1
Potřebuji poradit - ostatní / Nehoda - autobus parkovani vs přejíždění z pruhu do pruhu
« kdy: 02 Června 2021, 18:08:52 »
K neveřejnému tématu patrně není důvod, videozáznam pak je možné poskytnout neveřejně
Dobrý podvečer,
přicházím opět s jobovkou - dopravní nehoda vozidla s autobusem, kdy existuje kamerový záznam z kabiny autobusu. Tzn. co se na místě skutečně stalo bylo jasné a seznatelné. Nicméně správní orgán a já jsme se lišili a stále lišíme v tom, jak právně tato fakta hodnotit.
Původní obvinění spočívala v ohrožení řidiče autobusu při vjíždění na místo mimo pozemní komunikaci (kolmé parkovací stání) "Před odbočováním vlevo se musí zařadit co nejdále vlevo v části vozovky určené pro jeho směr jízdy s ohledem na rozměry vozidla nebo nákladu a šířku vozovky. ", poté, co se nám toto podařilo rozbít byla změněna právní kvalifikace na omezení a ohrožení řidiče autobusu při přejíždění z pruhu do pruhu. "Přejíždět z jednoho jízdního pruhu do druhého smí řidič jen tehdy, neohrozí-li a neomezí-li řidiče jedoucího v jízdním pruhu, do kterého přejíždí; přitom musí dávat znamení o změně směru jízdy."
Faktická podstata je taková, že vozidlo vjíždějící na parkoviště jelo v pravém jízdním pruhu, přičemž po dobu 5 sekund před nárazem dávalo znamení ozměně směru jízdy vlevo, najelo k prostřední čáře, a brzdilo, poté skrz levý jízdní pruh vjíždí na parkoviště. Autobus jedoucí v levém jízdním pruhu nijak nereagoval a začal brzdit v podstatě sekundu před nárazem. (z rychlosti cca 30 km/h), škoda byla promáčklý nárazník autobusu a odřený nárazník na vozidle.
Náraz nastal v okamžiku, kdy vozidlo bylo již polovinou délky na parkovišti a polovinou v levém jízdním pruhu. a těsně před nárazem přestala klesat kapota autobusu (patrně pustil brzdy nebo zareagovalo abs).
SO1 v rozhodnutí na z 12 stran rekapituloval cca 6 stran podání a výpověď řidiče autobusu. Přičemž dle mého nzáoru zcela nesprávně hodnotil výpověď řidiče autobusu a kamerový záznam, ke kterým se vyjádřil:
Správní orgán části výpovědi řidiče autobusu, týkající se toho, že:
řídil autobus v levém jízdním pruhu,
➢ brzdil pozvolně,
➢ viděl před sebou vozidlo v pravém jízdním pruhu ,
➢ vozidlo vybočilo z pravého jízdního pruhu a vjelo na parkoviště,
➢ došlo ke střetu autobusu s vozidlem,
hodnotí jako věrohodné, protože odpovídají provedeným důkazům, zejména kamerovému záznamu a fotodokumentaci.
Nijak se nezabýval tím, že řidič autobusu uvedl, že si vozidla všiml až sekundu před nárazem.
Momentálně dávám dohromady odvolání, které zatím stavím na nesprávném postupu při dokazování, nesprávném odůvodnění, opomenutím vypořádat se s okolnostmi vylučujícími vinu obviněného, k nepochopoení principu "omezené důvěry řidičů" dle judikátu NSS.
Mám za to, že nehodu způsobil řidič autobusu zejména tím, že se nevěnoval řízení a nezabrzdil, když jej vozidlo legitimně omezilo při vjíždění na místo ležící mimo pozemní komunikaci, čímž směrem povede veškerá argumentace.
Nenašel jsem zatím judikát, který by vymezil to, zda má přednost ustnaovení § 12 o jízdě v jízdních pruzích, nebo § 21 o odbočování na místo ležící mimo pozemní komunikaci [byť si myslím, že § 21 by měl mít přednost] a o tom, co je to přejíždění z pruhu do pruhu [zda přejíždění z pruhu je i jeho překřížení]. Takže argumentace bude postavena na římskoprávních zásadách, které si správní orgán musel najít ve wikipedii a evidentně je nepochopil.
Přinejhorším z toho bude pěkný judikát
Dobrý podvečer,
přicházím opět s jobovkou - dopravní nehoda vozidla s autobusem, kdy existuje kamerový záznam z kabiny autobusu. Tzn. co se na místě skutečně stalo bylo jasné a seznatelné. Nicméně správní orgán a já jsme se lišili a stále lišíme v tom, jak právně tato fakta hodnotit.
Původní obvinění spočívala v ohrožení řidiče autobusu při vjíždění na místo mimo pozemní komunikaci (kolmé parkovací stání) "Před odbočováním vlevo se musí zařadit co nejdále vlevo v části vozovky určené pro jeho směr jízdy s ohledem na rozměry vozidla nebo nákladu a šířku vozovky. ", poté, co se nám toto podařilo rozbít byla změněna právní kvalifikace na omezení a ohrožení řidiče autobusu při přejíždění z pruhu do pruhu. "Přejíždět z jednoho jízdního pruhu do druhého smí řidič jen tehdy, neohrozí-li a neomezí-li řidiče jedoucího v jízdním pruhu, do kterého přejíždí; přitom musí dávat znamení o změně směru jízdy."
Faktická podstata je taková, že vozidlo vjíždějící na parkoviště jelo v pravém jízdním pruhu, přičemž po dobu 5 sekund před nárazem dávalo znamení ozměně směru jízdy vlevo, najelo k prostřední čáře, a brzdilo, poté skrz levý jízdní pruh vjíždí na parkoviště. Autobus jedoucí v levém jízdním pruhu nijak nereagoval a začal brzdit v podstatě sekundu před nárazem. (z rychlosti cca 30 km/h), škoda byla promáčklý nárazník autobusu a odřený nárazník na vozidle.
Náraz nastal v okamžiku, kdy vozidlo bylo již polovinou délky na parkovišti a polovinou v levém jízdním pruhu. a těsně před nárazem přestala klesat kapota autobusu (patrně pustil brzdy nebo zareagovalo abs).
SO1 v rozhodnutí na z 12 stran rekapituloval cca 6 stran podání a výpověď řidiče autobusu. Přičemž dle mého nzáoru zcela nesprávně hodnotil výpověď řidiče autobusu a kamerový záznam, ke kterým se vyjádřil:
Správní orgán části výpovědi řidiče autobusu, týkající se toho, že:
řídil autobus v levém jízdním pruhu,
➢ brzdil pozvolně,
➢ viděl před sebou vozidlo v pravém jízdním pruhu ,
➢ vozidlo vybočilo z pravého jízdního pruhu a vjelo na parkoviště,
➢ došlo ke střetu autobusu s vozidlem,
hodnotí jako věrohodné, protože odpovídají provedeným důkazům, zejména kamerovému záznamu a fotodokumentaci.
Nijak se nezabýval tím, že řidič autobusu uvedl, že si vozidla všiml až sekundu před nárazem.
Momentálně dávám dohromady odvolání, které zatím stavím na nesprávném postupu při dokazování, nesprávném odůvodnění, opomenutím vypořádat se s okolnostmi vylučujícími vinu obviněného, k nepochopoení principu "omezené důvěry řidičů" dle judikátu NSS.
Mám za to, že nehodu způsobil řidič autobusu zejména tím, že se nevěnoval řízení a nezabrzdil, když jej vozidlo legitimně omezilo při vjíždění na místo ležící mimo pozemní komunikaci, čímž směrem povede veškerá argumentace.
Nenašel jsem zatím judikát, který by vymezil to, zda má přednost ustnaovení § 12 o jízdě v jízdních pruzích, nebo § 21 o odbočování na místo ležící mimo pozemní komunikaci [byť si myslím, že § 21 by měl mít přednost] a o tom, co je to přejíždění z pruhu do pruhu [zda přejíždění z pruhu je i jeho překřížení]. Takže argumentace bude postavena na římskoprávních zásadách, které si správní orgán musel najít ve wikipedii a evidentně je nepochopil.
Přinejhorším z toho bude pěkný judikát
