30kmhcz

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.

Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.
Pokročilé vyhledávání  

Novinky:

>>DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: ČTOU TO TADY JAK ÚŘEDNÍCI, TAK POLICIE. Neuvádějte nic, podle čeho by protistrana mohla dovodit, o jaký případ se jedná. Jak na to? Pojďte >>sem<<.

Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.

Příspěvky - lubos

Stran: [1] 2 3 ... 6
1
NSS v rozsudku 2 As 33/2016 turbo model posvětil. SO poslal výzvu k úhradě určené částky na kterou žalobce nereagoval, SO bez dalšího zahájil sprdel a vyzval žalobce k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí což žalobce ignoroval a SO rozhodl. Před NSS neobstála argumentace že SO měl učinit alespoň něco ke zjištění pachatele ani to že SO nenařídil ústní jednání a ani nevyrozuměl o dokazování:

Poukazuje-li stěžovatel na výše označený rozsudek devátého senátu, nelze konstatovat, že by s ním byl postup správních orgánů v rozporu. Ani tento rozsudek totiž nepovažoval provedení ústního jednání za nezbytnou součást řízení o správním deliktu. Poukázal pouze na to, že i za situace, provádí-li se dokazování mimo jednání, je vhodné předem o tom informovat účastníky řízení a příp. vyhotovit protokol. S uvedeným závěrem nelze než souhlasit, nicméně nutno poukázat také na konstantní judikaturu, dle níž platí, že ne každá procesní vada má vliv na zákonnost rozhodnutí. Takovou vadou je i provedení důkazu listinou mimo jednání bez toho, aby o tom byl vyhotoven protokol. Důkaz listinou je totiž specifický v tom, že účastník může zpochybňovat toliko správnost nebo pravost listiny, jejíž obsah je neměnný. Nachází-li se taková listina po celou dobu řízení ve spisu a účastník řízení se s ní může seznámit, nejde o vadu, která by mohla ovlivnit zákonnost řízení ani následného rozhodnutí, neboť účastníku řízení nic nebrání ji jakkoli konfrontovat kdykoli v průběhu řízení.  Pokud by se samozřejmě jednalo o provádění jiného důkazu mimo ústní jednání (například výslech svědka), v takovém případě se uplatní devátým senátem nastíněný postup, aby nebyl účastník řízení jakkoli zkrácen na právech. Nejvyšší správní soud se i u přestupkového řízení, kdy je zákonem stanovena povinnost zásadně nařídit ústní jednání (oproti úpravě správních deliktů) vyjádřil v tom smyslu, že zásadní je, zda se účastník řízení mohl s daným důkazem seznámit a vyjádřit se k němu, nikoliv otázka, zda byl ryze formalisticky dodržen postup stanovený správním řádem (viz např. rozsudek ze dne 8. 2. 2012, č. j. 3 As 29/2011 – 51, nebo ze dne 21. 8. 2014, č. j. 10 As 16/2014 – 25, ze dne 12. 4. 2012, č. j. 9 As 107/2011 nebo ze dne 22. 10. 2008, č. j. 6 As 51/2007 – 228). Nejvyšší správní soud dále např. v rozsudcích ze dne 11. 1. 2012, č. j. 1 As 125/2011 – 163, a ze dne 8. 2. 2012, č. j. 3 As 29/2011 – 51, dospěl k závěru, že pokud správní orgán splní dvě podmínky, kterými jsou: (i) založení listiny do spisu podle § 17 odst. 1 správního řádu a (ii) účastník řízení má možnost se s těmito listinami seznámit při nahlížení do spisu podle § 36 odst. 3 správního řádu, lze provádět dokazování i jednoduše tím, že je listina vložena do spisu.

2
Alkohol / Re:[WIN] Dräger 1,58 na kole
« kdy: 28 Července 2016, 12:21:47 »
Třeba nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3005/14 dle nějž měla být stěžovateli přiznána náhrada škody podle zákona 82/1998 Sb. jakožto prováděcího předpisu k čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod spočívající v jím vynaložených nákladech na právní zastoupení v přestupkovém řízení proti němu vedeném když řízení bylo zastaveno z důvodu marného uplynutí lhůty stanovené § 20 odst. 1 zákona 200/1990 Sb.

3
Alkohol / Re:[WIN] Dräger 1,58 na kole
« kdy: 28 Července 2016, 10:28:01 »
S tím placením to není tak rychlý, MD mělo 6 měsíců na vyjádření čehož využilo bezezbytku a bylo potřeba podat žalobu takže druhá fáze stále probíhá. V úspěch moc nevěřím protože je to bagatelní spor s soud se s odůvodněním moc zatěžovat nebude ale zvyšuju si tak skill.

4
Ministerstvo vnitra coby tvůrce správního řádu se k tomu postavilo takto.

5
Rozsudky NSS a ÚS / Re:NSS si hraje na Ústavní soud
« kdy: 22 Července 2016, 11:36:52 »
Tak rozsudek je na světě a NSS vyslovil:

[22] Na okraj Nejvyšší správní soud podotýká, že nepřehlédl, že Krajský soud v Ostravě navrhl Ústavnímu soudu podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky zrušení § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu („Provozovatel vozidla zajistí, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem.“) pro domnělý rozpor citovaného ustanovení s ústavním pořádkem. Nejvyšší správní soud není návrhem Krajského soudu v Ostravě nijak vázán, krom toho jeho přesvědčení o protiústavnosti citovaného ustanovení vůbec nesdílí, pročež se na Ústavní soud sám neobrací a nevidí ani důvod přerušovat řízení [§ 48 odst. 3 písm. d) s. ř. s.] a vyčkávat na výsledek řízení před Ústavním soudem sp. zn. Pl. ÚS 15/16. Nutno předeslat, že Krajský soud v Ostravě navrhl zrušit toliko
§ 10 odst. 3 zákona o silničním provozu. Stranou jeho pozornosti zůstala ustanovení § 125f zákona o silničním provozu, jež na § 10 odst. 3 navazují a – ačkoli odkazují na § 10 odst. 3 – mohou být uplatněna nezávisle i v případě, že by snad byl § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu odklizen (ustanovení § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu totiž doslovně opakuje skutkovou podstatu § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu – srov. „... nezajistí, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem.“).

[23] Obsahově – ve stručnosti – nic nebrání zákonodárci, aby určitá spolehlivě zjištěná a bagatelní, avšak společensky škodlivá a začasté frekventovaná jednání (nota bene pokud jde o delikty potenciálně ohrožující či o delikty, jimiž nebyl způsoben žádný, anebo jen nepatrný škodlivý následek v podobě škody na majetku účastníků silničního provozu) dále „dekriminalizoval“ a postihoval je formou správních deliktů přičitatelných (resp. vytýkatelných) provozovatelům vozidel na základě objektivní odpovědnosti. Ta se v nejobecnější rovině opírá o ústavní princip vyjádřený v čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod („vlastnictví zavazuje“) a mimo jiné se promítá i do občanskoprávní koncepce objektivní odpovědnosti provozovatele za škodu z provozu dopravních prostředků (srov. § 2927 a násl. občanského zákoníku), resp. – přeneseně řečeno – může být připodobněna odpovědnosti za volbu osoby, jíž provozovatel své vozidlo svěří (culpa in eligendo). Jakkoli by řízení o odpovědnosti provozovatele vozidla za jeho „špatné parkování“ [neoprávněné stání vozidla – § 125f odst. 2 písm. a) zákona o silničním provozu] mohlo na podkladě již zmíněných Engelových kritérií spadat do tzv. trestní větve čl. 6 Úmluvy (přitom Komise pro lidská práva v rozhodnutí Duhs proti Švédsku ze dne 7. prosince 1990, stížnost č. 12995/87, vyjádřila pochybnosti, zda rozhodnutí o pokutě udělené na základě objektivní odpovědnosti dosavadnímu vlastníku vozidla za parkovací přestupek spáchaný nabyvatelem v době, kdy na něj vozidlo ještě nebylo přepsáno, vůbec spadá pod „trestní obvinění“ ve smyslu čl. 6 Úmluvy), z Úmluvy a ostatně ani z Listiny základních práv a svobod (srov. čl. 40) výslovně neplyne, že by trestání, zejména pak to správní, muselo být bezvýjimečně postaveno jen na odpovědnosti subjektivní, tj. za zavinění. V klasickém trestním právu ve smyslu vnitrostátní klasifikace je to nepochybně pravidlem (nullum crimen sine culpa; nepřímo to plyne i ze zásady presumpce neviny). Avšak v oboru správního trestání se z řady legitimních důvodů výjimečně uplatňuje i odpovědnost za protiprávní výsledek bez ohledu na zavinění, tj. odpovědnost objektivní, případně modifikovaná možností liberace. Takto postavené konstrukce správního trestání připouští i judikatura Evropského soudu pro lidská práva (nepřímo v podobě rozložení důkazního břemene a zakotvení skutkových či právních domněnek odpovědnosti za protiprávní jednání či stav, srov. rozsudek Salabiaku proti Francii ze dne 7. října 1988, stížnost č. 10519/83, pro další příklady viz Kmec, J., Kosař, D., Kratochvíl, J., Bobek, M. Evropská úmluva o lidských právech. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, 1687 s., str. 794-795, viz též citované rozhodnutí Duhs proti Švédsku, jímž byla stížnost registrovaného vlastníka vozidla nakonec odmítnuta pro zjevnou neopodstatněnost s tím, že presumpce jeho neviny – navzdory absenci individualizovaného rozhodnutí o vině skutečného pachatele za parkovací delikt – dotčena nijak nebyla). V našem právním prostředí se uplatňuje tradičně již od dob c. a k. monarchie a první Československé republiky [viz Prášková, H. Základy odpovědnosti za správní delikty. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, 446 s., str. 297-304, citující dílo J. Pošváře. Nástin správního práva trestního (studie o některých pojmech, zejména o vině). Praha-Brno: Orbis, 1936.]. V širším kontextu, Evropský soud pro lidská práva neshledal porušení čl. 6 Úmluvy, konkrétně práva nevypovídat a nebýt nucen k sebeobviňování, ani v případě rakouské právní úpravy, založené na obdobných principech, která při automatickém zaznamenání překročení povolené rychlosti ukládá provozovatelům vozidel povinnost sdělit osobu řidiče, jejíž nesplnění je samo o sobě stíháno jako samostatný správní delikt (srov. rozsudek Lückhof a Spanner proti Rakousku ze dne 10. ledna 2008, stížnosti č. 5845/00 a 61920/00; viz též rozsudek velkého senátu ve věci obdobné britské právní úpravy O ́Halloran a Francis proti Spojenému Království ze dne 29. června 2007, stížnosti č. 15809/02 a 25624/02).


6
Nedopravní tématika / Re:(Ne)zvýšení příspěvku na péči
« kdy: 20 Července 2016, 11:40:59 »
Dopadl jsem úplně stejně. 04. července vydali rozhodnutí a ani se nenamáhali vypořádat se s předloženými důkazy. Podal jsem 11.07 odvolání.

7
Svoje blanketní odvolání jsem již mnohokrát úspěšně použil a tento případ je prvním kdy správní orgán poslal něco takového. Odkazuji rovněž na rozsudek NSS 2 As 99/2010 - 67 v němž si advokát sám stanovil lhůtu pro doplnění blanketního odvolání a tu nedodržel. Nevidím tedy nic proč by se Městský soud od tohoto odchýlil. Uvítám tedy nějaký odkaz na rozhodnutí z něhož by bylo seznatelné že pokud blanketní odvolání odkazuje na rozsudek NSS 1 As 4/2009-53 anebo je jakkoliv jinak dáno správnímu orgánu najevo že odvolatel si je vědom toho že v odvolání absentují odvolací důvody, odvolací orgán může případ rozhodnout i bez jejich znalosti a nemusí vyzvat k odstranění vad podání.

Nechci se nijak hádat a chápu toto fórum jako místo k výměně zkušeností. Pokud mám něco co jsem úspěšně použil tak se o tom chci podělit a nechci být jen pasivním konzumentem zkušeností jiných. Uvítám samozřejmě příležitost se zdokonalit pokud se můj postup ukáže jako vadný nebo zdaleka ne perfektní.


8
Mě géniové na blanketní odvolání:

V souladu s ustanovením § 81 a § 37 zákona 500/2004 Sb., správního řádu (dále též jen „SprŘ“) podávám toto odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně „Magistrát hlavního města Prahy“ č. j. MHMP xxx sp. zn. xxx ze dne xx.xx. 2016 doručeném mi dne xx.xx 2016 v celém jeho rozsahu. Odvolací důvody doplním ve lhůtě již stanoví správní organ v souladu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 4/2009-53 a ustanovením § 37 odst. 3 SprŘ.




napsali toto:

Věc: Sdělení k odvolání

S ohledem na to, že Vaše odvolání proti rozhodnutí správního orgánu xxx-MHMP ze dne xx.xx.2016 ve věci přestupku má náležitosti uvedené v ust. $ 37 odst. 2 zákona č.500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a rozhodnutí napadáte v celém jeho rozsahu, čímž jste splnil podmínky uvedené v ust. $ 82 odst. 2 cit. zákona, bylo dnešního dne předloženo k projednání příslušnému odvolacímu orgánu, kterým je Ministerstvo dopravy.


Buď mě vyzve ministerstvo dopravy k doplnění nebo jim to vysvětlí Městský soud.

9
Alkohol / Re:Alkohol na kole
« kdy: 27 Června 2016, 15:15:03 »
Tak to už je jednoznačně vítězství i kdyby vydali rozhodnutí okamžitě po výslechu svědka.

10
Nedopravní tématika / Re:(Ne)zvýšení příspěvku na péči
« kdy: 21 Června 2016, 21:52:06 »
Mám za to že vyjádření co jsem podal já je aplikovatelné i na tento posudek.

11
Nedopravní tématika / Re:(Ne)zvýšení příspěvku na péči
« kdy: 16 Června 2016, 14:10:28 »
Je to první řízení o příspěvek na péči a jsem ještě v první instanci takže úspěšnost zatím nelze hodnotit. Přestupkové správní jsem ještě neprohrál, řízení o správním vyhoštění jsem prohrál jednou a jedno prohraju ale bral jsem je s tím že je nelze vyhrát.

12
Nedopravní tématika / Re:(Ne)zvýšení příspěvku na péči
« kdy: 16 Června 2016, 13:44:32 »
Já to valím v první instanci přičemž logika je taková že pokud rozhodnou i přes moje námitky tak v odvolání mohu uvést vadný postup spočívající právě v tom že se námitkami nezabývali, vycházejí z nedostatečně zjištěného stavu a to přesto že jsem na to několikrát písemně upozornil (v mém případě rozporuji již pátý posudek PSSZ). Mohu rovněž potvrdit že tyto případy jsou osvobozeny od soudních poplatků včetně žalob proti nečinnosti, poplatku za kasační stížnost...

13
Nedopravní tématika / Re:(Ne)zvýšení příspěvku na péči
« kdy: 16 Června 2016, 13:32:49 »
Další tipy: pokud počet hodnocených základních životních potřeb v posudku nesouhlasí s tím co je uvedeno v protokolu o sociálním šetření je posudek vadný, pokud počet sedí namítejte že posuzovaná osoba dále bez pomoci další osoby nezvládá to a to tím a tím způsobem. Posudek se musí vypořádat i s vašimi námitkami. Pro nezvládnutí základní životní potřeby přitom postačuje když není zvládnuta byť jen jediná věc co je uvedena ve vyhlášce anebo není zvládnuta v přijatelném standardu (např. není možné hodnotit oblékání a obouvání za zvládnuté pokud si dospělý není s to zapnout kalhoty ale tepláky natáhne - nelze po něm požadovat aby chodil všude v teplákách). Valte na ně papíry - všechny lékařské zprávy co máte a myslíte si že dosvědčují nezvládnutí potřeb.

14
Nedopravní tématika / Re:(Ne)zvýšení příspěvku na péči
« kdy: 16 Června 2016, 12:59:10 »
Jestli tomu dobře rozumím tak výzva je od ÚP a tedy jste ještě v první instanci kdy ÚP obdržel od ČSSZ něco co nazývají posudek zdravotního stavu. Navrhuji posudek napadnout jako neúplný a nepřesvědčivý přičemž je povinností ÚP posudek zhodnotit a zjednat nápravu (vyžádat si opravu). Pro inspiraci přikládám anonymizované podání v obdobné věci.

15
Alkohol / Re:Alkohol na kole
« kdy: 24 Května 2016, 13:52:27 »
Námitkou podjatosti se nic nezkazí. Navrhuji odpovědět ve lhůtě, vyjádřit se k výpovědi svědka:

Výpověď svědka x.y. nelze považovat za řádný důkaz neboť tento nebyl události přítomen a není s to osvědčit co se vlastně stalo. Z jeho výpovědi plyne že je pouze s to reprodukovat vyjádření osoby jež označuje za přítele obviněné a vyjádření obviněné samé. Není proto zřejmé co vlastně výpověď svědka dokazuje když z.x (přítel) vyslechnut nebyl ač bylo jeho vyslechnutí obviněnou navrženo. K odepření vyslechnutí svědka navrženého obviněnou na moji obhajobu uvádím:

Je na správním orgánu rozhodnout o tom, které důkazy v řízení o přestupku provede; tím však nesmí omezit právo osob, které čelí obvinění trestní povahy v širším slova smyslu, vyslýchat nebo dát vyslýchat svědky proti sobě a dosáhnout předvolání a výslechu svědků ve svůj prospěch za stejných podmínek jako svědků proti sobě [článek 6 odst. 3 písm. d) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod]. Výpověď svědka, již obviněný z přestupku navrhl k důkazu na svou obhajobu, nelze předem hodnotit jako bezcennou, a proto ji jako důkaz neprovést, jen s poukazem na její účelovost pro přátelský vztah obviněného ke svědkovi. Odmítnutí návrhu na provedení důkazu výslechem takového svědka je porušením práva na spravedlivý proces. Tento postup, jenž vedl k faktickému vyloučení důkazů navržených ve prospěch obviněného z přestupku a přijetí závěru o skutkovém stavu věci toliko na základě jednostranných důkazů, je porušením čl. 6 odst. 3 písm. d) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. (podle rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 As 2/2005 - 62)

Žádám správní orgán o sdělení zdali bylo ve věci ukončeno dokazování neboť hodlám využít svého práva k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí dle ustanovení § 36 odst. 3 zákona 500/2004 Sb.



Není to nijak silné ale může to přispět ke zdržení.

Stran: [1] 2 3 ... 6