Dneska jsem byl teda u ústního projednání přestupku. K tomu jsem uvedl že se hodlám vyjádřit písemně, na což mi byla dána lhůta 7 dnů.
Přemýšlím že bych jim poslal něco na tenhle způsob který je tady uvedený ve foru.
Soudruhům z magistrátu jsem poslal zhruba toto:
"Dne X.Y.2015 kolem 1:45 hod. jsem byl v obci XY kontrolován silniční hlídkou, přičemž jsem byl podroben orientační zkoušce na alkohol. Se zjištěnou hodnotou jsem souhlasil, Údajně naměřená hladina alkoholu v krvi činila 0,30 a 0.29 g/kg.
Jak jsem uvedl do protokolu, dne X.Y.2015 jsem mezi 17-18 hod. vypil třii desetistupňová piva. To mohu doložit svědeckými výpověďmi. Vlastním komerčně dostupný detektor alkoholu v dechu a pokud den před jízdou požiji alkohol, vždy si před řízením provádím dechovou zkoušku. To jsem učinil i tentokrát a měřidlo žádný alkohol v dechu nedetekovalo. Měření byl přítomen pan XY, bytem XY, který toto může prokázat svou svědeckou výpovědí.
Nedovedu si vysvětlit, jak bylo následné naměření jakékoliv hladiny alkoholu v krvi možné. Neužíval jsem žádné léky ovlivňující odbourávání alkoholu a byl jsem zdravý. Neměl jsem žádný důvod se domnívat, že by ten den mělo odbourávání alkoholu v organismu probíhat jinak než v jiné dny. Podle ing. Jaroslava Zikmunda, znalce v oborech zdravotnictví – toxikologie a chemie – instrumentální analýza, je hladina alkoholu do 0,2 g/kg „jednoznačně fyziologická hladina“ a do 0,3 g/kg „možná zvýšená fyziologická hladina“ (
http://jarda-zik.sweb.cz/alko/alko016.htm) Předpokládám, že se u mě tedy jednalo o zvýšenou fyziologickou hladinu alkoholu.
Ust. § 5 odst. 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, stanoví, že „řidič nesmí řídit vozidlo nebo jet na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití návykové látky, kdy by mohl být ještě pod jejich vlivem“. K tomu v daném případě nedošlo, neboť jsem 15 hodin po požití čtyř desetistupňových piv již nemohl být pod vlivem alkoholu. Pokud by správní orgán zastával opačný názor, je povinen ho prokázat a postavit najisto (viz níže citovaný rozsudek).
Ačkoliv byly zjištěny některé znaky přestupku, přestupek se nestal, neboť chybí zavinění, protože jsem měl přiměřený důvod se domnívat, že pod vlivem alkoholu nebudu – a to jak na základě množství vypitého alkoholu a doby, která uplynula mezi jeho konzumací a řízením vozidla, tak na základě skutečnosti, že mi můj detektor alkoholu v dechu žádný alkohol před jízdou nenaměřil.
Na daný případ plně dopadá judikatura Nejvyššího správního soudu, a to konkrétně rozsudek č.j. 7 As 105/2010 – 96 ze dne 12.5.2011, v němž NSS konstatoval:
„K naplnění objektivních znaků skutkové podstaty tedy mohlo dojít jen tak, že stěžovatel požil alkoholický nápoj (případně jinou návykovou látku s alkoholem jako účinnou látkou) a poté řídil vozidlo v natolik krátké době po tomto požití, že byl ještě pod vlivem alkoholického nápoje, resp. jiné návykové látky s alkoholem jako účinnou látkou. Znakem skutkové podstaty výše uvedeného přestupku je to, že pod vliv alkoholu jako účinné látky alkoholického nápoje nebo jiné návykové látky mající vliv na řidičovu pozornost a schopnost ovládat vozidlo se stěžovatel musel dostat jen a pouze požitím tohoto nápoje, resp. této látky. ... K tomu, aby mohla být shledána vina za spáchání přestupku podle § 22 odst. 1 písm. b) zákona o přestupcích, tak musí být prokázáno, že přítomnost alkoholu v krvi obviněného z přestupku byla zapříčiněna tím, že požil alkoholický nápoj nebo jinou návykovou látku s alkoholem jako účinnou látkou. Znamená to tedy, s ohledem na požadovaný důkazní standard a důkazní břemeno, které v přestupkovém řízení leží na správním orgánu (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 5. 2006, č. j. 2 As 46/2005 - 55,
www.nssoud.cz), musí být nad vší rozumnou pochybnost prokázáno, že přítomnost alkoholu v krvi řidiče má právě tuto příčinu, a že tedy nebyla způsobena příčinou jinou. Důkazní břemeno nese správní orgán.
Pro závěr o zavinění stěžovatele je tedy nezbytné, aby bylo prokázáno, že neměl vzhledem k okolnostem přiměřené důvody pro závěr, že (již) alkohol v jeho krvi není. Řidič je v takovém případě, nemá-li konkrétní důvody k jinému závěru, zásadně oprávněn
vycházet z presumpce předvídání normálního fungování svého organizmu.“
Na základě výše uvedeného navrhuji, aby správní orgán v souladu s ust. § 76 odst. 1 písm. a) ZoP řízení zastavil, neboť skutek, o němž se vede řízení, není přestupkem."
To mi poradil jkraus222 (díky moc).
Tohle jsem přerbral z jiného vlákna zde na foru. Nevím zda se to dá úplně přesně napasovat na můj případ. Prosím o radu.
