30kmhcz

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.

Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.
Pokročilé vyhledávání  

Novinky:

>>DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: ČTOU TO TADY JAK ÚŘEDNÍCI, TAK POLICIE. Neuvádějte nic, podle čeho by protistrana mohla dovodit, o jaký případ se jedná. Jak na to? Pojďte >>sem<<.

Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.

Témata - jkraus222

Stran: 1 [2] 3
16
No vida. Nejen že svině vždy rozhodnou tak, že fízlové nic nespáchali a vše bylo v pořádku, ale už je asi nebaví ani lidem rozesílat tyto formální dopisy, tak Chovanec vymyslel, že stížnosti na fízly zpoplatní. K tomu mi tady chybí už jen blicí smajlík...

Lidé ročně pošlou inspekci bezpečnostních sborů přes dva tisíce stížností na policisty. Do budoucna by toto číslo ale mělo být nižší. Aspoň to plánuje ministr vnitra Milan Chovanec. Za každý podnět by se podle něj měl uhradit správní poplatek tisíc korun. Důvod? Obava, že budou mít problémy, prý vede policisty k tomu, že jsou málo sebevědomí a nedělají svou práci nadoraz.

"Lidé si je nahrávají na mobily, často si zkoušejí stěžovat... Inspekce by měla sloužit k tomu, aby od policie vymetla tu největší špínu. Jenže jsou lidé, kteří ročně spáchají i desítky přestupků a mají pak zábavu z toho, že podávají na policii stížnosti a inspekce to neustále řeší," prohlásil místopředseda ČSSD v rozhovoru pro HN. A dodal: "Když se prokáže, že stížnost byla oprávněná, poplatek se vrátí."

Já dodávám - už někdy někdo slyšel o stížnosti, kterou uznali jako oprávněnou? Kdo tuhle socbolševickou špínu volil, to vážně nepochopím...

17
Vzory podání / Odpor proti příkazu o uložení pokuty
« kdy: 01 Září 2014, 14:14:32 »
Vzor odporu proti příkazu ve wordu - stačí upravit údaje.

18
Odborná literatura / Rychloměr MicroDigiCam LTI - certifikát
« kdy: 29 Července 2014, 09:22:33 »
Certifikát (technická specifikace) silničního rychloměru MicroDigiCam LTI.

http://www.atstelcom.cz/pdf/cert/certifikat_mdc_lti.pdf

20
Diplomová práce Aktuální otázky českého přestupkového práva 2012/2013
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
Právo a právní věda
Katedra správní vědy a správního práva
Mgr. Ondřej Palát

http://is.muni.cz/th/325612/pravf_m/?id=234505

Diplomová práce se zabývá objektivní odpovědností provozovatele vozidla, jako zvláštním správním deliktem, v přestupkovém právu pro přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Správní delikt je analyzován ve vztahu faktické situaci, ostatním sankčním mechanismům v této oblasti přestupkového práva a také v rámci Evropského kontextu. Za hlavní metodu analýzy byl zvolen test proporcionality. Tyto metody analýzy posloužily k nalezení odpovědi na otázku kompatibility objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla s ústavním pořádkem.

Některé zajímavé body:

Pro samotné vlastnictví, či provozování vozidla není nutné být držitelem řidičského průkazu. Naproti tomu, pro řízení vozidla je takové oprávnění nezbytné. Řidičské oprávnění uděluje stát žadateli, které musí prokázat dostatečné schopnosti řízení vozidla a samozřejmě také nezbytné znalosti právních předpisů vztahujících se na silniční provoz. Můžeme říci, že stát tímto průkazem autorizuje osobu k tomu, aby vykonávala činnost, která je v běžném životě spjata s rizikem jak pro samotného řidiče, tak pro třetí osoby. Řidičské oprávnění je také podmíněno dostatečným zdravotním stavem, mezi takové podmínky patří například plná svéprávnost a schopnost kontrolovat své jednání. Objektivní odpovědnost však přenáší odpovědnost za chování dospělé, svéprávné osoby řidiče, které stát udělil oprávnění k řízení vozidla, na provozovatele, což je soukromá osoba, jež ve vztahu k řidiči disponuje v porovnání se státem zcela minimálním množstvím oprávnění, které by mohl na řidiče uplatnit. Jestliže jako regulérní řešení vezmeme možnost jednoduše vozidla nepůjčovat, pak se ale nevyhneme situaci firemních vozidel, která není jednoduše možné z ekonomické reality vyřadit a pro kterou platí výše uvedené o potrestání zákona dbalého zaměstnavatele.

Do kontrastu je možné zasadit povinnost osob být za jízdy ve vozidle připoután bezpečnostním pásem. Tato povinnost je konstruována odlišně pro řidiče a přepravované osoby.
Řidič vozidla má povinnost sám být ve vozidle připoután, a zároveň odpovídá za chování dětí, které má povinnost nepřepravovat nepřipoutané, případně neužívající dětské sedačky. Ve vztahu k osobám, které dorostly požadované výšky 150 cm a překročily požadovanou váhu 36 kg, a jsou starší tří let, má však řidič povinnost pouze poučovací. Přepravovaná osoba tak odpovídá za své vlastní porušení povinnosti. Není mu stanovena odpovědnost za to, že přepravované osoby nedodrží tuto svou povinnost, přestože za této situace má řidič nejširší a především nejreálnější možnost, jak ovlivnit chování jiného účastníka silničního provozu.
Můžeme na tomto případě ukázat, jak nepřiměřené je zavedení objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla ve vztahu k možnosti reálně ovlivnit chování řidiče. Jestliže pro reálnější situaci není zavedena přísná odpovědnost, pak tedy dle mého názoru nelze státem na provozovateli vozidla požadovat, aby odpovídal za jednání svéprávné osoby, která k této činnosti má státem vydané osvědčení, a aby tato odpovědnost nastupovala až poté, co sám stát prostřednictvím správního orgánu není schopen zjistit pachatele přestupku.


4.5. Shrnutí testu proporcionality
Za situace, kdy je možno k dosažení cíle možno zvolit prostředky méně narušující základní práva a svobody, není možno použít prostředky více narušující. Z tohoto pohledu se i nadále jeví jako nejvíce taková práva šetřící pouhá faktická změna práce městské policie, či Policie. Přičemž k tomuto ani není třeba žádná legislativní změna. Proto se domnívám, že za důsledné aplikace testu proporcionality není možné prohlásit objektivní odpovědnost provozovatel vozidla za ústavně konformní.
Navíc je třeba zdůraznit, že s ohledem na to, že tato úprava postihuje pouze přestupky zaznamenané toliko automatickými prostředky, působí demotivačně na správní orgány, i městské strážníky na jakýkoliv fyzický dozor nad bezpečností a plynulostí silničního provozu. De facto, bude pro stabilní příjem peněz do obecního rozpočtu stačit na policií schválené místo umístit stacionární radar a pouze odesílat výzvy k zaplacení pokuty bez jakéhokoliv zkoumání, zda je zaznamenaný skutek skutečně přestupkem, či kdo je skutečný pachatel.
Z těchto důvodu proto můžeme dovodit, že právo nepřispívat svému obvinění a zároveň společenský zájem na bezpečnosti a plynulosti silničního provozu musí převážit nad současnou úpravou objektivní odpovědnosti.

Analýza české právní úpravy, provedená testem proporcionality v jeho třech krocích nedopadla pro správní delikt provozovatele vozidla pozitivně. Výsledkem zjišťování vhodnosti daného institutu, z hlediska stanoveného cíle v kontextu českého přestupkového práva, byl poznatek o tom, že tato úprava není způsobilá dosáhnout stanoveného cíle. Narušením preventivního systému trestání dopravních přestupků dojde k faktickému snížení bezpečnosti provozu. Hledisko potřebnosti také nebylo, proti deklaracím, potvrzeno. Analýzou faktického stavu bylo zjištěno, že v již platné úpravě má správní orgán a potažmo stát více možností, jak takové delikty stíhat a trestat, aniž by musel zasahovat do základních práv a svobod. Konečně, při posuzování hlediska závažnosti, bylo konstatováno, že je porušeno základní právo občana, které přispívá k spravedlivému procesu a chrání občana před libovůli státu v jeho trestních pravomocech. Tento zásah však nebyl odůvodněn žádným legitimním cílem, jak ukázaly předchozí dvě hlediska.
Z těchto důvodů je závěrem této práce konstatování, že daný správní delikt ze své podstaty narušil dosud budované právní prostředí, právní povědomí a legitimní očekávání adresátů této normy, řidičů.

21
Diplomová práce Problematika osoby blízké v oblasti správního trestání
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
Právo a právní věda
Katedra správní vědy a správního práva
Mgr. Denisa Šecová

https://is.muni.cz/th/364914/pravf_m/

Některé zajímavé body:

V rámci přestupkového řízení slouží vysvětlení výslovně pouze k prověření oznámení o přestupku. Z daného vyplývá, že je možné využít tento právní úkon k rozhodnutí příslušného orgánu o tom, zda má být zahájeno konkrétní zvláštní správní řízení či nikoliv. U přestupkových řízení může správní orgán vyzvat osobu k podání vysvětlení jen u řízení zahajovaných z moci úřední.

Které osoby lze považovat za blízké ve vztahu k právnické osobě z pohledu civilního práva, přiblížil Nejvyšší soud České republiky ve svém rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 2192/2001 a později tento vztah upřesnil také v rozhodnutí 29 Cdo 1212/2012. Podmínkou je existence vztahu mezi osobami, která dosahuje určité kvality. Ty mají zájem na poměrech určité právnické osoby a jejich změna se jich dotýká. Vidět zde můžeme majetkové a personální propojení mezi nimi. Vždy však bude záležet na konkrétním vztahu a okolnostech daného případu. Řadíme sem především fyzické osoby, které jsou jejím společníkem, členem či zaměstnancem. Újma, která by vznikla právnické osobě, by tato osoba pociťovala jako újmu vlastní.

Lze tedy konstatovat, že právnická osoba může získat postavení osoby blízké, jejíž vztah k pachateli přestupku nebo jiného správního deliktu bude spadat do obdobného poměru k rodinnému, ale pouze v omezeném rozsahu v případě ochrany majetkových práv třetích osob, jak to umožňuje nový občanský zákoník. A vice versa lze souhlasit i s tvrzením, že určité osoby se mohou stát osobami blízkými právnické osobě.

Zákon blíže neuvádí, které skutečnosti je třeba znát o osobě, které je vozidlo svěřováno nebo přikázáno, lze tedy říci, že to mohou být jakékoliv údaje, jež vedou k určení totožnosti takové osoby (BUŠTA, P., KNĚŽÍNEK, J., SEIDL, A. Zákon o silničním provozu s komentářem (ve znění 31 novel). Praha: Lenka Buštová – Venice Music Production. 2011, str. 35).

Podle Metodiky Policejního prezidia ČR ze dne 9. ledna 2013 se za automatizovaný technický prostředek považují kamery a radary. Bude jím i takový radar, který je umístěn v policejním voze a ponechaný v automatickém režimu, kdy jej zrovna příslušný policista přímo neobsluhuje. Je zřejmé, že i neupřesnění daného pojmu může činit značné problémy, zda je skutečnost „bez obsluhy“ naplněna či ne.

Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností po zjištění nebo oznámení takového přestupku zašle výzvu provozovateli k uhrazení částky, pokud není známa totožnost řidiče vozidla a zároveň je možné takové porušení projednat v rámci blokového řízení uložením pokuty. Nejedná se tedy o takové protiprávní jednání, za nějž by bylo možné uložit sankci spočívající v zákazu činnosti. Vůči provozovateli není vedeno řízení jako s obviněným ze spáchání dopravního přestupku. Obecná pravidla pro možnost vyřešení přestupku v blokovém řízení jsou stanovena v § 84 PřesZ. Jednou z jeho základních podmínek je mimo jiné ochota obviněného z přestupku zaplatit pokutu. V daném ustanovení pak shledávám rozpornost, jelikož zde není známa totožnost pachatele přestupku. Nemůže být tedy daná ochota projevena.

22
Ke stažení v příloze

24
METODICKÉ DOPORUČENÍ K POSTUPU POVINNÝCH SUBJEKTŮ PODLE ZÁKONA Č. 106/1999 SB., O SVOBODNÉM PŘÍSTUPU K INFORMACÍM
Vyřizování žádostí o informace ze správních spisů

http://www.mvcr.cz/odk2/SCRIPT/ViewFile.aspx?docid=21323032

26
Poslední dobou se začínají množit případy, kdy úřad odmítá poskytnout kopii spisu podle InfZ s odůvodněním, že speciální úpravou je správní řád a účastník řízení (obviněný) nemá na kopii spisu podle InfZ nárok. Většinou k tomu vyhrabou nějaký předpotopní judikát z doby, kdy tady ještě jezdily koňské povozy, nebo si nějakou argumentaci vymyslí sami.

Dávám sem jedno odvolání jako vzor, jak se s tím vypořádat. Ta klíčová argumentace je platná obecně a lze ji použít vždy, stačí jen upravit popis konkrétních okolností každého případu.

27
Mám tu první do rozhodnutí dotažený správní delikt provozovatele vozidla, kde byla jako řidič nahlášena osoba zemřelá.

Celá věc má počátek v létě 2013, kdy mi vzhledem k mnohočetným cestám přes měřené úseky v Praze chodilo obří množství výzev k zaplacení (až kolem 10 týdně). Ve stejném množství, kterým mě zahrnoval magistrát, jsem já jeho zahrnoval mrtvými řidiči. V případě tohoto konkrétního člověka X jsem ho za řidiče označil asi ve 12-15 případech. Jen ve dvou z nich (!) mu magistrát poslal dopis s tím, že byl označen za řidiče a pokud souhlasí, ať vypíše své osobní údaje a sám se napráská.

Zásadní poznatek: I když magistrátu sdělíte reálně vypadající jméno a adresu českého řidiče, ve velké většině případů to nechá plavat a dál to nijak neřeší. Když jsem pana X označil za řidiče v až 15 případech (z toho jsem jim třeba 9 udání nasázel do datovky během 10 minut) a oni ho obeslali ve dvou, tak to asi o něčem vypovídá. Nemluvě o tom, že u ostatních mrtvol (určitě jen u mě přes 100 případů a vím o desítkách až stovkách dalších) se už nikdy nic dalšího nestalo (minimálně už nic nepřišlo provozovateli).

Zde se ovšem sešlo několik okolností, které celý případ posunuly dál: Magistrát v registru obyvatel nezjišťoval, že dotyčný zemřel a věc neodložil, ačkoliv to měl udělat; pošta dopis magistrátu nevrátila s tím, že dotyčný zemřel, ačkoliv to měla udělat, a vhodila ho do schránky; tam ho našla dcera dotyčného a místo aby ho hodila do koše, začala to strašlivě řešit, volala na magistrát, pak tam psala dopis a na magistrátu jí poradili, ať to jde nahlásit na fízly jako přestupek, což udělala (vsuvka: tato větev případu se nikdy neposunula do dalšího stádia; nechám to do července uležet a pak budu zkoumat, co s tím kdo dělal, ale jakýkoliv přestupek je v tomto případě naprosto vyloučený, takže to zřejmě někdo zastavil nebo odložil).

Jsem si vědom, že tohle udělá strašnou radost těm, kteří v případě metody mrtvola argumentují „obtěžováním pozůstalých“ apod., ale znovu podotýkám, že se to po roce zkušeností stalo pouze jednou (a jsem rád, že zrovna mně  :) ) a dotyčná obtěžovala sama sebe – kdyby na dopis nijak nereagovala, už by se dál nic nedělo. Pokud někdo vyvíjí procesní aktivitu, kterou po něm nikdo nechce, je to v zásadě jeho věc. Postupně jsem ale také od metody mrtvola upustil (letos použita max. 3 x jako nouzové řešení), protože je relativně pracná. Začal jsem to řešit jinak.

Zajímavost: Ačkoliv jsem se tomu snažil určitým předvýběrem vyhnout, dcera pana X magistrátu napsala, že nikdy neměl řidičák ani auto. Takže jsem trefil přesně toho, koho jsem nechtěl. Ale myslíte, že to úřad nějak řešil? Že by se mi třeba pokusil nasolit pokutu za porušení § 10 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu, podle kterého provozovatel vozidla nesmí svěřit řízení motorového vozidla osobě, která nesplňuje podmínky podle § 3 odst. 3 (a ten zní: „Řídit motorové vozidlo může pouze osoba, která je držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu motorových vozidel.“), což by pro ně ve finále bylo snazší než celý správní delikt s rychlostí? Ani náhodou. Tím se potvrzuje stará známá pravda, že úředník si práci nepřidělává a řeší jen úkol, který před něj byl postaven. Dávat si věci do souvislostí, vyvíjet aktivitu nad rámec nezbytně nutného nebo přemýšlet, za to není placen  :)

Ukládám sem anonymizovanou verzi rozhodnutí a odvolání. Koho by zajímala související dokumentace, to podstatné nahrávám na uložto. Nakonec se celý případ vešel do 21 podání, číslovaných chronologicky 001-021, k nimž podávám následující stručný koment (ne všechny dokumenty jsou v souboru, jen to podstatné):

001) Příkaz o uložení pokuty – dá se říct, že z 90 % totéž co rozhodnutí (dokument 019);

002) Žádost o info – vždy okamžitě po doručení příkazu žádám o kopii spisu, aby jim začala běžet lhůta. Ačkoliv jsem výslovně žádal o zaslání do datové schránky, debilové mi to poslali na papíře na trvalé bydliště, kde ale nemám schránku, takže jsem se o tom nedozvěděl. Když jsem podal stížnost pro nevyřízení žádosti, tak tvrdili, že spis je velký a digitalizovat ho by bylo pracné. Ministerstvo dopravy jim takový postup schválilo jako správný. V tuto chvíli jsem mohl zahájit několikaletý soudní proces, který bych sice vyhrál, ale na to jsem neměl čas, takže jsem znova zažádal o spis a žádost doplnil citacemi z judikatury. Poté mi spis do datovky konečně zaslali;

003) Trestní oznámení na dotyčnou úřednici. Také dělám vždy, když je k tomu sebemenší důvod. Je jedno, že to fízlové na 100 % odloží (což se stalo i zde), je to pouze palebná příprava pro námitku podjatosti a také psychologický vzkaz úředníčkovi, že tady se bude hrát tvrdě;

004) Odpor proti rozhodnutí. Zásadně neodůvodňovat, prostě jen podávám odpor a vyližte mi prdel;

005) Státní zástupkyně mi oznamuje, že TO na úřednici předala k řešení fízlům;

006) Vyrozumění o možnosti vyjádřit se k podkladům před vydáním rozhodnutí;

007) Stížnost na nevyřízení žádosti o info – viz bod 002. Tou dobou mi spis už poslali na papíře, ale nevěděl jsem o tom a samozřejmě se jim to vrátilo z důvodu nedoručení;

008) Úřednice mě informovala, že stížnost předložila nadřízenému orgánu. Že spis někam posílali, že se jim vrátil apod.? Nezájem, ani zmínka;

009) Návrh na provedení důkazů. Domluva se 2 záškodníky, že jeden v případě potřeby písemně dosvědčí předání vozidla řidiči X a druhý písemně dosvědčí, že došlo k nehodě. Oba dlouhodobě v zahraničí (Rakousko a Austrálie) a oba s datovou schránkou, aby to nebylo pro úřad tak jednoduché a nemuseli nikam osobně. Nicméně šance, že by je chtěli předvolat, byla tak 1 % (a podle toho to i dopadlo). Návrh na výslech jsem schválně napsal čistě formálně a obecně, aby se nedalo argumentovat, proč je nevyslechnou, ale aby to neprovedli a dalo se na tom rozmrdávat rozhodnutí;

010) Námitka podjatosti – tu také vždy zamítnou, ale vždy ji podávám, protože je vysoká šance, že to procesně poserou (vydají rozhodnutí dřív, než bude námitka podjatosti vyřízena, bude o tom rozhodovat někdo, kdo k tomu není oprávněn, blbě to odůvodní apod.) a bude další bod do odvolání. Přesně to se také stalo. (Píšu tam vždy blábol o podjatosti celého správního orgánu, což je v rozporu s judikaturou a jsem si toho vědom, ale mně nejde o uznání toho, že je správní orgán podjatý, takže je to úplně jedno  :) );

011) Zamítnutí stížnosti ohledně info ministerstvem, jelikož mi to poslali na papíře a to je prý OK. Protiargumenty jsou v dokumentu 012;

012) Opakovaná žádost o spis – tentokrát i s judikaturou ohledně datové schránky;

013) Fízlové odkládají TO na úřednici;

014) Žádám fízly o spis;

015) Jakýsi Košťál z magistrátu mi sděluje, že se námitkou podjatosti zabývat nebudou;

016) Fízlové mi sdělují, že se žádost o info na jejich spisy nevztahuje. Sice se to naší věci (správní delikt) přímo netýká, ale někomu se to pro jednání s fízly může hodit, takže zde tuto dokumentaci nechávám;

017) Podávám u fízlů stížnost;

018) Fízlové mě chtějí pobavit a sdělují mi termín nahlédnutí do spisu;

019) Finále: přichází rozhodnutí. Vzhledem ke všem peripetiím a tomu, že jsme s úřednicí svedli relativně tuhý boj, jsem očekával, že si dá na rozhodnutí velice záležet, vypořádá se s materiálním aspektem atd., ale kdepak. Kráva z 90 % překopírovala čistě formální text z příkazu. Tohle rozsekat pochopitelně byla hračka;

020) Další – a zatím poslední – kolo tahanice o spis s fízly. Tentokrát žádost o ochranu před nečinností (lze aplikovat v případě, že na vás povinný subjekt i jeho nadřízený orgán serou);

021) Odvolání na 25 stran  8) Ne všechno by tam nutně muselo být, klidně by to šlo o 10 stran zredukovat, ale jednou z mých taktik je znechutit úředníkovi řešení odvolání už jen jeho rozsahem, aby to prostě radši nechal ležet na dně hromady  ;)

Do prekluze chybí necelé 4 měsíce, takže nečekám, že bych se dočkal nějakého rozhodnutí. Pokud ano, opět ho sem dodám.

Věřím, že dokumentace bude někomu k užitku a něco z ní bude moci využít jako podklad pro své vlastní případy  8)

http://ulozto.cz/xrx9fXAi/spravni-delikt-rar
Heslo: 30kmh

28
Stížnost na nevyřízení žádosti o pořízení kopie spisu podle § 16a odst. 1 písm. b) InfZ http://portal.gov.cz/app/zakony/download?idBiblio=47807&nr=106~2F1999~20Sb.&ft=pdf má stejné náležitosti jako samotná žádost o spis.

Uveďte adresu správního orgánu, po kterém kopii spisu žádáte, datum vyhotovení (nejlépe den, kdy to odesíláte) a datum doručení (stejný den, kdy jste to odeslali).

Dále uveďte spisovou značku a číslo jednací (pokud znáte jen jeden údaj, tak ten, který znáte).

Úřad má na poskytnutí informace ze zákona 15 dnů ode dne, kdy mu žádost byla doručena (§ 14 odst. 5 písm. d) InfZ). Typickou situací je, že v této lhůtě na žádost nijak nereaguje (stává se mi cca ve 30-50 % případů). Poté následuje stížnost podle zde uvedeného vzoru. (Druhou možností je, že úřad informaci poskytnout odmítne, ale s tím se je potřeba vypořádat podle konkrétní argumentace a podat odvolání podle § 16 InfZ. U žádostí o kopii spisu se s tím ovšem setkávám jen zřídka).

Pokud podáváte žádost poštou a nepošlete to s doručenkou, je problém v tom, že nevíte, kdy bylo úřadu doručeno a od kdy se tedy počítá lhůta 15 dnů. Doporučuji den dodání zjistit podle příslušného nástroje ČP (http://www.postaonline.cz/trackandtrace/-/zasilka) nebo počítat 2 pracovní dny, tedy pokud pošlete v pondělí prvního, počítejte, že jim bylo doručeno ve středu třetího. Snadné je to u datové schránky, tam je doručeno týž den, kdy jste žádost podali (i kdyby to byl třeba víkend). Lhůta se počítá způsobem den podání + 15 dní, tedy pokud podáte 1., musí informaci poskytnout nejpozději 16. a 17. můžete podat stížnost. Jestliže poslední den lhůty připadá na víkend nebo svátek, počítá se až následující pracovní den (1. jste podali žádost a 16. je sobota = mají lhůtu na poskytnutí do pondělí 18. a stížnost můžete podat až v úterý 19.)

Stížnost podepište a pošlete doporučeně poštou (pokud neposíláte prostřednictvím DS).

29
Stížnost na nevyřízení žádosti o pořízení kopie spisu podle § 16a odst. 1 písm. b) InfZ http://portal.gov.cz/app/zakony/download?idBiblio=47807&nr=106~2F1999~20Sb.&ft=pdf má stejné náležitosti jako samotná žádost o spis.

Uveďte adresu správního orgánu, po kterém kopii spisu žádáte, datum vyhotovení (nejlépe den, kdy to odesíláte) a datum doručení (stejný den, kdy jste to odeslali).

Dále uveďte spisovou značku a číslo jednací (pokud znáte jen jeden údaj, tak ten, který znáte).

Úřad má na poskytnutí informace ze zákona 15 dnů ode dne, kdy mu žádost byla doručena (§ 14 odst. 5 písm. d) InfZ). Typickou situací je, že v této lhůtě na žádost nijak nereaguje (stává se mi cca ve 30-50 % případů). Poté následuje stížnost podle zde uvedeného vzoru. (Druhou možností je, že úřad informaci poskytnout odmítne, ale s tím se je potřeba vypořádat podle konkrétní argumentace a podat odvolání podle § 16 InfZ. U žádostí o kopii spisu se s tím ovšem setkávám jen zřídka).

Pokud podáváte žádost poštou a nepošlete to s doručenkou, je problém v tom, že nevíte, kdy bylo úřadu doručeno a od kdy se tedy počítá lhůta 15 dnů. Doporučuji den dodání zjistit podle příslušného nástroje ČP (http://www.postaonline.cz/trackandtrace/-/zasilka) nebo počítat 2 pracovní dny, tedy pokud pošlete v pondělí prvního, počítejte, že jim bylo doručeno ve středu třetího. Snadné je to u datové schránky, tam je doručeno týž den, kdy jste žádost podali (i kdyby to byl třeba víkend). Lhůta se počítá způsobem den podání + 15 dní, tedy pokud podáte 1., musí informaci poskytnout nejpozději 16. a 17. můžete podat stížnost. Jestliže poslední den lhůty připadá na víkend nebo svátek, počítá se až následující pracovní den (1. jste podali žádost a 16. je sobota = mají lhůtu na poskytnutí do pondělí 18. a stížnost můžete podat až v úterý 19.)

Stížnost podepište a pošlete doporučeně poštou (pokud neposíláte prostřednictvím DS).

30
Přiládám vzor žádosti o pořízení kopie spisu a zaslání do datové schránky podle Zákona o svobodném přístupu k informacím (http://portal.gov.cz/app/zakony/download?idBiblio=47807&nr=106~2F1999~20Sb.&ft=pdf)

Uveďte jméno, příjmení, datum narození, adresu trvalého pobytu a identifikátor datové schránky. Všechny tyto údaje jsou povinné (§ 14 odst. 2 InfZ).

Uveďte adresu správního orgánu, po kterém kopii spisu žádáte, datum vyhotovení (nejlépe den, kdy to odesíláte) a datum doručení (stejný den, kdy jste to odeslali).

Dále uveďte spisovou značku a číslo jednací (pokud znáte jen jeden údaj, tak ten, který znáte).

„K dané žádosti dále uvádím následující“ je tam v podstatě navíc, ale pokud jsem to tam nepsal, naprosto běžně se mi stávalo, že mi ouřada drze tvrdil, že se InfZ na poskytnutí kopie spisu nevztahuje, že mám nárok na pořízení kopie jedině podle správního řádu (což je ovšem právo spojené pouze s nahlížením do spisu, tzn. s povinností jít tam osobně, podle správního řádu nejsou povinni kopii spisu někam posílat!) apod. Od té doby, co tam píšu toto poučení (asi 2 roky), se mi to už nestalo ani jednou.

Rozsudek ohledně povinnosti doručovat do DS tam píšu od doby, kdy mi i navzdory výslovné žádosti o doručení do DS doručovali na trvalé bydliště (kde nemám schránku) s odůvodněním, že spis je moc velký a převádět ho do elektronické podoby by pro ně byla přílišná práce (a ministerstvo dopravy jim tento postup potvrdilo jako správný).

Stran: 1 [2] 3