30kmhcz

Tak nakonec to fakt zrušili Super zpráva, takže sprdele spáchaný před 1. 7. 2017 se promlčují podle zák. č. 250/2016 Sb., to znamená stejně jako současný přestupky (1/3 roky). Myslím že na tom se musí vyhrát velká spousta kauz, ikdyž důvod k obnově to asi nebude, že? Jen na přezkum.

Soudruh Filip a další dva si neodpustili disent. Prý pojem "trestnost" nezahrnuje zánik odpovědnosti a nikdo ani nemá právo očekávat, že nedojde k prodloužení prekluzivní lhůty v době, kdy už běží. Achjo

https://www.usoud.cz/aktualne/ustavni-soud-zrusil-dalsi-cast-prechodneho-ustanoveni-zakona-o-odpovednosti-za-prestupky/

Prekluzi je možné v řízení před soudem uplatnit i po koncentraci řízení, takže je to v pohodě, viz nález Ústavního soudu ze dne 15. 3. 2010, sp. zn. I. ÚS 2082/09 a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 2. 2012, č. j. 1 Afs 57/2011 - 95.

Jinak z nálezu Pl. ÚS 15/19 plyne, že "trestnost" podle čl. 40 odst. 6 Listiny zahrnuje i otázku prekluze (překonán nález Pl. ÚS 19/93), z čehož plyne, že by § 112 odst. 2 zák. č. 250/2016 Sb. měl být protiústavní i v té větě, která zůstala, tj. že na přestupky spáchané před účinností zák. č. 250/2016 Sb. se tento zákon nepoužije ani tehdy, je-li příznivější.

To znamená, že prekluze správních deliktů spáchaných před 1. 7. 2017 se musí posoudit podle zák. č. 250/2016 Sb., je-li to pro pachatele příznivější (a to je asi vždy), je-li správní delikt stále projednáván před správními orgány nebo soudy (a SO nebo soudy musí k prekluzi přihlédnout z úřední povinnosti, tedy i bez námitky obviněného).

V dohledné době by tedy mělo dojít k tomu, že Ústavní soud zruší i zbytek § 112 odst. 2 zák. č. 250/2016 Sb., takže pokud někdo máte možnost, asi bych soudu navrhl, ať podá ÚS návrh na derogaci.

Já myslím že brojit proti nevhodně umístěné dopravní značce v tzv. incidenčním přezkumu opatření obecné povahy podle zákona 150/2002 Sb., které musí být v podstatě ke každé značce vydáno (§ 77 odst. 5 zákona 361/2000 Sb.). Je na to i nějaká judikátůra, ikdyž souty často tvrdí, že musíš respektovat značku a basta, není to pravda - opatření obecné povahy svědčí presumpce správnosti, pokud se ale v incidenčním přezkumu zjistí, že to OOP bylo nezákonné, nepřezkoumatelné, nesprávné, nebo nebylo vůbec vydáno, tak presumpce správnosti je vyvrácena a nelze tudíž trestat za porušení OOP, které bylo zrušeno (nullum crimen sine lege).

včera a dnes o tom psali snad všude

https://www.e15.cz/domaci/krajsky-urad-cernosice-chybovaly-kdyz-udelily-babisovi-pokutu-kvuli-stretu-zajmu-1360708
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/cernosice-stret-zajmu-andrej-babis-hnuti-ano-stredocesky-kraj_1907172207_dbr
https://tn.nova.cz/clanek/pokuta-200-tisic-pro-babise-za-stret-zajmu-prectete-si-duvodneni.html
https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2872229-cernosice-v-rizeni-o-babisove-stretu-zajmu-chybovaly-mini-stredocesky-urad

Pro všechny lidi, co si rádi občas za106kují, je tu lahůdka:

Nález Ústavního soudu ze dne 21. 5. 2019, sp. zn.  I. ÚS 1083/16

25. Lze tedy uzavřít, že z hlediska požadavků čl. 17 odst. 5 a čl. 4 odst. 4 Listiny je přípustné, pokud povinný subjekt odepře poskytnutí (vyhledání) informace v případech šikanózního výkonu práva na přístup k nim, případně stanoví žádanou úhradu (typicky za mimořádně rozsáhlé vyhledávání) kvalifikovaným odhadem, nikoliv na základě definitivního vyhledání žádané informace. Výši úhrady však musí oznámit před uplynutím lhůty pro poskytnutí informace, tj. nejpozději do 15 či 25 dnů ode dne přijetí žádosti [§ 14 odst. 5 písm. d) a odst. 7 zákona č. 106/1999 Sb.], pozdější či dodatečné oznámení není možné (shodně i doktrína, srov. FUREK, A. Op. cit., s. 993).


Překonaná judikatura:

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 6. 2017, č. j. 7 As 300/2016 - 21

Marným uplynutím patnáctidenní lhůty k poskytnutí informace dle § 14 odst. 5 písm. d) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, nezaniká povinnému oprávnění požadovat úhradu nákladů spojených s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli dle § 17 odst. 3 tohoto zákona.

Dále rozsudek NSS ze dne 14. 7. 2017, č. j. 5 As 181/2016 - 23.

Dále jsou tam věci jako alkozámek - řidič nenastartuje, dokud nedýchne do alkotesteru, nebo černá skříňka - jako je v letadlech, s kamerami, která bude zaznamenávat, co se dělo před nehodou atd.

Podle mě je nové znění § 14 správního řádu protiústavní, protože nelze plošně říci, že zaměstnanecký vztah úředníka k orgánu nebude nikdy důvodem podjatosti. Prostě někdy tomu tak je a někdy tomu tak není, záleží na okolnostech. I z judikatury NSS vyplývá, že v některých případech je již samostatný zaměstnanecký poměr důvodem podjatosti (nějaká stavební řízení tuším, kde šlo o stavební záměr obce, jejíž stavební úřad o tom měl rozhodovat).

Zákonodárce si navíc nemůže přisvojovat rozhodování konkrétních případů, ale může stanovovat pouze obecná pravidla.

Přitom již z čl. 6 Úmluvy a čl. 36 a násl. Listiny vyplývá, že rozhodovat v právní věci musí nestranný orgán. Pokud si zákonodárce do správního řádu vyblije, že vztah mezi zaměstnancem a úřadem není podjatost, tak je to sice hezkým příkladem toho, jak formalisticky přemýšlí státní právníci (dáme to do zákona a podjatost zmizí mávnutím kouzelného proutku), ale jaksi to pomíjí, že z ústavního pořádku vyplývá jasný zákaz rozhodování osoby, která není nestranná, s čímž podústavní právo musí být jaksi v souladu a blitek v zákoně na fakticitě podjatosti nic nezmění.

Až se mi dostane příležitosti, jakože určitě dostane, dám ústavní stížnost spolu s návrhem na zrušení tohoto blitku.

To je ale souhlas podle § 79a zák. č. 361/2000 Sb., který je nutný pro měření rychlosti obecní policií, odlišná věc.