30kmhcz

Mám tu k analýze zajímavý taktický manévr pražského Magistrátu. Po cca ročním kočkování s jistým metodikem správního řízení ohledně hrdelního zločinu v podobě údajného projetí nějaké bezvýznamné křižovatky na červenou se magistrát překvapivě rozhodl nařídit ústní jednání, které jsem obratem zamítnul s tím, že ke všem skutečnostem jsem se již dostatečně vyjádřil v průběhu řízení, zejména v písemnosti označené jako Podání vysvětlení a že z důvodu nepřiměřených nákladů je takové jednání v rozporu se zásadou hospodárnosti.

Na toto správní orgán nijak nereagoval a rovnou vydal rozhodnutí. Rozhodnutí jsem následně napadl odvoláním ke správnímu orgánu II. stupně s odůvodněním, že mi bylo odepřeno právo vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, právo navrhovat další důkazy a že se správní orgán doposud nevypořádal se všemi námitkami a důkazy. Správnímu orgánu II. stupně však odvolání zamítnul s odůvodněním, že možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí byla udělena v rámci ústního jednání, na které jsem se však nedostavil a které proběhlo v mé nepřítomnosti. Správní orgán tímto považoval shromážděné důkazy za dostatečné pro vydání rozhodnutí bez nutnosti spis dále rozšiřovat nebo se zabývat důkazy a námitkami obviněného.

Pokud to tedy správně chápu, tak správnímu orgánu stačí v situaci, kdy lze předpokládat, že se obviněný z důvodu vzdálenosti atp. fyzicky nedostaví, takticky nařídit ústní jednání a vyčkat zde je obviněný chytí jako moucha na lep. Pokud se účastník řízení nedostaví, úředník zajásá a rovnou vydá rozhodnutí, proti kterému už fakticky není obrany.