Dostal jsem jednu výzvu z Benešova, která se týká údajného přestupku na D1 41,4 km. Chtěl jsem si vyžádat příslušné podklady k měření od policie Středočeského kraje, ale dozvěděl jsem se, že ta tohle měření vůbec neprovádí a jenom přeposílá data, aby měření dodala punc oficiality. Takže jsem si z Policejního presidia vyžádal příslušnou smlouvu a zjistil jsem, že měření vlastně neprovádí policie, ale ŘSD.
Nelenil jsem, a požádal jsem Krajské ředitelství Středočeského kraje, aby mi poslalo snímek (nebo snímky) údajného přestupku, případně potvrdilo, že uvedené snímky ani jiná data o přestupku nemá. Přitom jsem je upozornil, že Městský úřad Benešov je ve svých výzvách označuje jako oznamovatele přestupku, a z §§ 73 a 74 zák. č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, je zřejmé, že oznamující policejní orgán musí provést oznámení přestupku podle silničního zákona a příslušná šetření ke zjištění osoby podezřelé ze spáchání přestupku a k zajištění důkazních prostředků nezbytných pro pozdější dokazování před správním orgánem, takže je jasné, že tyto snímky, případně data, která jsou na těchto snímcích uvedena, musí mít oznamující orgán policie k dispozici.
A ještě jsem je požádal o zápisy nebo jiné informace z předmětných jednání, na kterých byla tato akce projednána mezi policií a dotčenými správními orgány (tj. nejen správním orgánem I. stupně, ale i odvolacím správním orgánem, který je nedílnou součástí řízení o správním deliktu provozovatele vozidla), potvrzující, že se jednalo o předem dohodnutou bezpečnostní akci na rizikovém místě, kde z objektivních příčin nebylo možné reálně zjistit řidiče vozidla a kde byl ohrožen život a zdraví, jakož i majetek ostatních osob, nejen účastníků silničního provozu, případně aby potvrdili, že nic takového nemají.
Policie mi sdělila, že snímky mi zajistila nesystémově a ostatní informace nemá – viz přílohy (ze sestavy předávaných záznamů zveřejňuji jen první a poslední list, pokud by to chtěl někdo zkoumat, tak mu to pošlu).
Současně jsem se obrátil na ŘSD, a požádal je o dokumentaci přestupku a informaci komu tyto údaje předali, na základě jakého požadavku Policie bylo rozhodnuto o měření, jak probíhá údržba zařízení a manuál měřícího zařízení. Kompletní odpověď je opět v přílohách, poslali mi i to, co už před tím zpracovali pro policejní ředitelství.
Nakonec policejní presidium v poslední odpovědi potvrdilo, že místa měření si určuje ŘSD, a policie jim to jenom odkýve.
Závěry:
1. V rozporu se zák. č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, místo měření určuje ŘSD, nikoli Policie ČR. ŘSD pouze podle čl. 6, odst. 2 písm. f) Dohody o společném postupu při provozování systémů umožňujících měření úsekové rychlosti na komunikacích ve správě ŘSD, č. j. PPR-9727-1/ČJ-2017-990440 (dále jen „Dohoda“), informuje Policii ČR o předpokládané instalaci nového systému měření a pak následně oznámí Policii ČR, že zařízení je nainstalováno a schopné provozu.
2. Policie neschvaluje vlastní místo měření, pouze určuje (blíže nespecifikovaným postupem) nastavení rychlostního limitu.
3. V rozporu s čl. 4 Dohody nastavení limitu měřené rychlosti neprovádí příslušné krajské ředitelství policie, ale Policejní prezidium ČR.
4. V rozporu s čl. 5 Dohody nepředává ŘSD obrazové záznamy a doprovodné informace o průjezdech všech vozidel Policii ČR, resp. příslušnému krajskému ředitelství policie, ale tato data si přebírá přímo příslušný správní orgán. Krajské ředitelství slouží pouze jako zástěrka na dokumentech oznamujících údajně přestupky, fakticky ale nemá k příslušným informacím přístup a nijak s nimi před předáním správnímu orgánu nepracuje a jejich zpětné dohledání je možné pouze nestandardním způsobem. Tímto postupem tedy není naplněn požadavek § 74 PolČR.
5. Nepodařilo se dohledat orgán Policie ČR, kterému jsou příslušná data fakticky předávána. Data jsou patrně pro Policii ČR dostupná, nicméně patrně si je musí zpětně dohledávat u příslušných správních orgánů.
6. Nepodařilo se zjistit, zda před uzavření Dohody nebo před instalací měření probíhají jednání, na kterých byla tato akce projednána mezi policií ČR a dotčenými správními orgány (tj. nejen správním orgánem I. stupně, ale i odvolacím správním orgánem, který je nedílnou součástí řízení o správním deliktu provozovatele vozidla), potvrzující, že se jednalo o předem dohodnutou bezpečnostní akci na rizikovém místě, kde z objektivních příčin nebylo možné reálně zjistit řidiče vozidla a kde byl ohrožen život a zdraví, jakož i majetek ostatních osob, nejen účastníků silničního provozu. Krajské ředitelství policie Středočeského kraje takové informace nemá.
Vlastní způsob měření a jeho správnost a případné problematické body z technického hlediska jsem nezkoumal, můžete z manuálu pokusit.
Kolega -kdo- k tomu doplňuje:
Více než 2.000 metrů dlouhý úsek nemůže být (i ve světle konstantní judikatury) považován za místo spáchání přestupku. Přestože lze tvrdit, že nejméně v jednom bodě daného úseku se vozidlo pravděpodobně (fungovalo-li měřící zařízení správně) pohybovalo správním orgánem prvního stupně tvrzenou rychlostí, už nikdy nikdo nedokáže prokázat, kde se tento bod nalézal (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 12. 2014, č. j. 9 As 80/2014 – 39). Více než 2.000 metrů dlouhý úsek nelze označit za místo spáchání přestupku, stejně jako není možno tvrdit, že k údajnému překročení rychlosti došlo v počátečním či konečném bodě daného úseku.
S touto logikou by nakonec bylo možno např. prohlásit, že k překročení rychlosti došlo např. na území Středočeského kraje nebo dokonce České republiky. A to nejen proto, že určení konkrétního místa předpokládá zákon a kvůli potenciální překážce litispendence, ale v neposlední řadě kvůli možnosti zhodnocení materiálního znaku přestupku, což je zejména v lokalitě, jako je XXXXXXXX, zcela podstatné pro posouzení případného deliktního jednání.
V mezičase jsem už něco našel na fóru
https://www.30kmh.cz/index.php?topic=3639.0https://www.30kmh.cz/index.php?topic=7234.0Beněšov vůbec nezahájil řízení, takže celá moje příprava přišla vniveč.
