1
30kmhcz
- 25 Dubna 2024, 15:30:23
- Vítejte, Host
Novinky:
>>DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: ČTOU TO TADY JAK ÚŘEDNÍCI, TAK POLICIE. Neuvádějte nic, podle čeho by protistrana mohla dovodit, o jaký případ se jedná. Jak na to? Pojďte >>sem<<.
Zobrazit příspěvky
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
2
Odborná literatura / Stanovisko Ministerstva vnitra k posuzování běhu lhůt v době nouzového stavu
« kdy: 30 Července 2020, 20:35:36 »
Prominutí zmeškání úkonu bude na místě vždy v případech, kdy úkon vyžaduje osobní účast, přičemž osoba by dostavením ke správnímu orgánu vystavovala sebe i ostatní osoby zvýšenému riziku nákazy. Důvodem pro prominutí zmeškání úkonu může být zpravidla též ztížená možnost učinit podání poštou. V těchto případech lze nouzový stav hodnotit obecně jako závažný důvod bez potřeby podrobnějšího dokazování.
3
Rozsudky NSS a ÚS / Návrh na zrušení § 112 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky
« kdy: 20 Ledna 2020, 19:46:01 »
Městský soud v Praze navrhl zrušit § 112 odst. 2 větu první PřZ z důvodu ústavní neslučitelnosti nepravé retroaktivity v otázce promlčení přestupků ("Ustanovení dosavadních zákonů o lhůtách pro projednání přestupku nebo jiného správního deliktu, lhůtách pro uložení pokuty za přestupek nebo jiný správní delikt a lhůtách pro zánik odpovědnosti za přestupek nebo jiný správní delikt se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nepoužijí.")
Ten, pro koho to ještě má význam, tedy může navrhovat přerušení řízení z tohoto důvodu.
Spisová značka: Pl. ÚS 15/19
https://www.usoud.cz/projednavane-plenarni-veci/pl-us-1519/
Ten, pro koho to ještě má význam, tedy může navrhovat přerušení řízení z tohoto důvodu.
Spisová značka: Pl. ÚS 15/19
https://www.usoud.cz/projednavane-plenarni-veci/pl-us-1519/
4
Vzory podání / Žádost o info, jaké důkazy bude úřad provádět
« kdy: 02 Listopadu 2019, 13:52:07 »
Pokud jste předvoláni k ústnímu jednání a zajímá Vás, co tam úřad bude provádět za důkazy, např. chcete vědět, jestli bude vyslýchat policajty jako svědky, a v návaznosti na tuto informaci se třeba teprve rozhodnete, jestli tam půjdete, nebo to necháte proběhnout v nepřítomnosti, můžete požádat o informaci - vzor v příloze.
§ 36 odst. 2 SprŘ: "Účastníci mají právo vyjádřit v řízení své stanovisko. Pokud o to požádají, poskytne jim správní orgán informace o řízení, nestanoví-li zákon jinak."
§ 36 odst. 2 SprŘ: "Účastníci mají právo vyjádřit v řízení své stanovisko. Pokud o to požádají, poskytne jim správní orgán informace o řízení, nestanoví-li zákon jinak."
5
Nedopravní tématika / Jak moc pracuje Frölich z KÚ Jihomoravský kraj
« kdy: 14 Května 2019, 13:30:23 »
Asi každý, kdo opakovaně něco řeší v Brně, resp. v Jihomoravském kraji, si musel všimnout, kolik věcí za KÚ podepisuje Frölich. Zajímalo nás to, tak jsme se dotázali.
Odpověď:
1) V období od 01. 01. 2019 až 30. 04. 2019 vydal Mgr. Karel Frölich celkem 8 rozhodnutí jakožto oprávněná úřední osoba v příslušné věci.
2) V období od 01. 01. 2019 až 30. 04. 2019 podepsal Mgr. Karel Frölich jakožto vedoucí oddělení dopravně správních agend odboru dopravy Krajského úřadu Jihomoravského kraje celkem 322 rozhodnutí.
Jelikož uvedené měsíce měly 83 pracovních dní, i kdybychom předpokládali, že Frölich ani jediný den neabsentoval, podepisuje průměrně 4 rozhodnutí denně.
Odpověď:
1) V období od 01. 01. 2019 až 30. 04. 2019 vydal Mgr. Karel Frölich celkem 8 rozhodnutí jakožto oprávněná úřední osoba v příslušné věci.
2) V období od 01. 01. 2019 až 30. 04. 2019 podepsal Mgr. Karel Frölich jakožto vedoucí oddělení dopravně správních agend odboru dopravy Krajského úřadu Jihomoravského kraje celkem 322 rozhodnutí.
Jelikož uvedené měsíce měly 83 pracovních dní, i kdybychom předpokládali, že Frölich ani jediný den neabsentoval, podepisuje průměrně 4 rozhodnutí denně.
6
Rozsudky NSS a ÚS / Řidič převzal výzvu k podání vysvětlení vs. přestupek provozovatele
« kdy: 27 Března 2018, 10:21:24 »
Častá praxe úřadů, které ve věci správního deliktu (nyní přestupku) provozovatele vozidla vyzvou sděleného řidiče k podání vysvětlení, tomu je výzva prokazatelně doručena, řidič následně postupuje jinak než tak, že by řízení vozidla popřel (tedy zásilku ignoruje, písemně se přizná apod.) a úřad přesto stíhá provozovatele s odůvodněním, že "nezjistil skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě", a to mnohdy s absurdní argumentací, že "pochybuje o existenci řidiče" (ačkoliv mu doručil doporučený dopis) apod.
K tomu poskytl zajímavý komentář NSS v rozsudku č.j. 6 As 24/2017 - 31 http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2017/0024_6As__1700031_20170403110616_prevedeno.pdf, kde uvedl, že:
Argument stěžovatele, že jedinou situací, která by vyloučila zahájení řízení s provozovatelem vozidla, je doznání skutečného řidiče, je scestný. K tomu, aby magistrát pokračoval v projednávání přestupku, by totiž postačilo, kdyby se stěžovatelem uvedenému řidiči podařilo doručit předvolání k podání vysvětlení. Tím by se potvrdilo, že uvedená osoba skutečně existuje, a bylo by možné vést řízení o přestupku proti určité osobě ve smyslu § 125f odst. 4 písm. f) zákona o silničním provozu.
Tudíž zde máme argument "řidiči bylo doručeno - veďte s ním řízení o přestupku".
K tomu poskytl zajímavý komentář NSS v rozsudku č.j. 6 As 24/2017 - 31 http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2017/0024_6As__1700031_20170403110616_prevedeno.pdf, kde uvedl, že:
Argument stěžovatele, že jedinou situací, která by vyloučila zahájení řízení s provozovatelem vozidla, je doznání skutečného řidiče, je scestný. K tomu, aby magistrát pokračoval v projednávání přestupku, by totiž postačilo, kdyby se stěžovatelem uvedenému řidiči podařilo doručit předvolání k podání vysvětlení. Tím by se potvrdilo, že uvedená osoba skutečně existuje, a bylo by možné vést řízení o přestupku proti určité osobě ve smyslu § 125f odst. 4 písm. f) zákona o silničním provozu.
Tudíž zde máme argument "řidiči bylo doručeno - veďte s ním řízení o přestupku".
7
Potřebuji poradit - parkování, zastavení, stání / Nestandardní odstranění botičky
« kdy: 05 Ledna 2017, 18:08:40 »
O tohle se prostě nemůžu nepodělit 
Psal kolega z Rakouska:
Včera jsem se na schůzce s XXX v Brně bavil o tom, že pro případ, že bych měl někdy dostat botičku, jsem pořídil akuflexu, a jen co jsem se vrátil do Vídně, už jsem ji potřeboval. XXX zaparkovala před Lokál, nedala platný Parkschein a dostala botu. V klidu se oddělala služba a potom jsem o půl jedné v noci na XXX (jedna z nejfrekventovanějších čtyřproudých ulic Vídně!) ten zkurvenej krám odflexoval.
Bylo to trochu divadlo a je pravda, že to trvalo trochu déle, než jsem původně očekával, ale příště už budu mít vymakanou techniku a půjde to rychleji.
Výsledek přikládám.
I já výsledek přikládám
https://postimg.org/image/x5ij15oa1/
Psal kolega z Rakouska:
Včera jsem se na schůzce s XXX v Brně bavil o tom, že pro případ, že bych měl někdy dostat botičku, jsem pořídil akuflexu, a jen co jsem se vrátil do Vídně, už jsem ji potřeboval. XXX zaparkovala před Lokál, nedala platný Parkschein a dostala botu. V klidu se oddělala služba a potom jsem o půl jedné v noci na XXX (jedna z nejfrekventovanějších čtyřproudých ulic Vídně!) ten zkurvenej krám odflexoval.
Bylo to trochu divadlo a je pravda, že to trvalo trochu déle, než jsem původně očekával, ale příště už budu mít vymakanou techniku a půjde to rychleji.
Výsledek přikládám.
I já výsledek přikládám
https://postimg.org/image/x5ij15oa1/
8
Odborná literatura / Stanovisko Ministerstva dopravy k otázce objektivní odpovědnosti provozovatele
« kdy: 29 Října 2016, 13:43:33 »
Už trochu zaprášené stanovisko MD, ale správní orgány se s ním čas od času ohánějí.
MD zde především přichází s výkladem, že vždy, když fízl na radaru v autě nebo kdekoliv nastaví automatický režim měření a měřena jsou všechna auta, aniž by on do výběru zasahoval, a zároveň nejsou řidiči zastavováni, jedná se o automatizovaný technický prostředek používaný bez obsluhy.
"Naproti tomu za „ATP“ nelze považovat a uznat stacionární měřič rychlosti v době, kdy policista nebo strážník obecní policie připojením k takovému zařízení v daném místě a čase projednává porušení rychlosti jízdy některými řidiči motorových vozidel, a to byť i jen jejich ztotožněním. Postup podle § 125f až 125h zákona o silničním provozu je v takovém případě vyloučen."
"Vždy je pro případ použití institutu objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla podle § 125f až § 125h zákona o silničním provozu nutné odmítnout ty výsledky měření rychlosti vytvořené jakýmkoli měřícím zařízením v případě, kdy část kontrolovaných vozidel byla zastavena, a jejichž řidiči byli projednáni policisty nebo strážníky obecní policie na místě přestupku (včetně oznámení), neboť tím by nebyla v daném prostoru a čase splněna podmínka rovného postavení jednotlivých řidičů (provozovatelů) před zákonem. V krajním případě by byly vytvořeny podmínky pro vznik korupčního prostředí."
MD zde především přichází s výkladem, že vždy, když fízl na radaru v autě nebo kdekoliv nastaví automatický režim měření a měřena jsou všechna auta, aniž by on do výběru zasahoval, a zároveň nejsou řidiči zastavováni, jedná se o automatizovaný technický prostředek používaný bez obsluhy.
"Naproti tomu za „ATP“ nelze považovat a uznat stacionární měřič rychlosti v době, kdy policista nebo strážník obecní policie připojením k takovému zařízení v daném místě a čase projednává porušení rychlosti jízdy některými řidiči motorových vozidel, a to byť i jen jejich ztotožněním. Postup podle § 125f až 125h zákona o silničním provozu je v takovém případě vyloučen."
"Vždy je pro případ použití institutu objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla podle § 125f až § 125h zákona o silničním provozu nutné odmítnout ty výsledky měření rychlosti vytvořené jakýmkoli měřícím zařízením v případě, kdy část kontrolovaných vozidel byla zastavena, a jejichž řidiči byli projednáni policisty nebo strážníky obecní policie na místě přestupku (včetně oznámení), neboť tím by nebyla v daném prostoru a čase splněna podmínka rovného postavení jednotlivých řidičů (provozovatelů) před zákonem. V krajním případě by byly vytvořeny podmínky pro vznik korupčního prostředí."
9
Rozsudky NSS a ÚS / NSS: povinnost umožnit v řízení o SprDel přítomnost při dokazování
« kdy: 21 Června 2016, 22:38:01 »
http://nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2015/0139_9As__1500030_20160108104047_prevedeno.pdf
NSS č.j. 9 As 139/2015 – 30 ze dne 1.7.2016:
[21] Úvodem je třeba zdůraznit, že formální označení určitého typu protispolečenského jednání a tomu odpovídající zařazení mezi trestné činy, přestupky, jiné správní delikty a z toho odvozené následky v podobě sankcí, včetně příslušného řízení, tedy zda půjde o oblast soudního či správního trestání, je spíše vyjádřením reálné trestní politiky státu, tedy reflexí názoru společnosti na potřebnou míru ochrany jednotlivých vztahů, zájmů a hodnost (právních statků) než systematickým přístupem k úpravě veřejnoprávních povinností a odpovědnosti za jejich porušení. Kriminalizace či naopak někdy dekriminalizace určitých jednání nachází výraz v platné právní úpravě a jejích změnách, volbě procesních nástrojů potřebných k odhalení, zjištění, prokázání konkrétních skutků a v neposlední řadě i v přísnosti postihu jejich původců. Proto také nelze přeceňovat odlišnosti jednotlivých hmotněprávních úprav, ale zejména procesních pravidel.
[22] Stěžovatel se dovolává rozhodnutí ve věci sp. zn. 9 As 7/2008, ve kterém soud prostřednictvím Engelových kritérií dovodil, že řízení o přestupku, jehož spáchání bylo žalobci kladeno za vinu, bylo řízením, v němž se rozhodovalo o oprávněnosti trestního obvinění, a proto bylo povinností žalovaného při ukládání sankce aplikovat princip retroaktivity in mitius. Žádné konkrétní argumenty, proč by v nyní projednávané věci posuzovaný správní delikt naopak Engelova kritéria nenaplnil, však již stěžovatel v kasační stížnosti nenabízí. Má pouze za to, že pro oprávnění nekonat při dokazování ústní jednání svědčí objektivní odpovědnost za správní delikt a účel novelizované právní úpravy, kterým zjevně bylo zjednodušit řízení o tomto správním deliktu.
[23] S ohledem na to, že sporné ustanovení bylo do zákona navrženo na základě pozměňovacího návrhu Hospodářského výboru PS, nelze z důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona o silničním provozu v kasační stížnosti tvrzený úmysl zákonodárce ověřit. Správní delikt provozovatele vozidla lze chápat jako delikt subsidiární. Až v případě, že není možné s určitostí zjistit řidiče vozidla, který spáchal přestupek, činí zákon odpovědným provozovatele vozidla za to, že svěřil řízení vozidla jinému a nezajistil, aby byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích. I pokud však bylo primárním cílem novelizované úpravy zjednodušit dosavadní řízení, nemůže být jeho důsledkem vědomá rezignace na aplikaci základních zásad spravedlivého procesu.
[24] Účelem sporného ustanovení je postihnout jednoznačně a zákonem stanoveným způsobem zjištěný protiprávní stav, který byl způsoben provozem resp. užíváním vozidla při provozu na pozemních komunikacích. Je proto přiléhavé, pokud zákonodárce zvolil objektivní formu odpovědnosti (s možností liberace) samotného provozovatele vozidla, jenž je jako vlastník vozidla z hlediska veřejného práva primární identifikovatelnou a konkrétní osobou. Ani objektivní odpovědnost za tento delikt však nemůže na právu účastníka být přítomen dokazování nic změnit.
[25] Jak již správně uvedl krajský soud, k obecně aplikovatelným závěrům ve vztahu k dokazování v řízení před správními orgány v oblasti správního trestání dospěl v usnesení ze dne 9 As 139/2015 - 32 pokračování 3. 4. 2012, č. j. 7 As 57/2010 – 82, publ. pod č. 2633/2012 Sb. NSS, rozšířený senát. Jeho závěry je nyní rozhodující senát vázán.
[26] Rozšířený senát mimo jiné uvedl, že principy ústnosti, přímosti a bezprostřednosti zajišťují, aby ten orgán, který rozhoduje o vině a sankci za správní delikt, byl autenticky přítomen a bezprostředně ovlivněn před ním provedenými důkazy, které zhodnotí a posléze z nich vyvodí správná a úplná skutková zjištění, podřadí je pod příslušnou právní kvalifikaci a konečně rozhodne o případné sankci. Dokazování tedy musí být primárně prováděno při ústním jednání, o jehož konání bude účastník sankčního řízení předem vyrozuměn ve smyslu § 49 odst. 1 správního řádu, aby mohl případně využít svého práva být přítomen a měl možnost se ke všem prováděným důkazům vyjádřit. Pouze výjimečně, za zákonem stanovených podmínek, lze dokazování připustit i mimo rámec ústního jednání, pak ale musí být o provedení takového důkazu vyhotoven protokol dle § 18 správního řádu. Právo účastníka být přítomen provedení důkazu však zůstává i nadále zachováno, a to v návaznosti na § 51 odst. 2 správního řádu.
[27] Na citované usnesení navázal Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 8. 8. 2013, č. j. 4 As 34/2013 - 24, z něhož vyplývá, že uvedené závěry rozšířeného senátu jsou obecně platné pro celou oblast správního trestání, a aplikoval je na případ správního deliktu podle zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví, vinařství a o změně některých souvisejících zákonů.
[28] V tomto rozhodnutí čtvrtý senát mj. uvedl, že správní řízení je obecně ovládáno zásadou písemnosti. Tento závěr nevyplývá z § 49 odst. 1 správního řádu, ale z § 15 odst. 1 správního řádu. Správní řád v případech, kdy nevyžaduje obligatorní konání ústního jednání, ponechává správním orgánům prostor k úvaze, zda je ústní jednání nezbytné ke splnění účelu řízení a k uplatnění práv účastníků řízení. Prostor pro takovou úvahu však není dán při dokazování, neboť požadavek, aby při dokazování byla účastníkům řízení přítomnost umožněna, vyplývá dle soudu přímo z § 51 odst. 2 správního řádu.
[29] Podle § 51 odst. 2 správního řádu má správní orgán provádět důkazy za přítomnosti účastníků řízení, a to buď při ústním jednání, o jehož konání musejí být účastníci řízení s dostatečným předstihem uvědoměni (§ 49 odst. 1), nebo mimo ústní jednání, přičemž v takovém případě musí o provádění důkazů účastníky řízení včas vyrozumět, nehrozí-li nebezpečí z prodlení (srov. VEDRAL. J. Správní řád – komentář , Praha: BOVA POLYGON, 2. aktualizované vydání, 2012, s. 520).
[30] Správní řád předpokládá možnost rozhodovat meritorně bez nařízení ústního jednání, stejně jako možnost provést důkaz listinou mimo ústní jednání, nicméně k takovému postupu, jak je výše uvedeno, stanovuje určité podmínky. Především by měli být účastníci řízení o záměru správního orgánu provést důkaz listinou mimo ústní jednání včas vyrozuměni (§ 51 odst. 2 správního řádu) a dále by o tom měl být sepsán protokol (§ 18 odst. 1 téhož zákona). Podle § 53 odst. 6 správního řádu se důkaz listinou za přítomnosti účastníků provede tak, že se listina přečte nebo se sdělí její obsah.
NSS č.j. 9 As 139/2015 – 30 ze dne 1.7.2016:
[21] Úvodem je třeba zdůraznit, že formální označení určitého typu protispolečenského jednání a tomu odpovídající zařazení mezi trestné činy, přestupky, jiné správní delikty a z toho odvozené následky v podobě sankcí, včetně příslušného řízení, tedy zda půjde o oblast soudního či správního trestání, je spíše vyjádřením reálné trestní politiky státu, tedy reflexí názoru společnosti na potřebnou míru ochrany jednotlivých vztahů, zájmů a hodnost (právních statků) než systematickým přístupem k úpravě veřejnoprávních povinností a odpovědnosti za jejich porušení. Kriminalizace či naopak někdy dekriminalizace určitých jednání nachází výraz v platné právní úpravě a jejích změnách, volbě procesních nástrojů potřebných k odhalení, zjištění, prokázání konkrétních skutků a v neposlední řadě i v přísnosti postihu jejich původců. Proto také nelze přeceňovat odlišnosti jednotlivých hmotněprávních úprav, ale zejména procesních pravidel.
[22] Stěžovatel se dovolává rozhodnutí ve věci sp. zn. 9 As 7/2008, ve kterém soud prostřednictvím Engelových kritérií dovodil, že řízení o přestupku, jehož spáchání bylo žalobci kladeno za vinu, bylo řízením, v němž se rozhodovalo o oprávněnosti trestního obvinění, a proto bylo povinností žalovaného při ukládání sankce aplikovat princip retroaktivity in mitius. Žádné konkrétní argumenty, proč by v nyní projednávané věci posuzovaný správní delikt naopak Engelova kritéria nenaplnil, však již stěžovatel v kasační stížnosti nenabízí. Má pouze za to, že pro oprávnění nekonat při dokazování ústní jednání svědčí objektivní odpovědnost za správní delikt a účel novelizované právní úpravy, kterým zjevně bylo zjednodušit řízení o tomto správním deliktu.
[23] S ohledem na to, že sporné ustanovení bylo do zákona navrženo na základě pozměňovacího návrhu Hospodářského výboru PS, nelze z důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona o silničním provozu v kasační stížnosti tvrzený úmysl zákonodárce ověřit. Správní delikt provozovatele vozidla lze chápat jako delikt subsidiární. Až v případě, že není možné s určitostí zjistit řidiče vozidla, který spáchal přestupek, činí zákon odpovědným provozovatele vozidla za to, že svěřil řízení vozidla jinému a nezajistil, aby byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích. I pokud však bylo primárním cílem novelizované úpravy zjednodušit dosavadní řízení, nemůže být jeho důsledkem vědomá rezignace na aplikaci základních zásad spravedlivého procesu.
[24] Účelem sporného ustanovení je postihnout jednoznačně a zákonem stanoveným způsobem zjištěný protiprávní stav, který byl způsoben provozem resp. užíváním vozidla při provozu na pozemních komunikacích. Je proto přiléhavé, pokud zákonodárce zvolil objektivní formu odpovědnosti (s možností liberace) samotného provozovatele vozidla, jenž je jako vlastník vozidla z hlediska veřejného práva primární identifikovatelnou a konkrétní osobou. Ani objektivní odpovědnost za tento delikt však nemůže na právu účastníka být přítomen dokazování nic změnit.
[25] Jak již správně uvedl krajský soud, k obecně aplikovatelným závěrům ve vztahu k dokazování v řízení před správními orgány v oblasti správního trestání dospěl v usnesení ze dne 9 As 139/2015 - 32 pokračování 3. 4. 2012, č. j. 7 As 57/2010 – 82, publ. pod č. 2633/2012 Sb. NSS, rozšířený senát. Jeho závěry je nyní rozhodující senát vázán.
[26] Rozšířený senát mimo jiné uvedl, že principy ústnosti, přímosti a bezprostřednosti zajišťují, aby ten orgán, který rozhoduje o vině a sankci za správní delikt, byl autenticky přítomen a bezprostředně ovlivněn před ním provedenými důkazy, které zhodnotí a posléze z nich vyvodí správná a úplná skutková zjištění, podřadí je pod příslušnou právní kvalifikaci a konečně rozhodne o případné sankci. Dokazování tedy musí být primárně prováděno při ústním jednání, o jehož konání bude účastník sankčního řízení předem vyrozuměn ve smyslu § 49 odst. 1 správního řádu, aby mohl případně využít svého práva být přítomen a měl možnost se ke všem prováděným důkazům vyjádřit. Pouze výjimečně, za zákonem stanovených podmínek, lze dokazování připustit i mimo rámec ústního jednání, pak ale musí být o provedení takového důkazu vyhotoven protokol dle § 18 správního řádu. Právo účastníka být přítomen provedení důkazu však zůstává i nadále zachováno, a to v návaznosti na § 51 odst. 2 správního řádu.
[27] Na citované usnesení navázal Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 8. 8. 2013, č. j. 4 As 34/2013 - 24, z něhož vyplývá, že uvedené závěry rozšířeného senátu jsou obecně platné pro celou oblast správního trestání, a aplikoval je na případ správního deliktu podle zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví, vinařství a o změně některých souvisejících zákonů.
[28] V tomto rozhodnutí čtvrtý senát mj. uvedl, že správní řízení je obecně ovládáno zásadou písemnosti. Tento závěr nevyplývá z § 49 odst. 1 správního řádu, ale z § 15 odst. 1 správního řádu. Správní řád v případech, kdy nevyžaduje obligatorní konání ústního jednání, ponechává správním orgánům prostor k úvaze, zda je ústní jednání nezbytné ke splnění účelu řízení a k uplatnění práv účastníků řízení. Prostor pro takovou úvahu však není dán při dokazování, neboť požadavek, aby při dokazování byla účastníkům řízení přítomnost umožněna, vyplývá dle soudu přímo z § 51 odst. 2 správního řádu.
[29] Podle § 51 odst. 2 správního řádu má správní orgán provádět důkazy za přítomnosti účastníků řízení, a to buď při ústním jednání, o jehož konání musejí být účastníci řízení s dostatečným předstihem uvědoměni (§ 49 odst. 1), nebo mimo ústní jednání, přičemž v takovém případě musí o provádění důkazů účastníky řízení včas vyrozumět, nehrozí-li nebezpečí z prodlení (srov. VEDRAL. J. Správní řád – komentář , Praha: BOVA POLYGON, 2. aktualizované vydání, 2012, s. 520).
[30] Správní řád předpokládá možnost rozhodovat meritorně bez nařízení ústního jednání, stejně jako možnost provést důkaz listinou mimo ústní jednání, nicméně k takovému postupu, jak je výše uvedeno, stanovuje určité podmínky. Především by měli být účastníci řízení o záměru správního orgánu provést důkaz listinou mimo ústní jednání včas vyrozuměni (§ 51 odst. 2 správního řádu) a dále by o tom měl být sepsán protokol (§ 18 odst. 1 téhož zákona). Podle § 53 odst. 6 správního řádu se důkaz listinou za přítomnosti účastníků provede tak, že se listina přečte nebo se sdělí její obsah.
10
Rozsudky NSS a ÚS / Krajský soud v Ostravě navrhuje zrušit SprDel jako protiústavní
« kdy: 28 Března 2016, 20:30:40 »
Krajský soud v Ostravě podal u Ústavního soudu návrh na zrušení § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu (objektivní odpovědnost provozovatele vozidla) jako protiústavního.
KS mj. konstatoval, že:
Shora označené ustanovení zakotvující presumpci odpovědnosti provozovatele vozidla za jednání řidiče při užití vozidla, jehož je provozovatelem, obsahuje pravidlo vyžadující nesplnitelné chování, neboť provozovatel vozidla zpravidla není schopen ovlivnit chování řidiče, tedy zajistit, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená silničním zákonem.
Koncepce objektivní odpovědnosti, na které jsou postaveny tzv. jiné správní delikty, by měla být pouze výjimkou z principu presumpce neviny a měla by být přípustná jen tehdy, pokud mohou být obviněným vyvráceny.
Ústavně relevantní vadou napadané právní úpravy je skutečnost, že provozovatel vozidla je odpovědný za jednání jiného, které není schopen objektivně ovlivnit, a to bez toho, aby mu byla vina prokazována, neboť je povinen zajistit, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená zákonem o silničním provozu. Objektivní odpovědnost za správní delikt je v této konkrétní situaci protiústavní... Dochází tedy k neodůvodněné disparitě v postavení občanů, neboť občan stíhaný za přestupek je ve výhodnější pozici než občan, který je stíhán za správní delikt. Jiné správní delikty fyzických osob se svou povahou neliší od přestupků, které jsou založeny na principu zavinění, kdy obecným demokratickým principem trestání fyzických osob je právě princip zavinění. Důvodem odklonu od tohoto principu nemůže být snaha o zjednodušení postavení správního orgánu, což bylo právě záměrem zákonodárce, neboť tento chtěl zamezit zneužívání institutu tzv. osoby blízké provozovateli vozidla.
Současná právní úprava dává provozovateli pouze dvě možnosti chování v případě, že dojde ke spáchání přestupku při použití jeho vozidla jeho osobou blízkou:
1) využít svého práva nevypovídat s vědomím, že bude sám sankcionován, nebo
2) uvést totožnost řidiče vozidla, tedy práva nevypovídat nevyužít.
Využití práva nevypovídat, aniž by provozovateli vozidla či osobě mu blízké hrozila jakákoli sankce, tak není možné.
Faktickým založením objektivní či spíše absolutní odpovědnosti provozovatele vozidla za dodržení povinností řidiče a pravidel provozu na pozemních komunikacích při užití jeho vozidla v silničním provozu, tedy dochází k porušení několika základních práv provozovatele vozidla. Jako vhodné se jeví uvést podobnost odpovědnosti držitele zbraně, kdy tento je oprávněn ji svěřit jenom osobě, která má příslušné oprávnění, stejně tak jako je provozovatel vozidla oprávněn vozidlo svěřit jenom tomu, kdo má řidičský průkaz. Analogicky se současnou dikcí zákona o silničním provozu by tak osoba, která je držitelem zbraně, odpovídala za trestný čin proti životu nebo zdraví, který spáchal ten, jemuž byla zbraň po právu svěřena a skutečný střelec by vyvázl bez trestu, což je samozřejmě situace absurdní a zcela ústavně nekonformní. (Tomuhle tleskám, to snad opsali tady z fóra ).
Můj osobní tip: ÚS tuhle prasárnu podrží s odkazem na judikaturu ESLP, potažmo na holandskou a německou, tedy: když to mají jinde, proč by to nemohlo být i u nás. Rád bych se mýlil, ale vzhledem k tomu, jaká sebranka sedí na ÚS, to nepokládám za příliš pravděpodobné.
Návrh ke stažení zde: http://ulozto.cz/x4EAMrRs/ustavni-stiznost-anonym-pdf
KS mj. konstatoval, že:
Shora označené ustanovení zakotvující presumpci odpovědnosti provozovatele vozidla za jednání řidiče při užití vozidla, jehož je provozovatelem, obsahuje pravidlo vyžadující nesplnitelné chování, neboť provozovatel vozidla zpravidla není schopen ovlivnit chování řidiče, tedy zajistit, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená silničním zákonem.
Koncepce objektivní odpovědnosti, na které jsou postaveny tzv. jiné správní delikty, by měla být pouze výjimkou z principu presumpce neviny a měla by být přípustná jen tehdy, pokud mohou být obviněným vyvráceny.
Ústavně relevantní vadou napadané právní úpravy je skutečnost, že provozovatel vozidla je odpovědný za jednání jiného, které není schopen objektivně ovlivnit, a to bez toho, aby mu byla vina prokazována, neboť je povinen zajistit, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená zákonem o silničním provozu. Objektivní odpovědnost za správní delikt je v této konkrétní situaci protiústavní... Dochází tedy k neodůvodněné disparitě v postavení občanů, neboť občan stíhaný za přestupek je ve výhodnější pozici než občan, který je stíhán za správní delikt. Jiné správní delikty fyzických osob se svou povahou neliší od přestupků, které jsou založeny na principu zavinění, kdy obecným demokratickým principem trestání fyzických osob je právě princip zavinění. Důvodem odklonu od tohoto principu nemůže být snaha o zjednodušení postavení správního orgánu, což bylo právě záměrem zákonodárce, neboť tento chtěl zamezit zneužívání institutu tzv. osoby blízké provozovateli vozidla.
Současná právní úprava dává provozovateli pouze dvě možnosti chování v případě, že dojde ke spáchání přestupku při použití jeho vozidla jeho osobou blízkou:
1) využít svého práva nevypovídat s vědomím, že bude sám sankcionován, nebo
2) uvést totožnost řidiče vozidla, tedy práva nevypovídat nevyužít.
Využití práva nevypovídat, aniž by provozovateli vozidla či osobě mu blízké hrozila jakákoli sankce, tak není možné.
Faktickým založením objektivní či spíše absolutní odpovědnosti provozovatele vozidla za dodržení povinností řidiče a pravidel provozu na pozemních komunikacích při užití jeho vozidla v silničním provozu, tedy dochází k porušení několika základních práv provozovatele vozidla. Jako vhodné se jeví uvést podobnost odpovědnosti držitele zbraně, kdy tento je oprávněn ji svěřit jenom osobě, která má příslušné oprávnění, stejně tak jako je provozovatel vozidla oprávněn vozidlo svěřit jenom tomu, kdo má řidičský průkaz. Analogicky se současnou dikcí zákona o silničním provozu by tak osoba, která je držitelem zbraně, odpovídala za trestný čin proti životu nebo zdraví, který spáchal ten, jemuž byla zbraň po právu svěřena a skutečný střelec by vyvázl bez trestu, což je samozřejmě situace absurdní a zcela ústavně nekonformní. (Tomuhle tleskám, to snad opsali tady z fóra
).Můj osobní tip: ÚS tuhle prasárnu podrží s odkazem na judikaturu ESLP, potažmo na holandskou a německou, tedy: když to mají jinde, proč by to nemohlo být i u nás. Rád bych se mýlil, ale vzhledem k tomu, jaká sebranka sedí na ÚS, to nepokládám za příliš pravděpodobné.
Návrh ke stažení zde: http://ulozto.cz/x4EAMrRs/ustavni-stiznost-anonym-pdf
11
Rozsudky NSS a ÚS / Nepodepsání oznámení o přestupku není důvodem k uložení kauce - NSS 7 As 273/201
« kdy: 19 Srpna 2015, 10:44:26 »
Rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 7 As 273/2014 - 32 ze dne 12. 2. 2015.
http://nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2014/0273_7As__1400032_20150226133816_prevedeno.pdf
Řidič jel 92 km/h na 70. S fízly se odmítl bavit a cokoliv jim podepsat. Ti mu na základě toho dali kauci 5000 Kč. K tomu soudu uvedl:
Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 2. 2014, č. j. 4 Aps 9/2013 - 48, a z rozsudku téhož soudu ze dne 17. 4. 2014, č. j. 4 As 6/2014 - 32, oba dostupné na www.nssoud.cz, důvody, v nichž zasahující policisté spatřují důvodné podezření, že se řidič bude vyhýbat přestupkovému řízení, je třeba alespoň stručně uvést již v potvrzení o přijetí kauce, jehož prostřednictvím je řidič s těmito důvody seznámen přímo na místě. Na odůvodnění kauce přitom logicky nelze klást nároky vycházející z požadavků na odůvodnění správního rozhodnutí (§ 68 odst. 3 správního řádu). Je totiž třeba přihlédnout k podmínkám, za nichž je potvrzení o převzetí kauce vystavováno (konkrétní místo či prostředí zásahu, frekvence provozu, povětrnostní situace či chování dotčeného řidiče v reakci na provádění silniční kontroly atp.). Postačí proto srozumitelné a okolnostem věci odpovídající stručné vyjádření, v čem policista spatřuje důvodné podezření, že se řidič motorového vozidla podezřelý ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích bude vyhýbat přestupkovému řízení (srv. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 2. 2014, č. j. 4 Aps 9/2013 - 48). V následném rozsudku ze dne 17. 4. 2014, č. j. 4 As 6/2014 - 32, který byl publikován i ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, pak zdejší soud dále uvedl, že relevantním důvodem nemůže být libovolná skutečnost nebo pouze samotné spáchání předmětného přestupku. Nejvyšší správní soud v citovaném rozsudku provedl demonstrativní výčet okolností, které mohou založit důvodné podezření, že se řidič bude vyhýbat přestupkovému řízení. Takovým důvodem může být např. to, že řidič nemá na území České republiky trvalé bydliště, popř. má nahlášen trvalý pobyt na obecním úřadě, v minulosti se přestupkovému řízení vyhýbal, hrozí mu pozbytí řidičského oprávnění v důsledku dosažení
12 bodů, případně řidič sám avizuje, že přestupkové řízení bude mařit.
Ve stěžovatelově případě uvedl policista jako důvod pro uložení kauce pouze, že „řidič nesouhlasí a odmítá podepsat oznámení o přestupku, kdy mu byla naměřena rychlost v obci 70/95/92 km/h. Rychlost naměřena v obci Karlovy Vary, ul. Táborská v 10:27 hod.“. Policista tedy důvodné podezření ve smyslu ust. § 125a odst. 1 zákona o provozu na pozemních komunikacích postavil pouze na tom, že řidič projevil nesouhlas a odmítl podepsat vyplněný tiskopis. Až následně v úředním záznamu doplnil další důvody, a sice arogantní, hrubé a nezdvořilé chování stěžovatele.
Podle Nejvyššího správního soudu policistou uvedené důvody v potvrzení o převzetí kauce nedosahují takové intenzity, aby na jejich základě mohl policista nabýt důvodné podezření, že se řidič podezřelý ze spáchání přestupku bude vyhýbat přestupkovému řízení. Institut kauce je sice ze své povahy institutem nikoliv sankčním, nýbrž zajišťovacím (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 5. 2014, č. j. 9 As 37/2014 - 43, publ. pod č. 3074/2014 Sb. NSS), na jehož aplikaci jsou kladeny mírnější nároky, než na aplikaci sankčních institutů, avšak to neznamená, že by v potvrzení nemusely být uvedeny žádné důvody ve smyslu ust. § 125a odst. 1 zákona o provozu na pozemních komunikacích. Tyto důvody navíc musí dosáhnout požadované intenzity, tj. musí z nich vyplývat důvodné podezření, že se řidič bude vyhýbat přestupkovému řízení. K tomu srov. např. příklady uvedené v citovaném rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 4. 2014, č. j. 4 As 6/2014 - 32. Vyloučit samozřejmě nelze ani důvody další, vždy se však musí jednat o důvody splňující zákonné podmínky ve smyslu § 125a zákona o provozu na pozemních komunikacích. Fakt, že stěžovatel s policisty nespolupracoval a odmítl podepsat předmětné oznámení a vyjádřit se k němu, nelze za takový důvod považovat. Lze se jistě pozastavit nad tím, proč stěžovatel, pokud nesouhlasil s tím, že spáchal přestupek, neuvedl tento svůj názor v příslušné části tiskopisu. Nicméně pouhou skutečnost, že stěžovatel zaujal komunikačně minimalistický postoj a k přestupku, z jehož spáchání byl podezřelý, se nevyjádřil, nelze bez dalšího chápat jako snahu vyhýbat se správnímu řízení, nýbrž de facto jako realizaci jeho práva na volbu libovolné procesní strategie v intencích ust. § 73 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ta může spočívat rovněž i v mlčení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 1. 2009, č. j. 1 As 96/2008 - 115, publ. pod č. 1856/2009 Sb. NSS).
http://nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2014/0273_7As__1400032_20150226133816_prevedeno.pdf
Řidič jel 92 km/h na 70. S fízly se odmítl bavit a cokoliv jim podepsat. Ti mu na základě toho dali kauci 5000 Kč. K tomu soudu uvedl:
Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 2. 2014, č. j. 4 Aps 9/2013 - 48, a z rozsudku téhož soudu ze dne 17. 4. 2014, č. j. 4 As 6/2014 - 32, oba dostupné na www.nssoud.cz, důvody, v nichž zasahující policisté spatřují důvodné podezření, že se řidič bude vyhýbat přestupkovému řízení, je třeba alespoň stručně uvést již v potvrzení o přijetí kauce, jehož prostřednictvím je řidič s těmito důvody seznámen přímo na místě. Na odůvodnění kauce přitom logicky nelze klást nároky vycházející z požadavků na odůvodnění správního rozhodnutí (§ 68 odst. 3 správního řádu). Je totiž třeba přihlédnout k podmínkám, za nichž je potvrzení o převzetí kauce vystavováno (konkrétní místo či prostředí zásahu, frekvence provozu, povětrnostní situace či chování dotčeného řidiče v reakci na provádění silniční kontroly atp.). Postačí proto srozumitelné a okolnostem věci odpovídající stručné vyjádření, v čem policista spatřuje důvodné podezření, že se řidič motorového vozidla podezřelý ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích bude vyhýbat přestupkovému řízení (srv. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 2. 2014, č. j. 4 Aps 9/2013 - 48). V následném rozsudku ze dne 17. 4. 2014, č. j. 4 As 6/2014 - 32, který byl publikován i ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, pak zdejší soud dále uvedl, že relevantním důvodem nemůže být libovolná skutečnost nebo pouze samotné spáchání předmětného přestupku. Nejvyšší správní soud v citovaném rozsudku provedl demonstrativní výčet okolností, které mohou založit důvodné podezření, že se řidič bude vyhýbat přestupkovému řízení. Takovým důvodem může být např. to, že řidič nemá na území České republiky trvalé bydliště, popř. má nahlášen trvalý pobyt na obecním úřadě, v minulosti se přestupkovému řízení vyhýbal, hrozí mu pozbytí řidičského oprávnění v důsledku dosažení
12 bodů, případně řidič sám avizuje, že přestupkové řízení bude mařit.
Ve stěžovatelově případě uvedl policista jako důvod pro uložení kauce pouze, že „řidič nesouhlasí a odmítá podepsat oznámení o přestupku, kdy mu byla naměřena rychlost v obci 70/95/92 km/h. Rychlost naměřena v obci Karlovy Vary, ul. Táborská v 10:27 hod.“. Policista tedy důvodné podezření ve smyslu ust. § 125a odst. 1 zákona o provozu na pozemních komunikacích postavil pouze na tom, že řidič projevil nesouhlas a odmítl podepsat vyplněný tiskopis. Až následně v úředním záznamu doplnil další důvody, a sice arogantní, hrubé a nezdvořilé chování stěžovatele.
Podle Nejvyššího správního soudu policistou uvedené důvody v potvrzení o převzetí kauce nedosahují takové intenzity, aby na jejich základě mohl policista nabýt důvodné podezření, že se řidič podezřelý ze spáchání přestupku bude vyhýbat přestupkovému řízení. Institut kauce je sice ze své povahy institutem nikoliv sankčním, nýbrž zajišťovacím (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 5. 2014, č. j. 9 As 37/2014 - 43, publ. pod č. 3074/2014 Sb. NSS), na jehož aplikaci jsou kladeny mírnější nároky, než na aplikaci sankčních institutů, avšak to neznamená, že by v potvrzení nemusely být uvedeny žádné důvody ve smyslu ust. § 125a odst. 1 zákona o provozu na pozemních komunikacích. Tyto důvody navíc musí dosáhnout požadované intenzity, tj. musí z nich vyplývat důvodné podezření, že se řidič bude vyhýbat přestupkovému řízení. K tomu srov. např. příklady uvedené v citovaném rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 4. 2014, č. j. 4 As 6/2014 - 32. Vyloučit samozřejmě nelze ani důvody další, vždy se však musí jednat o důvody splňující zákonné podmínky ve smyslu § 125a zákona o provozu na pozemních komunikacích. Fakt, že stěžovatel s policisty nespolupracoval a odmítl podepsat předmětné oznámení a vyjádřit se k němu, nelze za takový důvod považovat. Lze se jistě pozastavit nad tím, proč stěžovatel, pokud nesouhlasil s tím, že spáchal přestupek, neuvedl tento svůj názor v příslušné části tiskopisu. Nicméně pouhou skutečnost, že stěžovatel zaujal komunikačně minimalistický postoj a k přestupku, z jehož spáchání byl podezřelý, se nevyjádřil, nelze bez dalšího chápat jako snahu vyhýbat se správnímu řízení, nýbrž de facto jako realizaci jeho práva na volbu libovolné procesní strategie v intencích ust. § 73 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ta může spočívat rovněž i v mlčení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 1. 2009, č. j. 1 As 96/2008 - 115, publ. pod č. 1856/2009 Sb. NSS).
12
Komerční služby, advokáti / www.nezaplatim.cz
« kdy: 16 Července 2015, 19:34:30 »
Založen nový projekt na komerční řešení pokut, jehož fungování budu dozorovat.
Bude to postaveno na skutečně individuálním přístupu ke klientovi, ne na žádných šablonovitých řešeních apod. Zároveň nezastírám, že okruh osob, pro které to je (finančně) zajímavé, je poměrně malý a cílová skupina jsou především lidé, kteří ročně platí pokuty ve výši 3000 Kč a víc, nebo hrají o řidičák, jehož vlastnictví je pro ně životně důležité. Pokud někdo dvakrát za rok zaplatí 500 Kč za parkování, je to pro něj nezajímavé (což ale platí o všech komerčních řešeních pokut).
www.nezaplatim.cz
Bude to postaveno na skutečně individuálním přístupu ke klientovi, ne na žádných šablonovitých řešeních apod. Zároveň nezastírám, že okruh osob, pro které to je (finančně) zajímavé, je poměrně malý a cílová skupina jsou především lidé, kteří ročně platí pokuty ve výši 3000 Kč a víc, nebo hrají o řidičák, jehož vlastnictví je pro ně životně důležité. Pokud někdo dvakrát za rok zaplatí 500 Kč za parkování, je to pro něj nezajímavé (což ale platí o všech komerčních řešeních pokut).
www.nezaplatim.cz
13
Odborná literatura / Ramer 10 - návod a příručka operátora
« kdy: 29 Prosince 2014, 21:42:03 »
http://ulozto.cz/x2UuYir9/ramer-10-navod-a-prirucka-operatora-rar
Za poskytnutí děkuji uživateli Mrskov1
Za poskytnutí děkuji uživateli Mrskov1
14
Žádosti o spis / Žádost o kopii spisu podle InfZ - žadatel není účastníkem řízení
« kdy: 10 Prosince 2014, 19:42:53 »
Rozmohl se nám v jednom kraji takový nešvar – posuzovat žádost o info ze strany účastníka řízení jako žádost o nahlédnutí do spisu podle správního řádu a následně to zamítat. Kraj dokonce navzdory prakticky veškeré judikatuře a odborné literatuře takový postup potvrdil jako správný (ve stylu „my vám ten spis nedáme a s nějakou judikaturou si vyližte prdel, je nám jasné, že to potřebujete hned teď před vydáním rozhodnutí, takže k soudu, který nám nařídí ten spis poskytnout za rok nebo za dva, asi nepůjdete“).
To jsme s kolegou obešli velmi jednoduše – požádal jsem o info já sám, jelikož účastník řízení nejsem, takže jim tahle argumentace padá. Kravka se ale nevzdává a že mi spis nedá mi napsala hned druhý den po doručení žádosti, což je samo o sobě věc naprosto nevídaná a unikátní, ale je fakt, že jsme na ni podali stížnost pro podjatost z vymyšleného důvodu (telefonát s obviněným, který neproběhl), což chápu, že jí mohlo trochu vadit, tak je teď v této věci asi poněkud přecitlivělá
Je to opravdu mimořádný koncert úřední zhovadilosti – krom toho, že se nejedná o rozhodnutí a není uveden žádný konkrétní zákonný důvod, takže je to i nepřezkoumatelné, jsou v odůvodnění perly typu: spis vám nedám, protože nejste účastník řízení – a kdybyste účastník řízení byl, tak bych vám ho taky nedala
Tahle věc má potenciál, takže dávám ke stažení oba dokumenty
To jsme s kolegou obešli velmi jednoduše – požádal jsem o info já sám, jelikož účastník řízení nejsem, takže jim tahle argumentace padá. Kravka se ale nevzdává a že mi spis nedá mi napsala hned druhý den po doručení žádosti, což je samo o sobě věc naprosto nevídaná a unikátní, ale je fakt, že jsme na ni podali stížnost pro podjatost z vymyšleného důvodu (telefonát s obviněným, který neproběhl), což chápu, že jí mohlo trochu vadit, tak je teď v této věci asi poněkud přecitlivělá
Je to opravdu mimořádný koncert úřední zhovadilosti – krom toho, že se nejedná o rozhodnutí a není uveden žádný konkrétní zákonný důvod, takže je to i nepřezkoumatelné, jsou v odůvodnění perly typu: spis vám nedám, protože nejste účastník řízení – a kdybyste účastník řízení byl, tak bych vám ho taky nedala
Tahle věc má potenciál, takže dávám ke stažení oba dokumenty
15
Odborná literatura / Ústní jednání v řízení o přestupku - diplomová práce
« kdy: 02 Prosince 2014, 20:26:39 »
Diplomová práce Ústní jednání v řízení o přestupku
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
Veřejná správa
Katedra správní vědy a správního práva
Mgr. Radim Jaško
http://is.muni.cz/th/327168/pravf_m/
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
Veřejná správa
Katedra správní vědy a správního práva
Mgr. Radim Jaško
http://is.muni.cz/th/327168/pravf_m/