Svátky jsou za námi, termín doplnění odvolání se blíží, proto si dovolím poslat nástřel doplnění.
Vidíte tam někdo něco na vylepšení. Hlavně první dva odstavce. Není to kravina? Dál čerpám z tohoto odvolání:
https://www.30kmh.cz/index.php?topic=2754.01) Nesprávně vedené správní řízeníSO v Odůvodnění uvedl „Správní orgán …. na den x3. xx. 2017 v xx:xx hodin nařídil ústní jednání o přestupku …., kdy obviněný …. se k tomuto ústnímu jednání bez náležité omluvy nebo náležitého důvodu nedostavil...“ SO nevzal v potaz mé vyjádření, které jsem učinil x2. xx. 2017 na Hlavní podatelně MHMP. V tomto vyjádření jsem oznámil, že se k ústnímu jednání nedostavím a uvedl následující.
2) Nesprávný úřední postupVe výše uvedeném vyjádření jsem dále uvedl:
„1) požaduji doplnit návod k zařízení použitému k měření rychlosti pro prověření, zda bylo měření provedeno v souladu s návodem
2) nesouhlasím s klasifikací domnělého přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f). Místo změření není v obci.„
SO se s výše uvedenými námitkami nevypořádal. K tomu NSS v rozsudku 1 As 183/2012 - 52, přesněji tato pasáž:
[21] „Podle Nejvyššího správního soudu nelze při interpretaci, zda došlo v řešeném případě k naplnění skutkové podstaty přestupku podle § 22 odst. 1 písm. f) bod 2 přestupkového zákona, tj. zda stěžovatel v okamžiku měření rychlosti projížděl obcí, úzkostlivě lpět na striktním gramatickém výkladu pojmu obec upraveného v § 2 písm. cc) zákona o silničním provozu, bez zohlednění samotného smyslu právní úpravy týkající se dodržování snížené rychlosti v obcích. Zohledněny musí být rovněž všechny konkrétní skutkové okolnosti projednávaného případu.“
3) Neexistence přestupku
Pojem "přestupek" je definován v §2 ZoP: "Přestupkem je zaviněné jednání, které
porušuje, nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v
tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních
právních předpisů, nebo o trestný čin."
Aby vůbec bylo možné hovořit o spáchání přestupku, musí být prokázáno, že došlo jak
k zaviněnému jednání, tak k porušení, nebo ohrožení zájmu společnosti (materiální
znak přestupku) a zároveň musí být dané jednání výslovně označeno ze přestupek v
zákoně (formální znak přestupku)
a) Neprokázání naplnění formálního znaku přestupku
SO se nedostatečně vypořádal s tím, zda bylo měření provedeno podle návodu k měření. Například se nezmiňuje o svodidlech za měřeným vozidlem a nevyloučil, že bylo měřeno v zatáčce.
Návod k obsluze přístroje Ramer 10 zakazuje měřit v místě, kde se nacházejí překážky, které by mohly ovlivnit měření „V anténním svazku ±10° od osy antény se nesmí nacházet žádné překážky, které by mohly zasahovat do anténní charakteristiky radarové hlavy a zapříčinit tak rušivé reflexe vysílaného signálu. K těm patří zvláště stromy, vysoká křoviska nebo tráva (zvláště mokrá), stožáry pouličního osvětlení, dopravní značky, informační tabule apod."
Z fotografie pořízené během měření je zřejmé, že v anténním svazku se za měřeným vozidlem nachází svodidla. V tomto případě není vyloučeno, že se vysílaný paprsek odrazil od zadní části vozu do svodidel a zpět do radarové hlavy, případně obráceně.
SO nevyloučil, že se měřilo v zatáčce a pokud ano, zda byly dodrženy požadavky, které návod klade na měření v zatáčce.
Podle věty „Dosah Rameru je maximálně 60m, ale standardně se měří na vzdálenost do 35ti metrů. Což v tomto případě bylo dodrženo, neboť vzdálenost služebního vozidla PČR Škoda Octavia od měřeného vozidla rz …. byla 20m.“ v odůvodnění Rozhodnutí se zdá, že SO nepochopil návod zcela správně. Dosah radaru neudává vzdálenost měřeného vozidla, ale citlivost měřící jednotky.
V souvislosti s (ne)prokázáním formální stránky přestupku tedy zpochybňuji zejména to, že měření bylo provedeno v rozporu s návodem k použití.
b) Neprokázání naplnění materiálního znaku přestupku
I pokud by byla naplněna formální stránky přestupku, což je podle výše uvedeného zjevně vyloučeno, správní orgán se při dokazování chybně zabýval materiální stránkou přestupku, tak jak má k tomu povinnost podle rozsudků NSS č.j. 7 As 18/2004 – 48 i č.j. 5 As 104/2008 – 48,
kde je uvedeno, že „Správní orgány jsou povinny zkoumat vždy, když rozhodují,
zda určité jednání je přestupkem či nikoliv, také otázku, jestli došlo k naplnění
obou znaků přestupku, tj. znaku formálního i znaku materiálního."
SO přesto v Odůvodnění materiálního znaku uvádí pouze formální důvody a neuvádí žádné konkrétní okolnosti proč považuje materiální znak splněný pro okamžik a místo údajně spáchaného přestupku. Neuvedl, zda se v místě měření nachází přechod, zastávka MHD. Nepředvolal policisty pro zjištění, jaký byl v okamžik měření provoz.
