30kmhcz

Jak z hlediska zákona pohlížet na "dodací termín"? Obchodní zákoník §416 §414 prý již neplatí.

Stalo se mi, že jsem v objednávce od svého zákazníka přehlédl "dodací termín" 23.10.2024. Zboží jsem pro něho ale již objednal a chci mu ho dodat počátkem listopadu 2023. Zákazník s tím ale nesouhlasí, chce dodat zboží až příští rok.

Myslím si, že pokud zákazník ve své objednávce výslovně neuvedl, že chce zboží dodat přesně v požadovaný "dodací termín", neměl bych mít problém mu dodat zboží dříve. Nemluvě o tom, že ceny se cca 4x za rok mění a požadované zboží se příští rok také nemusí již vyrábět.

Jen upřesňuji, že má nabídka byla sice dražší, ale na rozdíl od "vítězné" nabídky 100% splnila podmínky zadání. Správně měla být tato nabídka vyřazena z VZ pro nesplnění specifikace zadání. Tím došlo k mé újmě na konkrétním zisku, se kterým jsem počítal.

Psát si do nekonečna s někým, kdo opakovaně porušuje zákon nemá moc smysl. Ryby si také rybník sami nevypustí.

V banánové ČR ale musím pečlivě zvážit, jak a kterým orgánům věc předat k řešení, aby to mělo alespoň nějakou šanci na úspěch  .

Jaký postup tedy doporučujete?

U VZ za 2 mil. Kč určitě nejde o "společensky méně škodlivého jednání". Pokud specifikace např. požaduje zelené hrušky a je vybrána nabídka na žluté hrušky, tak buď zadavatel neumí číst, nebo je barvoslepý. Úmysl podvodu je v tom, že kašlal na podmínky zadání a vybral levnější nabídku.

Díky, takže i u zakázky malého rozsahu např. za 1,5 mil Kč vč. DPH by šlo pro zadavatele pouze o přestupek a nehrozil by mu žádný postih? Jde mi o tu náhradu škody .

Zajímalo by mě, zda lze vydat v Británii odsouzeného ekoteroristu, Čecho-Němce Arne Springoruma, který organizuje opakované blokády pražské magistrály za stejný čin do Británie, kde by ho zavřeli  .

Viz článek "Jezdit v Praze 30 km/h? Ne, 120 km/h! Nová akce roste".

@Eric

Díky za upozornění na nicotnost, použiji to. Napadlo mě, zda by tím věc měla definitivně skončit. Myslím si, že by ji znovu nemohl řešit původní, místně správně příslušný orgán, který věc poslal k řešení nesprávnému orgánu (ten již vydal rozhodnutí) v duchu, že nelze 2x opakovaně řešit stejnou věc.

Ještě by mě zajímalo, zda může správní orgán, kterému poslal zaměstnanec císaře podnět předat věc podle § 64 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky jinému správnímu orgánu. V daném paragrafu se o možnosti nějakého předání nikde nepíše a zda tedy neměl daný orgán věc odložit jako nedůvodnou.

Myslím si, že podnět nemůže "řešit" jiný správní orgán, než příslušný orgán podle místa bydliště obviněného. Došlo tak k porušení zákona.