30kmhcz

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.

Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.
Pokročilé vyhledávání  

Novinky:

>>DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: ČTOU TO TADY JAK ÚŘEDNÍCI, TAK POLICIE. Neuvádějte nic, podle čeho by protistrana mohla dovodit, o jaký případ se jedná. Jak na to? Pojďte >>sem<<.

Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.

Příspěvky - IZS

Stran: 1 [2] 3 4 ... 90
16
TO vám s největší pravděpodobností odloží. Tedy, jeho podání je samozřejmě na vás - a pokud jste si z mých příspěvků odnesl to, že pokud vámi popisované jednání sotva naplňuje znaky přestupku, tedy společensky méně škodlivého jednání, máte zkusit podat TO, tak je to vaše věc. Podporu ode mě v tomto ohledu ale nečekejte.
Obecně zde bude chybět úmysl. Pro naplnění skutkové podstaty porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti podle § 221 TZ chybí splnění podmínky vzniku značné škody, která musí dle § 138 odst. 1 písm. d) TZ dosahovat nejméně 1.000.000,-- Kč.

Že vaše firma nebyla ze zadávacího řízení vyloučena nic neznamená. Posouzení nabídek z hlediska splnění podmínek účasti v zadávacím řízení se provádí pouze u vybraného dodavatele - tedy příjmu nabídky, provedu hodnocení podle stanovených kritérií, a dál pracuju už jen s tou nabídkou, kterou jsem vyhodnotil jako ekonomicky nejvýhodnější.

17
U VZMR toto bohužel neplatí. Dle návětí § 248 odst. 1 ZZVZ je totiž pravomoc ÚOHS k přezkumu postupu zadavatele při zadávání VZMR fakticky vyloučena - s tím koresponduje také rozhodovací praxe ÚOHS, který sám konstatuje, že např. k projednání návrhu ve věci týkající se VZMR není povolán (k tomu např. rozhodnutí ÚOHS č. j. 23829/2022/500 ze dne 18. července 2022). Jedinou výjimku z tohoto pravidla představuje přestupek na úseku uveřejňování smluv (kdy ust. § 219 odst. 1 písm. a) ZZVZ vyžaduje uveřejňovat smlouvy nad 500.000,-- Kč bez DPH), a dále situace, kdy dochází k obcházení režimu veřejné zakázky (např. nedovoleným dělením zakázky tak, aby předpokládaná hodnota zůstala v limitu pro VZMR).

Za mě je to ale diskutabilní, protože k tomu v ZZVZ není žádné speciální zmocnění, a pokud má ÚOHS pravomoc projednat přestupek na úseku publicity, pak nevidím důvod, proč by neměl v mezích zákona rozhodovat u VZMR i o přestupku dle § 268 odst. 1 ZZVZ. V případě postupu mimo ZZVZ se totiž na VZMR uplatní nejméně zásady § 6, dále pravidla stanovení předpokládané hodnoty, a povinnost uveřejnit smlouvu. Komentářová literatura i důvodová zpráva se k tomu nijak výrazně nevyjadřují, a ÚOHSu se do toho zjevně nechce - jediné přestupky, které jsem našel, byly právě ty "uveřejňovací" - překročení lhůty k uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele. K zahájení řízení o přestupku můžete podat podnět podle § 42 SprŘ, avšak zahájení řízení není nárokové. Pokud byste se o to pokoušel, prosím pak o zaslání reakce ÚOHS.

Co se týče náhrady škody, výše uvedené vám v tom nijak nebrání. Je však potřeba mít postaveno najisto, že vaše nabídka by v případě vyloučení vybraného dodavatele byla nejvýhodnější (protože jedině v tom případě vám skutečně vznikla škoda - narozdíl od řízení před ÚOHS už v civilním sporu nepostačuje potencialita újmy, ale je potřeba prokázat skutečný nexus causalis).

18
Žádný - je to sice veřejnoprávní delikt, ale spadá do kategorie přestupků - konkrétně Vámi popsané jednání by za situace, kdy již byla uzavřena smlouva na veřejnou zakázku, naplňovalo znaky skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ, neboť výběrem dodavatele, který nesplnil podmínky účasti v zadávacím řízení, zadavatel ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr dodavatele.

Dovolím si dále poznamenat, že veřejné zakázky jsou primárně civilní kontraktační proces (a ZZVZ představuje "pouze" velmi výrazný veřejnoprávní regulativ) - dodavatel poškozený nezákonným postupem zadavatele by se tak teoreticky mohl na zadavateli domáhat náhrady škody soukromoprávní cestou, tedy podáním žaloby k obecnému soudu (a za určitých podmínek uspět).

19
Pokud se nic nezměnilo (přičemž oblast měření rychlosti příliš nesleduji) neexistuje judikát, který by explicitně řekl, že automatizovaný režim měření RAMERu instalovaného na vozidle paušálně spadá pod kategorii zařízení používané bez obsluhy při dohledu nad bezpečnosti PPK.

20
Z nálezu Ústavního sp. zn. Pl. ÚS 25/19 (sbírkové číslo SbNU 147/101) soudu přidávám odpověď na divoké úvahy, které kromě mě snad občas napadnou každého, kdo nad během lhůt u nečinnosti přemýšlí. Nález vznikl právě ze situace, kdy účastníku správního řízení marně uplynula lhůta pro podání správní žaloby proti nečinnosti.

"43. Ústavní soud považuje za irelevantní, zda se účastník správního řízení skutečně o nečinnosti "dozvídá každý den znovu". I kdyby tomu tak bylo, neznamenalo by to, že by se lhůta z ústavněprávního hlediska musela odvíjet znovu od každého nového dne, kdy se měl o nečinnosti dozvědět. To, že by se o nečinnosti účastník údajně každý den "nově dozvídal", by nic neměnilo na tom, že o ní v době uplynutí lhůty věděl již cca rok, a během tohoto roku se proti ní mohl bránit. Posouzení, zda se o něčem žalobce "kontinuálně dozvídá", může být relevantní pro výklad zákona, který běh lhůty od okamžiku dozvědění odvíjí, nikoli pro zrušení zákona, který tak nečiní. Nadto je Ústavní soud toho názoru, že onou skutečností ve vnějším světě, o které se lze dozvědět, je fakt, že správní orgán nevydal rozhodnutí v době, kdy ho vydat měl, a stal se nečinným. Skutečně nově "dozvědět" se posléze účastník mohl leda o nějaké nové skutečnosti, tedy typicky o tom, že rozhodnutí bylo vydáno. Má-li být právní řád srozumitelný a jeho aplikace předvídatelná, musí být respektován význam slov v něm používaných. Opačný přístup, kdy se slovům bez ohledu na jejich skutečný obsah dává význam podle toho, jakého výsledku řízení si interpret přeje dosáhnout, je projevem svévole a v určitých případech i nástrojem obcházení pravidel uvedených v čl. 95 odst. 2 Ústavy či § 78 odst. 2 a § 11 odst. 2 zákona o Ústavním soudu."

21
Já myslím že BKOM dostává údaje od města.

Také si myslím. BKOM jako správce pozemní komunikace bude mít k těmto informacím přístup buď přímo, nebo prostřednictvím vlastníka pozemní komunikace (obce). Lustrace by měla být viditelná ve výpisu ROb.

22
Potřebuji poradit - ostatní / Re:kdo má prosím přenost
« kdy: 06 Března 2023, 14:39:43 »
@plešoun: tady se dle mého uplatní klasicky povinnost dát přednost všem protijedoucím vozidlům při odbočování vlevo.
@Zdenek.123: značku nevidí, ale nepřerušovanou vodící čáru vidí (přičemž v místě křížení koresponduje s tvarem křižovatky, nebo je v místě křížení přerušovaná). U 9 křížů je to dle mého lajdáctví, tahle odbočka by měla být osazena sloupky Z 11c a Z 11d, stejně jako všechny ty odbočky u AVIONu.

23
Potřebuji poradit - ostatní / Re:kdo má prosím přenost
« kdy: 05 Března 2023, 19:45:39 »
Přikláním se k tomu, že celé to šedé + červené je přinejmenším účelová komunikace, a to z důvodu značky IP 11a "Parkoviště", která je umístěná na každém "sjezdu", a dále nepřerušované vodící čáry.

24
Jiné / Re:"Nečitelná" RZ během sněhové kalamity
« kdy: 05 Března 2023, 13:24:11 »
Znovu opakuji, že důkazní břemeno je na straně úřadu, tedy oni musí dokázat, že auto bylo před cestou špinavé, nikoliv já že bylo čisté.

Abyste se nedivil - ve fázi blanketního odporu jsem líný to vyhledávat, ale pokud se správně pamatuji, historicky vznikly dvě zcela protichůdná rozhodnutí, že řidič je sice povinen před jízdou zkontrolovat vozidlo, ale zároveň že ta prohlídka je tak časově náročná, že nelze očekávat, že by ji dotyčný provedl. Navíc existuje skupina přestupků, u kterých platí výjimka z odmítnutí vyjádřit se na místě.

[...] v kocourkově jsou správní úřady a nakonec i soudy schopny posvětit že kruh je hranatý [...]
Na tohle je potřeba dávat opravdu velký pozor. Spoléháte sice na spravedlivý proces, který však často není zadarmo a kolesa toho mechanismu otáčejí lidé, kteří se nějak vyspí, mají zrovna nějakou náladu, jsou ve vztahu ke svému zaměstnání nějak zodpovědní, mají nějaké osobní motivace, sympatie a antipatie atd. ... v ideálním světě by v rozhodovacím procesu žádný lidský faktor neexistoval, ale jednak bychom mohli polemizovat nad tím, že by to v konečném důsledku mělo i svá velmi výrazná negativa, jednak v ideálním světě zkrátka nežijeme. Nakonec i vy sám podvědomě nejspíš tušíte, že stát se může cokoliv, jinak byste s tím "obligátním" "V době odjezdu byla značka OK" hravě vystačil a neměl potřebu zakládat tohle téma.

Abych ale jenom blbě neremcal:
[...] pokud by správní orgán se chtěl točit třeba na tom, že jsem věděl, že je kalamita tak jsem měl občas zastavit a umýt to apod...
Rozhodnutí tohoto dle mého záleží na tom, co lze po řidiči spravedlivě požadovat ve vztahu k ochraně zájmů, kvůli kterým regulativ v podobě ZPPK existuje. Máme zde rozhodnutí, že pokud se řidič ocitne před železničním přejezdem a není si v důsledku okolností jist, zda svítí výstražné světlo (oslnění sluncem) a zda slyší světelný signál (hlasitá hudba, hlasitý motor), má vozidlo zastavit, vypnout motor a jít se podívat. Že tím uvrhne řidiče, který po takto provedené kontrole usedne do vozidla, nastartuje a ocitne se před identickým problémem znovu, fakticky do nekonečné smyčky, už soud neřešil.
Všechny možné divoké myšlenky, které by v tomto duchu mohly vyvstat v souvislosti s výše uvedeným lze však dle mého názoru korigovat několika způsoby, a to
1) řidič nemůže z pohledu řidiče pohybujícího se vozidla objektivně posoudit, zda má RZ zašpiněnou natolik, že už je nečitelná, či nikoliv (protože vliv počasí se automaticky nerovná špinavá RZ) přičemž si nedovedu představit, že by jakákoliv forma konstrukce "měl a mohl vědět" mohla obstát - povětrnostní vlivy jsou natolik dynamickým jevem, že je dle mého názoru nemožné určit konkrétní okamžik, od kterého by řidič "mohl vědět", že RZ už je nečitelná (dokud není, tak se nedopouští přestupku, a v rámci prevence by bylo nemožné určit, jaký interval je dostatečný, navíc bude hrát roli tvar vozidla, od kterého se odvíjí vzduchové proudy), a
2) v situaci, kdy v důsledku povětrnostních vlivů může k zašpinění RZ dojít, by měla převážit materiální ochrana bezpečnosti a plynulosti provozu nad formalistickými povinnostmi, protože stejná povinnost by se týkala všech řidičů, což by znamenalo v různých časových intervalech naprostý chaos - kdy a jak by řidiči sjížděli ze silnice, aby bezpečně odstavili vozidlo, nebo by tak měl učinit na krajnici? Využít k tomu záliv autobusové zastávky? Co když bude plná? Jak se chovat na dálnici? atd. - summa summarum by jednak muselo jít o natolik složitý konstrukt závislý na desítkách proměnných, že s přihlédnutím k okolnostem nelze po řidiči takovou úvahu za ztížených povětrnostních podmínek požadovat, jednak je to za mě přepjatě formalistické.
Tedy, tím bych alespoň argumentoval já, přičemž očekávám, že v rámci rešerše bych výše uvedené ještě korigoval. Jako dvě hlavní nosné argumentační linky si to ale za situace, kdy bych se měl hádat o to, že řidič má vyhodnocovat čitelnost SPZ v průběhu jízdy, dovedu představit.

Případně jaký je obecný postup když úřad zjistí, že mě za značku nedá, tak začně řešit něco jiného než za co jsem byl původně zastaven. Třeba zjistí, že podle kamery z fízl auta jsem v době honitby než jsem si jich všiml jel o 10kmh rychleji apod...
Správní orgán má úřední povinnost zahájit správní řízení o všech přestupcích, o kterých se dozví. Pokud to však policie nesepsala na místě, přijde mi naivní se domnívat, že by se s tím SO  vytasil až v průběhu řízení a nechával si to "do zálohy". Nadto by za mě šlo o porušení práva na spravedlivý proces (SO nemůže vést "zastřené" správní řízení, obviněný má právo na to znát celé obvinění, aby mohl podle toho volit strategii obrany, atd.). Stává se, že k překvalifikování skutku v průběhu řízení dojde na základě okolností, které SO k okamžiku jeho zahájení neznal (v průběhu dokazování vyjdou najevo nové skutečnosti, ...), to by mělo být v tomto případě vyloučeno. Připadá mi absurdní, že by to SO nevytáhl rovnou, a pustil se nejprve do řešení přestupku, kde má dramaticky nižší šanci na úspěch (zatímco u rychlosti bych se nebál hovořit o šanci SO na úspěch 1:3 (optimisticky až 2:3), u nečitelné SPZ mu nedávám víc jak 1:20, a to čistě na základě skutkového stavu, tedy bez započtení chyb, které u toho úředník napáchá) - s rizikem, že ten druhý, "jistější" přestupek se mu mezitím promlčí, protože o něm nezahájí řízení do 1 roku od spáchání. Z vašeho popisu zastavení mi navíc vyplynulo, že nečitelnou SPZ na vás PaChové vytáhli, protože už neměli do čeho jiného rýpnout.

Na závěr si troufám tvrdit, že vést obecnou rozpravu je sice hezké, ale časově naprosto nehospodárné. Z doručeného příkazu nelze dovozovat nic, protože za ten pokus to stojí každému úředníkovi. Proto bych si počkal na další úkony a pokud k nim dojde, tak na obsah spisu, případně rozhodnutí, a až pak rozvíjel diskuze o možné argumentaci.

25
Vzkazy uživatelů administrátorům / Re:Kalkulačka lhůt
« kdy: 20 Února 2023, 17:56:33 »
Není mpožné,... Nejvyšší správní soud se chytil za nos a tohle naprosto absurdní schizma o výklad fikce doručení do DS, které vedl s Nejvyšším soudem, skutečně ukončil.
Rozhodnutí rozšířeného senátu ZDE.

EDIT: Zajímavé počtení je taky původní usnesení NSS o postoupení věci rozšířenému senátu, dostupné ZDE
To, že původní "plaťák" byl FÚ KVK vydán 12. prosince 2016, a "sprostý podezřelý" čekal na spravedlnost 5,5 roku, raději komentovat nebudu.

27
@Quick: Ještě doplnění: ten můj příspěvek nevnímejte tak, že to nikdy nejde vyhrát; jen jsem z vašeho dotazu pochopil, že byste uvítal nějaký "zaručený trik". Za mě bohužel žádná univerzální formule neexistuje. Pokud budete jízdu bez ORV v ruce i přesto riskovat, nezbude vám než spoléhat na pochybení ze strany orgánů veřejné moci - něco nastínil výše Fogyn, ohledně zbytku má myslím dostatečnou vypovídací hodnotu celé toto fórum.

28
Aniž bych se pozastavoval nad tím, proč papíry zbyly prodávajícímu, zejména pokud jste kamarádi, mě takto v obecné rovině mě nic nenapadá. Odvážným pokusem by mohl být materiální znak, nicméně by s největší pravděpodobností vyžadovalo značné úsilí vůbec SO přinutit, aby se tím zabýval hlouběji než obligátním konstatováním o naplnění materiálního znaku z důvodu naplnění formálních znaků přestupku.

29
Ale bylo. Výpověď obviněného (tedy přiznání) přece není jediným důkazním prostředkem v trestním řízení. Pokud si vezmu pušku, vlezu sousedovi do baráku a v posteli ho tam zastřelím, příčemž sousedka, která se zrovna koukala z okna, dosvědčí, že mě viděla, jak se kradu k jeho posteli, abych mu hlaveň mohl přiložit až k hlavě, no tak mi absenci úmyslu jaksi nikdo neuvěří.

30
Mně na tom tedy nepřijde divného vůbec nic, resp. vy byste se na jeho místě hájil jinak? Asi je naivní se domnívat, že půjde s otevřenou náručí naproti nejpřísnějšímu trestu.

Stran: 1 [2] 3 4 ... 90