30kmhcz

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.

Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.
Pokročilé vyhledávání  

Novinky:

>>DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: ČTOU TO TADY JAK ÚŘEDNÍCI, TAK POLICIE. Neuvádějte nic, podle čeho by protistrana mohla dovodit, o jaký případ se jedná. Jak na to? Pojďte >>sem<<.

Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.

Příspěvky - jkraus222

Stran: 1 ... 61 62 [63] 64 65
931
Jízda na červenou, pásy, světla / Re:Jízda na červenou
« kdy: 02 Října 2013, 17:28:49 »
Právním zájmem se rozumí něco jiného - ten má třeba pojišťovna, když chce nahlédnout do spisu v rámci rozhodování o plnění pojistky v rámci dopravní nehody atd.
Zároveň po něm úřad chce peníze - to sice ano, ale v případě výzvy to je dobrovolné, nejedná se o žádnou závaznou, právně vymahatelnou povinnost. Zjišťovat okolnosti údajného přestupku, rozporovat je atd. může až v řádném řízení, v případě výzvy k zaplacení se automaticky předpokládá, že přestupek jako takový se stal a byl řádně prokázán.
Odmítnutí by zdůvodnili jednoduše tím, že neprokázal právní zájem nebo jiný vážný důvod.
Ale klidně ať Weslo o spis požádá a pak se zde může podělit o to, jak mu to odmítnutí zdůvodnili.

932
Tohle mi moc hlava nebere. Pokud pokutu chtěl zaplatit, proč prostě teď nezaplatí jako provozovatel? Pokud zaplatit nechtěl (opomíjím, že píšete, že chtěl), proč to neřešil hned a nechal to zajít do tohoto stadia?
Obecně se dá říct, že na pozdní zaplacení se pohlíží stejně jako na žádné, takže dotyčný ve lhůtě 15 dnů nesdělil totožnost řidiče ani nezaplatil. Správní orgán byl povinen pokračovat v šetření přestupku - tzn. činit nějaké konkrétní kroky, které musí být ve spise, nikoliv pouze počkat, až uplyne lhůta 60 dnů a pak to automaticky přehodit na SprDel.
Rozvíjet teorie bez znalosti konkrétních podkladů se mi ale nechce (např. píšete, že podal odpor, ale nevíme, co do něj napsal atd.). Teď už bych asi nedělal nic a počkal na rozhodnutí, protože jakýmkoliv vyjádřením stejně sankci neodvrátí a akorát by jim dal možnost vyladit si argumentaci přesně podle toho, co jim napsal (řekl, pokud by tam šel osobně). Zároveň bych po nich chtěl komplet spisový materiál, aby se dala hledat slabá místa, procesní chyby atd. a případně nahrubo připravit obrana ještě před vydáním rozhodnutí, a to buď osobně, nebo pokud písemně, tak pro jistotu podle § 14 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (doporučuji přečíst). Mají na vyřízení lhůtu 15 dnů.

933
v prvom rade mi ide o to ako "nenechat prepadnut" tu 8-dnovu lehotu. dopisom s vycislenim nakladov a poziadanim o preplatenie by to slo predlzit na nejaku rozumnu dobu, povedzme rok?
Jediný způsob, jak ji "nenechat propadnout", je požádat o uhrazení nákladů do 8 dnů po jejich vzniku. U obviněného ale správní orgán rozhodne tak, jak jsem už napsal (nezaplatí), a když nakonec nebudete uznán vinným a znova požádáte o úhradu nákladů, tak to buď posoudí jako novou žádost a řeknou, že lhůta 8 dní uplynula, nebo řeknou, že o žádosti už bylo rozhodnuto (zamítnutí). Je to možná cesta, jak to dostat k soudu, ale ne cesta, jak je donutit zaplatit.

934
Jízda na červenou, pásy, světla / Re:Jízda na červenou
« kdy: 02 Října 2013, 10:56:47 »
Nahlížení do spisu upravuje § 38 správního řádu a před zahájením řízení dotyčnému správní orgán nahlédnutí neumožní, protože není účastníkem řízení (nelze být účastníkem neexistujícího řízení).
1) Účastníci a jejich zástupci mají právo nahlížet do spisu, a to i v případě, že je rozhodnutí ve věci již v právní moci (§ 73).
2) Jiným osobám správní orgán umožní nahlédnout do spisu, prokáží-li právní zájem nebo jiný vážný důvod a nebude-li tím porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem.

Na ten odst. 2 ale můžete zapomenout, právní zájem ani jiný vážný důvod neprokážete, respektive si správní orgán odmítnutí nahlédnutí do spisu snadno obhájí. Nepomůže ani požádat o spis v rámci Zákona o svobodném přístupu k informacím, protože na  vyřízení žádosti mají 15 dnů a mezitím uplyne lhůta pro zaplacení nebo udání řidiče, takže to nic neřeší.

Doporučuji stejný postup jako u rychlosti http://30kmh.cz/index.php?topic=250.0 tzn. uvést jim jako řidiče někoho, kdo po spáchání přestupku zemřel (neprůstřelné), případně si vymyslet fiktivního cizince (někoho, kdo není v českém registru obyvatel) s pobytem na reálně existující adrese (libovolný panelák v republice), což ale může vést k následné bitvě se správním orgánem plné úskoků a kličkování  :)

935
Ideální by bylo vědět, jestli se o to už někdo někdy soudil a jak to dopadlo. Pak by byla věc víceméně jasná. Ale letmým pátráním na internetu jsem nic nenašel.
V tuto chvíli pokládám za jednoznačné, že úřad sám dobrovolně nic nezaplatí. Jestli by to udělal, pokud by se argumentovalo judikaturou, nebo jestli by se to dalo vysoudit, je otázka.

936
Tuším, že D-FENS v jednom článku zmiňoval existenci judikatury, podle které když žádné reálné riziko Vašeho stíhání nehrozí, vypovídat musíte.
1) Tady ale to reálné riziko hrozí, lze ho dovodit už z toho, že přestupek byl spáchán autem předvolávaného.
2) Bod 23 citovaného nálezu ÚS: Tak také nelze pokutovat osobu, která odmítne podat správnímu orgánu vysvětlení v případě, kdy je zřejmé, že by jím, byť i jen teoreticky, mohla přispět ke svému postihu za přestupek.
Ovšem dřív vypověděl, že neřídil.
Tohle je jeden z mnoha chaosů Humlovy debilní novely. Na to písemné sdělení se sice pohlíží jako na podání vysvětlení, zákon o přestupcích ale předpokládá ústní podávání vysvětlení (viz § 60 odst. 2). Navíc, pokud už jim vysvětlení podal, proč ho znova zvou k podání vysvětlení? To je dvojí úkon a evidentní rozpor s § 6 odst. 2 správního řádu (Správní orgán postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a dotčené osoby co možná nejméně zatěžuje.), se zásadou předvídatelnosti konání správního orgánu atd. Klidně by mohl napsat, že už jim vysvětlení podal a dále se už k věci vyjadřovat nehodlá, takže se nedostaví.
To s tím ale nesouvisí. Nemusíte se dostavit, ale musíte poskytnout ty informace. Pokuta by byla za odmítnutí výpovědi.
Když už, tak by se mnohem pravděpodobněji snažili pokutovat nedostavení se než odmítnutí vypovídat. Každopádně nárok nemají ani na jedno, obojí řeší citovaný nález ÚS  :)

937
takze jak tedy? :) odpovedet jim co doporucuje kolega nahore? Odmitnuti podani vysvetleni+nedostaveni se?
Proč si vás tam asi zvou, když jste nahlásil, že řídil mrtvý? Protože zjistili, že dotyčný je mrtvý, ale že na fotce je zároveň vidět řidič (pokud jde o rychlost a ne o parkování), takže se chtějí podívat, jestli jste to vy. Pokud šlo o parkování, chtějí zkoušet nějaké jiné fintičky.
Takže já bych jim prostě poslal to, co jsem napsal, a čekal dál, jak se s tím vypořádají. Jasné je to, že jsou v totální důkazní nouzi a zbavit se jí mohou pokusit jedině tak, že tam přijdete.

938
Tady ale pozor.
Odepřít podání vysvětlení nemůžete jen tak (resp. můžete, ale je za to 5000 pokuta). Nevypovídání obvykle staví na tom (i když to uvedete jen odkazem na paragraf), že odmítáte vypovídat proti sobě a osobám blízkým.
Můžete. Přečtěte si citovaný nález ÚS.
Jenže při použití osoby mrtvé jste řidiče udal a osoba blízká to není.
To nemůže správní orgán vědět. § 68 odst. 4 zákona o přestupcích: Osobou blízkou se rozumí příbuzný v pokolení přímém, osvojitel, osvojenec, sourozenec a manžel, partner; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké jen tehdy, kdyby újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá právem pociťovala jako újmu vlastní. Že dotyčný osobou blízkou vůči předvolanému nebyl, by musel správní orgán dokázat. Navíc je to úplně jedno: předvolaný má právo nevypovídat, aby nezpůsobil stíhání sobě.
Čili teoreticky úřad má možnost zkusit to zahrát na "bezdůvodně odmítá podat vysvětlení".
Není to bezdůvodné, dotyčný to řádně odůvodnil. Bezdůvodně by to bylo tehdy, kdyby žádný důvod neuvedl. A navíc by správní orgán narazil na citovaný nález ÚS (Uložení pořádkového opatření (pořádkové pokuty) jen z důvodu nedostavení se k podání vysvětlení (tj. k podání informací) je v oblasti správního trestání vyloučeno.)

939
Raději bych se připravil na bitvu a dával si záležet na formulacích, takže bych napsal zhruba:

Vážení,

dne XY jsem od vás obdržel předvolání k podání vysvětlení, č.j. XY. Tímto vám k věci sděluji následující:

1) V souladu s ust. § 60 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve věci odmítám podat vysvětlení, neboť by mně nebo osobám mně blízkým (§ 68 odst. 4) hrozilo nebezpečí postihu za přestupek, popřípadě za trestný čin.
2) Jelikož vám žádné vysvětlení nepodám, bylo by mé dostavení se bezúčelné a tudíž se k podání vysvětlení nedostavím, a to v souladu s nálezem Ústavního soudu I. ÚS 1849/08, zejména body 22, 23, 26 a 28 předmětného nálezu.

Toť vše. § 74 zatím neargumentujte, jelikož nejste obviněný z přestupku.

940
§ 11 odst. 9 Zákona o obecní policii: "Nevyhoví-li osoba bez dostatečné omluvy nebo bez závažného důvodu žádosti nebo výzvě podle odstavce 1, může být předvedena."

To se ale v praxi nedělá a neznám případ, kdy by se někoho snažili předvést kvůli tomu, že nepřišel na výzvu. Navíc je to poměrně nereálné, kdyby přišli, stačí jim neotevřít dveře :-)
Pokud to je výzva kvůli rychlosti zaznamenané automatickým radarem nebo kvůli parkování, následně to předají na MÚ nebo magistrát a rozjede se klasický kolotoč: výzva k uhrazení určené částky atd.

941
Ten žebrácký dopis přišel od měšťáků? Aha, tak to mění situaci. Na měšťáky vůbec nereagovat a dopis ignorovat.

942
Řeší to jako přestupek a pozvat si mohou, koho chtějí.
Doporučuji jim sdělit, že ve věci odmítám podat vysvětlení a jelikož by tedy dostavení se bylo bezúčelné, odmítám se i dostavit, viz http://30kmh.cz/index.php?topic=302.0
PS: Předpokládám, že na záznamu je vidět řidič, takže ho chtějí konfrontovat s fotografií. Já jezdím se sklopeným stínítkem, takže na mě vidět není, a mrtvolu jsem jim letos nahlásil 50 x, aniž by dále otravovali.

943
Dva problémy. Náklady řízení řeší § 79 správního řádu:

1) Podle § 79 odst. 4 "Nárok na náhradu musí být u správního orgánu uplatněn do 8 dnů poté, co náklady vznikly, jinak zaniká." Jenže pokud nárok uplatníte jako obviněný z přestupku, úřad bude argumentovat tím, že jste si náklady způsobil sám svým protiprávním jednáním (které samozřejmě v té době není prokázáno). Pokud ho budete uplatňovat až po vydání (zprošťujícího) rozhodnutí, smůla - lhůta 8 dní uplynula.

2) V praxi se budou opírat zejména o to, že podle § 79 odst. 4 "Nestanoví-li zákon jinak, nese správní orgán nebo dotčený orgán (§ 136) a účastník své náklady."

Prakticky tedy nemusí zaplatit nic, cestovné, náklady na advokáta, pokud by se jím člověk nechal zastupovat - prostě NIC ani v případě plného úspěchu. Možná by se to dalo vysoudit, ale nevím, jestli je nějaká relevantní judikatura ohledně nákladů pro obviněného (a zproštěného) ve správním řízení, nezabýval jsem se tím. Každopádně sami dobrovolně nic nezaplatí.

944
Napsal jsem jim:

Tímto oznamuji, že se v souladu s ust. § 74 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, s přihlédnutím k nálezu Ústavního soudu I. ÚS 1849/08 odmítám k ústnímu jednání dostavit a podávám k věci následující písemné vyjádření...

Následně jsem se k věci vyjádřil. Po udělení pokuty za nedostavení se, které mělo mít podle debila z magistrátu za následek "podstatné ztěžování objektivity zjištění skutkového stavu" jsem v odvolání napsal v kostce:

4. Podle ust. § 62 odst. 1 písm. a) s.ř. „správní orgán může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč tomu, kdo v řízení závažně ztěžuje jeho postup tím, že se bez omluvy nedostaví na předvolání ke správnímu orgánu.“
5. Z dikce zákona je patrné, že aby vůbec bylo možné uvažovat o udělení pořádkové pokuty, musí být obě podmínky – tedy nedostavení se bez omluvy a zároveň závažné ztížení postupu řízení – splněny zároveň, přičemž v daném případě nebyla splněna ani jedna.
6. Správnímu orgánu jsem totiž dne XY zaslal vyjádření, v němž jsem sdělil, že „se v souladu s ust. § 74 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, s přihlédnutím k nálezu Ústavního soudu I. ÚS 1849/08, odmítám k ústnímu jednání dostavit a podávám k věci následující písemné vyjádření“, v němž jsem se k projednávanému přestupku obsáhle vyjádřil na 7 stranách A4. Z neúčasti na jednání jsem se tedy zcela prokazatelně, jasně a srozumitelně omluvil, přičemž jsem omluvu řádně odůvodnil jak výše citovaným zákonným ustanovením a nálezem Ústavního soudu, tak skutečností, že se k přestupkovému řízení vyjadřuji písemně...
7. Ve svém písemném vyjádření jsem sdělil vše, co jsem k dané věci sdělit chtěl, dále nemám, co bych k věci dodal a i v případě, že bych se k ústnímu jednání dostavil, bych správnímu orgánu pouze přečetl obsah sdělení, které jsem mu zaslal písemně, aniž bych se k čemukoliv dále vyjadřoval, odpovídal na jakékoliv dotazy apod. Tudíž není zřejmé, jak jsem měl „podstatně ztížit objektivitu zjištění skutkového stavu“, když jsem se ke skutkovému stavu zcela vyčerpávajícím způsobem písemně vyjádřil. Za „podstatné ztěžování objektivity zjištění skutkového stavu“ navíc nemohu být nijak sankcionován, neboť takové jednání ust. § 62 odst. 1 písm. a) s.ř. nesankcionuje a žádný zákon obviněnému z přestupku nenařizuje jakkoliv přispívat ke zjištění skutkového stavu; správní řád sankcionuje pouze „závažné ztěžování postupu řízení“.
11. Podle ust. § 73 odst. 2 ZoP „obviněný z přestupku má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a k důkazům o nich, uplatňovat skutečnosti a navrhovat důkazy na svou obhajobu, podávat návrhy a opravné prostředky.“ Z tohoto ani jiného zákonného ustanovení nevyplývá povinnost vyjadřovat se k věci ústně.
12. Podle ust. § 74 odst. 1 ZoP „v nepřítomnosti obviněného z přestupku lze věc projednat jen tehdy, jestliže odmítne, ač byl řádně předvolán, se k projednání dostavit nebo se nedostaví bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu.“
13. Jelikož jsem se odmítl dostavit (a k věci se písemně vyjádřil), věc mohla a měla být projednána v mé nepřítomnosti...
14. Jestliže zákon stanoví, že pokud se obviněný z přestupku odmítne k projednání dostavit, lze věc projednat v jeho nepřítomnosti, je jasné, že s nedostavením se k projednání přestupku ZoP nejen že nespojuje žádnou sankci, ale naopak obviněnému výslovně garantuje právo se k projednání nedostavit.

A na závěr ocitovány výše uvedené pasáže z nálezu ÚS.

Stran: 1 ... 61 62 [63] 64 65