze oficiální komunikační kanál.

Trochu jsem nad tím ještě zauvažoval a došel jsem k závěru, že ty příklady křižovatek, které jsem tu linkoval, mají jedno specifikum, které jsem zpočátku považoval za bezvýznamné, ale nakonec si myslím, že tomu tak není.

Ty křižovatky, které jsem uváděl, mají oddělená ramena, které jsou sjezdy z hlavní silnice, zatímco v tom případě, který se dostal k NSS, jsou ta oddělená ramena nájezdy na hlavní silnici. To považuji za klíčové pro význam případné značky “Dej přednost v jízdě”, potažmo “Stůj, dej přednost v jízdě”.

V situaci, kdy se jedná o sjezd z hlavní silnice, tak podle mě lze užít obě varianty - bez značení (platí obecné pravidlo, že odbočující vlevo dává přednost odbočujícímu vpravo), nebo se značením, kdy odbočující vlevo před odděleným protisměrným ramenem mine značku “Hlavní pozemní komunikace” a odbočující vpravo před vyústěním ramena značku “Dej přednost v jízdě” nebo “Stůj, dej přednost v jízdě”. Nepovažuji za chaos, pokud se na jednom území ty varianty střídají, protože obě varianty jsou čitelné pro oba řidiče.

Ale v tom případě, který řešil NSS, jsou ta oddělená ramena nájezdy na hlavní silnici, takže značka “Dej přednost v jízdě” nebo “Stůj, dej přednost v jízdě” tam musí být už z toho titulu, že najíždíte na hlavní silnici. Nemůže tam zkrátka nebýt jako u sjezdu z hlavní silnice. A když najednou přidáte pro odbočujícího vlevo značku hlavní silnice před tím protisměrným ramenem pro odbočení vpravo, tak tím úplně změníte přednost, přičemž odbočující vpravo se nemá jak dozvědět, že musí dát najednou přednost nejen všem jedoucím po hlavní, ale rozdílně od obecného pravidla též protijedoucím odbočujícím vlevo (ledaže by koukal po cizích značkách).

Pokud takto upravená křižovatka, jak je zde navrhováno, neexistuje, tak si myslím, že právě z toho důvodu, že by ta úprava byla pro odbočujícího vpravo extrémně nečitelná (ledaže by to na celém území bylo sjednoceno).

Ale pokud existuje, tak už ztrácím jakékoliv iluze o smysluplnosti dopravního značení :-)