30kmhcz

Při posuzování závažnosti procesních pochybení správního orgánu (§ 36 odst. 3, § 49a § 50 a násl. správního řádu) a míry, v jaké mohla účastníka zkrátit na právech, je nutno přihlížeti k jejich kumulativnímu účinku.

Celý rozsudek ZDE

Příběh zde není až tak důležitý, fízl jel s autem na majácích a když v křižovatce přejížděl z pruhu do pruhu, boural.
Následovalo kárné řízení, ve kterém vzniklo několik procesních chyb, které by byly jinak zanedbatelné. Fízl se soudil a vysoudil ("vykasal") nám celkem pěkný rozsudek.

- Pozdě doručené předvolání, avšak účastníku řízení tím nevznikla žádná újma, neboť na jednání nebylo prováděno žádné dokazování, takže nebyla založena nezákonnost rozhodnutí.
- Pozdě doručená výzva k seznámení "se spisem", zamítnutá žádost o prodloužení, avšak šlo o seznámení se spisem, takže nebyla založena nezákonnost.
- NSS následně zjistil, že nebyla poslána výzva k seznámení s podklady pro vydání rozhodnutí.

Z odůvodnění je zajímavé toto:

[23] [...] Stejně tak lze ze spisového materiálu zjistit, že v projednávané věci skutečně hrozilo marné uplynutí lhůty pro projednání jednání majícího znaky přestupku, což mohlo být žalovanému motivem pro stanovení krátkých lhůt pro uplatnění stěžovatelových práv. Je rovněž pravdou, že orgán I. stupně se v řízení dopustil průtahů (např. dvouměsíční prodleva mezi dvěma posledními svědeckými výpověďmi nebo opět téměř dvouměsíční prodleva mezi poslední svědeckou výpovědí a vydáním rozhodnutí). V tomto kontextu hodnotí soud dvoudenní lhůtu pro v podstatě první možnost seznámit se s úplnými podklady pro vydání rozhodnutí jako nepřiměřeně krátkou.

Tady vidím potenciál pro sprdel, kde úřady ke konci promlčecí lhůty přestupku provozovatele tlačí "na sílu" zastavení řízení s udaným řidičem a snaží se rychle zahájit řízení s provozovatelem, aby nedošlo k promlčení.

[24] Nejvyšší správní soud s ohledem na výše uvedenou judikaturu zvažoval, zda shledané vady řízení ve věci služebního poměru mohly mít vliv na zákonnost výsledného rozhodnutí. Dospěl k závěru, že každá z nich, sama o sobě, by vliv na zákonnost mít nemusela. Ve svém souhrnu však představují tak závažné porušení stěžovatelových procesních práv, že je namístě rozhodnutí žalovaného zrušit. Právě skutečnost, že se stěžovatel nemohl účastnit jednání senátu poradní komise žalovaného, spolu s absencí reálné možnosti nahlédnout do podkladů pro rozhodnutí a vyjádřit se k nim, vyústila nakonec v pochybnost i o tom, zda se žalovaný řádně vypořádal se stěžovatelovým návrhem na doplnění dokazování. Soud přihlédl i k tomu, že stěžovatel nebyl ve správním řízení pasivní a svých práv se domáhal; přesto mu byla upřena. I s ohledem na další okolnosti průběhu správního řízení nelze úspěšně čelit stěžovatelovu přesvědčení, že se tak dělo proto, aby žalovaný stihl projednat skutek v zákonné prekluzivní lhůtě.

[25] Nejvyšší správní soud závěrem shrnuje, že řízení o jednání, které má znaky přestupku, bylo stiženo hrubými procesními vadami. Tyto vady v daném případě byly způsobilé ovlivnit zákonnost vydaného rozhodnutí zejména proto, že v rámci řízení o odvolání výrazným způsobem znesnadnily stěžovateli jeho obranu, včetně navrhování důkazů.

První vlaštovka k utažení opasků správních orgánů, které si myslí, že několik drobných porušení procesních pravidel nevyústí v nezákonnost rozhodnutí.

Objevil jsem užitečný rozsudek NSS sp. zn. 2 As 198/2020 ze dne 30. 9. 2020 na téma kvality důkazů v případě neexistence kamerového záznamu a požadavků na věrohodnost výpovědí policistů.

Zajímavé pasáže:
odst. [18] považuji za potenciálně užitečný pro situace (které se tu řešily), kdy orgán odkáže na kamerový záznam, který nikdo neviděl.

odst. [21] - [22] zajímavé ve vztahu k pásům a provádění důkazů navrhovaných obviněným

odst. [23] - [24] hodnocení výpovědí policistů, užitečná rešerše (revize) související judikatury

odst. [25] "[Z] absence kamerového záznamu [...] plyne povinnost správních orgánů prokázat skutkový stav o to přesvědčivěji a jednoznačněji za použití jiných důkazních prostředků. Tento požadavek je naplněním zásady materiální pravdy, [...]".

Užitečný může být i pan advokát, bohužel působí v Ostravě.

Je to snad ani ne týden, co to otevřeli...

Pěkný den,

Nařízení EPR prodlužuje v článku 5 platnost osvědčení o technické způsobilosti vozidla o 7 měsíců, stejně tak odkládá povinnost lhůt pro STK.
Dopadá však toto ustanovení i na § 51 odst. 1 ZoPPPK?

Dobrý den,
tento semestr jsem si zapsal SVOČ a jelikož výběr témat je volný, chtěl bych práci zaměřit na správní/dopravní právo.
Pokud by se našel někdo, kdo by byl ochoten a schopen práci zaštítit, můžeme se pobavit, jaké by byly očekávání a co by bylo výsledkem a pokud nám to bude oběma dávat smysl, řešit to nějak dál.
Budu vděčný i pokud mě nasměrujete či dáte kontakt na někoho, kdo by to třeba uvítal.
Předem děkuji za odpověď

Zdravím,
vzhledem k tomu, že před fakultou je parkoviště neustále plné, parkuji na vyježděných (kdysi) travnatých plochách, které jsou v pasportu skutečně vedeny jako "okrasný park, trávník". A několikrát denně opice, které nemají nic lepšího na práci, parkoviště objíždí a každému, kdo stojí "blbě" dají flastr.

Bohužel jsem jich několik rovněž obdržel a protože Helmutovi by za chvíli schránka praskala ve švech, chtěl bych vymyslet efektivnější způsob, jak ty debily z magistrátu odbýt. Ví někdo o nějakém způsobu, jak donutit městskou policii nebo magistrát ke klasifikaci přestupku "zábor veřejného prostranství" namísto přestupku provozovatele vozidla? To se týká strany, na které je v pasportu skutečně vedena zeleň, nicméně narazil jsem i plochu, kde občas rovněž stojím, ale není tam ani zeleň, ani nic jiného - toho se dá nějak využít?

Pohrával jsem si s myšlenkou, že pokud ZPPK explicitně nestanoví, že řidič nesmí stát mimo k tomu určená parkovací stání a pouze zastaví tam, kde nesmí podle jiného zákona, není naplněn § 125f odst. 1 ZPPK a tedy provozovatel není za přestupek odpovědný. Nicméně jak to uplatnit v řízení - počkat na zahájení řízení a následně argumentovat nenaplněním skutkové podstaty přestupku?

Dobrý den,
prosím o kontrolu níže přiloženého odvolání v této věci, zítra ho budu odesílat a nechci dopadnout jako Číkus s jeho kočkováním, tak zatím neveřejně - po odeslání si to klidně smažu. Předem děkuji.

Zdravím,
stalo se mi, že i přes veškeré znalosti se mi podařilo podat vysvětlení na MP ve věci přestupku provozovatele vozidla.
Helmut zaparkoval auto tak nešikovně, že zasahovalo vjezdu a bylo nařízením MP odtaženo. Jelikož jsem měl vozidlo ten den přebírat, vyzvedl jsem si ho už na odstavném parkovišti, kde zároveň seděly dvě poloopice, které požadovaly podání vysvětlení.  Když jsme se asi po 10 minutách vtipné diskuse dobrali k tomu, v jaké věci po mě žádají podání vysvětlení, tak jsem (vědíc, jak formulovaná výzva chodí) učinil pokus o experiment a rovnou prásknul Helmuta.

MP předala SOI a přišla výzva, ve které stojí věta, na kterou jsem myslel při podávání vysvětlení MP, totiž že prásknutí řidiče je bráno jako podání vysvětlení. Moje teorie je, že jelikož mám v ruce záznam o podání vysvětlení na MP k téže věci, tak mám splněno a pokud to předchozí podání vysvětlení bude SOI ignorovat, tak mě čeká easy WIN, nicméně jelikož jsem na fízlárně nikdy vysvětlení podat nebyl a zjistil jsem, že ani nevím, jaké má vlastně takové podání vysvětlení na MP účinky, dávám to k diskuzi zdejšímu plénu:

Má podání vysvětlení na MP stejné účinky jako podání vysvětlení magistrátu? Resp. musí se magistrát zabývat udáním řidiče do podání vysvětlení MP?

Nějak jsem totiž v relevantních příspěvcích nenašel (ani ve FSM zde na fóru, ani u D-Fense), že by podání vysvětlení na MP mělo být nějak méněcenné, téměř vždy se totiž předpokládalo, že reakcí bude odmítnutí podání vysvětlení v souladu s čl. 37 LZPS (nebo ekvivalentní úpravou v odpovídajícím právním předpisu), ale už jsem nedohledal situaci, kdy na fízlárně skutečně něco vypovím...