30kmhcz

Adresát našel ve schránce od pošty výzvu k vyzvednutí dopisu s pozn.1 (vrátit odesílateli).

Adresát si chce zásilku vyzvednout někdy později (ideálně poslední den), ale nerad by s ní vyzvedl i něco jiného, co má na vyzvednutí ještě čas (chodí mu toho více).

Proto adresát využil online služby ČP a nechal si zásilku uložit na jinou poštu. Adresát rozhodně nemá P.O. Box.

Nyní se ve sledování zásilky objevuje tohle (viz příloha). Chápete to? Lze v takovém případě uplatnit fikci doručení?

Znojmem se toulal muž s nožem a pivem, odzbrojili jej strážníci

Čeho že se ten pán dopustil?

Byla mi doručena výzva k podání vysvětlení.

Jelikož se s překročením v nejvyšší sazbě, které je zjištěno automatizovaným zařízením, moc často nesetkávám, chtěl bych se poradit se zkušenějšími. Protože by při jedné z variant šlo o papíry, zakládám raději tady.

0. Je tato výzva v pořádku? Patrně ano, ale pokud jsem něco přehlédl a v pořádku není, pak by se dalo nechat úřad rozjet sprdel, následně poukázat na protizákonnost výzvy a implikovat tak, že se úřad (vůbec) nepokusil zjistit totožnost řidiče. V případě úspěchu by tak byl ouřada zahnán do slepé uličky, ze které není úniku.

1. Přestože chtějí údaje řidiče písemně na přiloženém formuláři, můžu se dostavit k podání vysvětlení osobně? Předpokládám že ano.

2. Pokud se dostavím osobně, mám právo na uhrazení nákladů (PHM, amortizace vozidla, ušlý zisk)? Jelikož správní řízení ještě neběží, mám za to že ano.

Hardcore verze: Co kdybych se během podání vysvětlení přiznal, že jsem v uvedenou dobu řídil? Úřad by (snad) rozjel správní řízení o přestupku řidiče a pak bych jim do odvolání vpálil, že záznam o podání vysvětlení nelze použít jako důkazní prostředek a že vlastně nemají žádný důkaz o tom, kdo řídil. Vzhledem k tomu, že by správní řízení patrně neproběhlo bez nějakého toho kočkování, věřím tomu, že by pak už ouřada nestihl včas zahájit sprdel. Je to ale riskantní, jelikož jde o papíry. Je zmíněný § 137 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb. neprůstřelný? (navíc jsem skutečně neřídil, pokud bude na fotce alespoň něco vidět, bude na první pohled zřejmé, že se jedná o jinou osobu jiného pohlaví)

Light verze: Mohl bych během podání vysvětlení uvést, že nevím, kdo měl jeho vozidlo k dispozici. To sice trochu smrdí přestupkem*, ale bez zákazu řízení. Navíc zde máme výše zmíněný § 137 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb. a můžu se později zázrakem rozpomenout. To by mohlo vyprovokovat orgána k předčasnému odložení přestupku řidiče a zahájení sprdele. V takovém případě by se ještě mohlo stihnout včas udat řidiče (možná Helmuta, možná někoho jiného, možná bych se přiznal) a mělo by to vést na šach mat.

Ultralight verze: Dostavím se na podání vysvětlení, s odkazem na LZPS odmítnu vypovídat, jen pořídím kopii spisu a nechám si proplatit náklady. (to mi ale přijde jako verze s nízkým fun-factorem)

*) Mno ... "nezná údaje potřebné k určení její totožnosti" - v době přikázání nebo svěření samostatného řízení vozidla údaje samozřejmě zná. Lze snad postihovat za to, že si údaje po nějaké době již nepamatuje?

Policista na motorce porušil, co mohl. Na služebním stroji vezl dítě!

Část úředníků Odboru dopravněsprávních činností Magistrátu města Brna se přestěhovalo do budovy Šumavská 35 (na odkazované stránce klikněte na odkaz "Kompletní telefonní a emailový seznam zaměstnanců Odboru dopravněsprávních činností").

Je to moc pěkná budova, to zase jo, věřím tomu, že Jordánkovi a spol se v nových kancelářích moc líbí.

Problém ale je, že vstup ze vstupní haly do budovy samotné je přehrazen turnikety a vrátný/ochranka/recepční podmiňuje vstup do budovy předložením občanského průkazu. Tvrdí, že je to nařízení majitele budovy. Bez předložení OP se tak člověk nemůže dostavit např. na nařízené ústní jednání nebo třeba nahlédnout do spisu.

Dle mého názoru není možné podmiňovat vstup na úřad předložením OP nějaké třetí osobě. Na druhou stranu mi je proti srsti zakazovat majiteli budovy, aby si ve své nemovitosti určoval svoje pravidla. Co s tím? Třeba vyhnat magistrátní parazity z této budovy zpět do hnusné barabizny na Kounicovu 67? To by mi přišlo čestné a spravedlivé.

Nějaké nápady? Díky.

Za běžných okolností má opatření proti nečinnosti urychlit správní řízení. Při řešení této věci mne ale napadlo, jak naopak pomocí tohoto nástroje řízení zdržovat.

Z usnesení:

Dne 02.03.2018 obdržel SO1 žádost účastníka řízení o uplatnění opatření proti nečinnosti SO1. Téhož dne obdržel příslušný spisový materiál.

Je běžné/nutné aby v takovém případě zasílal SO nadřazenému SO originál spisu?

Navrhovaný scénář když budu řešit nějakou věc se SO1:

1. Podám opatření proti nečinnosti SO1. SO1 předá spis SO2. SO2 bude chtít rozhodnout, že žádost proti SO1 není důvodná, ale:
2. Podám opatření proti nečinnosti SO2. SO2 předá spis SO3. SO3 rozhodne, že žádost proti SO2 není důvodná.
3. SO3 vrátí spis SO2, SO2 rozhodne, že žádost proti SO1 není důvodná.
4. SO2 vrátí spis SO1
5. SO1 doposud nemohl vést samotné řízení, jelikož neměl spis.

Náměty na upgrade:

- SO3 bude pravděpodobně ministerstvo dopravy, existuje i nějaký SO4?

- možnost kombinovat každou žádost s námitkou podjatosti

- v průběhu procesu podám další žádost proti SO1

Usnesení: "Dvouletá lhůta pro zahájení řízení byla dodržena."

Přijde vám v pořádku postoj, že úřad má na vydání rozhodnutí 30 (max 60) dnů a na zahájení řízení 30 dnů, ale pokud to stíhá do dvou let, tak je vlastně vše v pořádku?

Co teď? Stížnost? Přezkumné řízení? Něco jiného?

Díky.

Protože je to asi úplná hovadina, hodím to do gaychatu.

Tato diskuse mne přivedla k nápadu:

Co když nějaký vtipálek osadí nějaký nezajímavý vjezd do obce značkou zóna 80? Může se pak řidič oprávněně domnívat, že od značky dál platí všude rychlost 80 až do té doby, než potká ukončení zóny?