30kmhcz

@plikous: A co limity pojistného plnění? Peníze z povinného ručení sice neuvidíte, zato nějaká pohledávka by se objevit mohla.

Přezkoumat rozhodnutí o přezkumu nelze, vylučuje to § 94 odst. 2 SprŘ ("V přezkumném řízení nelze přezkoumávat ani rozhodnutí vydaná podle § 97." - § 97 jsou rozhodnutí v přezkumném řízení). SOIII se tím bude zabývat maximálně v rozsahu § 92 odst. 1 SprŘ, kdy bude zkoumat předpoklady pro zahájení přezkumného řízení, ty ale nejsou dány, viz. 94 odst. 2 SprŘ.

@Číkus: Jenže zapomínáte na to, co psal i hh, totiž že pokud SOIII rozhodnutí SOII zruší a odůvodní to přesně tak, jak to postavíte vy, nebude to instantní WIN - postaví vás to do pozice, kdy budete mít v ruce shozený přezkum (tzn. cesta přezkumu pro shodné důvody bude uzavřená), proti kterému sice můžete podat správní žalobu, což bych nicméně považoval za lehce schizofrenní - a celkový výsledek bude záviset na žalobě proti nečinnosti, kterou jste ale IMHO nerozehrál moc dobře (viz. hh výše).

@hh: Nad tím jsem se zamýšlel také, proto jsem napsal, že tím bude SOI argumentovat, souhlasím s tím, že posouzení bude na soudu. Rešerši jsem si dělal celkem nedávno v rámci jiného vlákna, pro jistotu si dám ještě repete, protože problém byl jiný, ale z dosavadních znalostí mi shodně s vámi přijde, že se nečinnostní žalobou nedá nic moc zkazit - v momentě, kdy by nečinný správní orogán měl vyvíjet nějakou aktivitu to musí soud oznámit žalobci a dát mu možnost vzít žalobu zpět předtím, než ji zamítne. To je nicméně za stavu, kdy tam nečinnost je a je přerušena. Ponecháme-li plynout čas, pak se SOI zřejmě znovu dostane do prodlení, čímž, jak píšete, by se žaloba opět stala důvodnou, nicméně toto období od okamžiku nabytí právní moci rozhodnutí o přezkumu + 60 dní (za předpokladu, že by soud nečinnost po podání odporu neuznal) tvoří šedou zónu, kdy ještě nevíme jistě, na čem jsme, ale soud už se bude dožadovat uhrazení SOP. Je otázka, jestli tu šedou zónu přifukovat odovoláním proti rozhodnutí o přezkumu (i když kolik času to kočkování zabere - měsíc by byl ještě ok...).

Pan hh mě předběhl, moc jsem se ve svém příspěvku nimral; souhlasím s ním, že si výsledek řízení celkem idealizujete a přehlížíte rizika, která tam jsou (při vašem vědomí, jak jsou správní orgány v Česku nepředvídatelné se budete spoléhat na to, že MD rozhodne tak, jak vám to zrovna vyhovuje?).

Osobně bych váhal i s trváním na žalobě, protože pokud akceptujete scénař podle hh (akceptovaný příkaz zrušený v přezkumném řízení), už se podle mě nejde dobře dovolávat nečinnosti, protože SO1 bude podle mě tvrdit, že nemohl v řízení pokračovat, protože příkaz byl pravomocný, dokud nebyl zrušen přezkumem. Nehledě na to, že s touto variantou vůbec nebude kolerovat vaše (už tak trochu ochuzená) argumentace.

Odmítnout vypovídat můžete vždy, ale u nehody podle mě záleží, v jaké jste roli. Pokud jste poškozený a hrajete o určení viny, tak jsou situace, kdy se tomu nevyhnete a vypovídat musíte.

Relevantní ustanovení jsem vám sem dával, odklad je stejné ustanovení jako (částečné) zastavení exekuce, bavíme se o § 181 daňového řádu. Odklad je podmíněn podáním návrhu povinného, tj. pokud to chcete zkusit, je potřeba napsat podání, které bude svojí formou návrhem, kde vylíčíte potřebné okolnosti, zejména že exekuční titul byl zpětně zrušen, ale že rozhodnutí ještě nenabylo právní moci (přiložil bych rozhodnutí KÚ), a požádáte o odklad exekuce, dokud rozhodnutí nenabude právní moci (což je poměrně šikovné tvrzení, jelikož v případě zamítnutí odvolání nabývá právní moci původní rozhodnutí). Žádné složitosti není potřeba vymýšlet.

V případě, že vám bude vyhověno, zůstane částka obstavená, ale banka ji nestrhne.

Edit: Pro pořádek se hodí dodat, že podání návrhu na odklad, částečné zastavení či zastavení exekuce není opravným prostředkem.

V agendě finančního odboru už to je od okamžiku, kdy to úřad eviduje jako nedoplatek, ale s tím jsem počítal, že to Číkus ví a je mu to jedno (podle pravidla parazit jako parazit)...