30kmhcz

Situace: cca 15 aut jede za sebou v obci v zástavbě rychlostí cca 55-60km/h. Všechny auta začne v obci rychlostí značně vyšší okolo 100km/h předjíždět jiný řidič. Mezitím už první vozidlo mine značku konec obce a začne zrychlovat a tak i ostatní.. V tu chvíli se objeví v protisměru vozidlo a řidič co předjížděl už v obci, se agresivně nacpal mezi vozidla a samozřejmě chytl bokem jedno z vozidel. Začali se tam hádat , kdo za to může.. Borec co předjížděl, tak tvrdil, že mu všichni mají umožnit předjetí a mají snížit rychlost. Ten nabouraný tvrdil, že ho nenapadlo, že někdo pojede obcí víc než 50km/h a navíc , že jel za autem před ním a plynule zrychloval podle něj.
Jak to dopadlo nevím - jen by mne zajímalo jak to posoudila PCR, kterou volali.
Je to vina obou?

Jeden SO začal proti občanům dotazujícím se na informace dle 106 (ty, kteří se ptají opakovaně), vysírat stylem, že uveřejňuje na úřední desce celé jméno žadatele. U ostatních jsou anonymizovaná. Předáno na UOOU a tam se po 50 dnech rozhoupali a zjistili, že SO má na webu anonymizované všechny odpovědi a tudiž není proto čemu zahájit šetření. SO to po 30 dnech opravdu anonymizoval, ale podle mne se dopustil porušení GDPR a i když to napravil, tak pochybení proběhlo.
UOOU to musel sám vědět, jelikož mu byly dodány i neanonymizované odpovědi na dotazy úplně jiných lidi, kde figurovala jejich jména.
má smysl požadovat po SO náhradu újmy? Na jedné straně vyhrožují všude milionovyma pokutama, ale když se skutečně něco zjistí, tak to zas tak horký není.  A odškodnění je také asi komplikované - prokázání újmy.. https://curia.europa.eu/jcms/upload/docs/application/pdf/2023-05/cp230072cs.pdf
Otázka je jak je SO v tomto znalý a kovaný.. Jestli to zkusit a nebo vymyslet jiný protiúder.

editovaný včerejší:

Výrobce oken dal záruku 60 měsíců..  Po reklamaci meziokenní vlhkosti začal tvrdit, že tato záruka se nevztahuje na skla
,ale pouze na rám a kování. Prý výrobce skel dává záruku jen 24 měsíců a oni to tak také přebírají.
Ovšem při oslovení výrobce mi tento sdělil , že na jejich skla je záruka 10 let !!

Může si oknařská firma takto zkrátit záruku? S výmluvou na výrobce, která se nezakládá na pravdě?

Jestli tenhle paskvil projde, tak to bude zajímavý u firem. Jelikož u firem se platí za kždé zařízení v majetku firmy.
Tzn, že pokud mají 100 zaměstnanců co mají firemní mobil a tablet , tak to bude 200 x poplatek měsíčně..
S takovou bude počet poplatků vyšší než počet obyvatel ČR.
A jaký je logický důvod, aby firma musela platit za každé zařízení, které má v majetku,když to používá ten, kdo je stejně platí v rámci domácnosti?

Tak mi na jednu stížnost SO1 napsal:
...
"Stěžovatel uvádí, že zaslal na odbor dopravy podnět dne 6. 11. 2022 a k vyjádření dotčeným orgánům ji správní orgán zaslal až 28. 11. 2022. V tomto neshledávám žádné pochybení, správní orgán má reagovat na podnět do 30 dnů od jeho obdržení, což vedoucí odboru dopravy udělal. K tomu jsem nucena uvést, že stěžovatel zatěžuje správní orgán svými šikanózními podáními podle InfZ a absolutně nesledují jiný účel, než zahlcovat úřad a stěžovat práci úředníků. Kdyby si stěžovatel toto odpustil, pak by úředníci správního orgánu zcela jistě měli více času věnovat se důležitějším věcem a rozhodovat včas v meritu věci u  podání a přestupků..."

přemýšlím, jak jim poděkovat ...

a to odpověděli na stížnost z 6.1.2023 dne 23.3.2023

Patří mezi osobní údaj, který u vedoucího úředníka  nelze zveřejnit, i škola a rok studia pro získání titulu ing?

SO1 odmítl tuto žádost s tím, že se jedná osobní údaj, který nelze zveřejnit.
SO2 na základě odvolání toto rozhodnutí SO1 potvrdil.

I když byl v odvolání zmíněn rozsudek NSS  10 As 345/2017 - 73 s následujícím zněním:

[14] Ve vztahu k informacím o dosaženém vzdělání NSS souhlasí s městským soudem, že policie měla žalobci poskytnout informaci o tom, jakou vysokou školu pan B. vystudoval. Městský soud výslovně zmínil pouze svůj dřívější rozsudek ve věci 5 A 1/2014, ten se však týkal obdobné věci a soud v něm vycházel z rozsudku NSS ze dne 25. 3. 2015, čj. 8 As 12/2015-46. NSS v něm uvedl, že informace o dosaženém vzdělání zaměstnanců veřejné správy patří do rozsahu pojmu „veřejná a úřední činnost“ ve smyslu § 5 odst. 2 písm. f) zákona o ochraně osobních údajů, neboť vypovídají o základních předpokladech pro výkon zastávané funkce ve veřejné správě. Nejedná se o citlivý osobní údaj ani o informaci, která by sama o sobě měla negativní charakter. Žádostem o tento okruh informací je proto třeba zpravidla vyhovět, neboť veřejný zájem na dostatečně jasném postupu při obsazování pozic ve veřejné správě převažuje nad zájmem na ochraně soukromí dotčených osob.

přece je pro kontrolu obsazování pozic nutné znát školu a případně rok studia. Jak jinak zjistit, zda dotyčný nestudoval např. na škole, která v konkrétních letech byla byla shledána problémovou ohledně kupování titulů nebo zkrácenou délkou studia.
Případně zjistit zda úředník vedoucí pozice nemá titul ze Sládkovičova nebo třeba nějaké zahradnické fakulty.

Jaký byste zvolili postup z mých nápadů?
1) podat žádost dle InfZ na UOOU se stejným obecným dotazem, zda se jedná o osobní údaj.
    a pokud odpoví, že ne, tak podat stejnou žádost na SO1 znovu s přiloženým dobrozdáním UOOU.

2) dovolání k NSS

3) jiné--

A ještě k tématu InfZ..
Jeden SO byl dotázán na to, kdy a kde získal konkrértní vedoucí úředník titul ing.
Přišlo zamítnutí s odůvodnění  na nález a test proporcionality ...

1) nejsem si jistý, zda u vedoucích pracovníků je tento test vůbec nutný a zda titul ing je opravdu
 něco co zasahuje do práv jednotlivce tak, že nemůže uvést kde a kdy ho získal...

2) a InfZ nepožaduje uvádět důvody v žádosti a pokud je SO z nějakého důvodu vyžaduje, tak jej dle SprŘ
    musí vyzvat na doplnění ...( takže zde bude opět stížnost )
    ( nemá Mr. Číkus nějaký kreativní mustr na takovéto odmítnutí informace o titulech ? :-)   )


no a pak ještě úplný bizár SO..
2 lidé podali naprosto identické žádosti dle InfZ stejnému SO .( v rozmezí 7 dnů)
Jednomu byla informace zaslána.. Druhému odmítnuta s důvodem, že SO touto informací nedisponuje
( jednalo se o počty přestupků na radaru v konkrétním rozsahu rychlostí)