30kmhcz

Podělím se s vámi o jeden případ, kdy automatizovaným měřením bylo zjištěno spáchání přestupku na dálnici D0 (směrem k D5), řidič nebyl nahlášen v rámci výzvy, a v Černošiích byla zahájena SPRDEL a poté podáno odvolání ke KÚ Středočeského kraje.

Tady se asi pokuty vybírají ve velkém, jsou tam proměnlivé značky a ač je tam naprosto přehledný úsek (leckdy i prázdnější silnice), můžete snadno přehlédnou, že pácháte přestupek. Tady sám KÚ ukázal, že správní orgán I.instance nedoložil, že bylo naplněna litera § 62,  odst. 2 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky (kromě další vady).

Toto samozřejmě správní orgány "přehližejí", protože často ani nevědí, jestli to bylo něco takového Policií zveřejněné - a ještě se s tím nenaučili pracovat. Je tu už rozhodnutí NSS: https://www.nssoud.cz/stazeni-dokumentu?filepath=SOUDNI_VYKON/2019/0356_7As__1900041A_20220222063019_20220222180015_prevedeno.pdf

Jsou-li k pořizování záznamů podle odstavce 1 zřízeny stálé automatické technické systémy, policie informace o zřízení takových systémů vhodným způsobem uveřejní.

Určitě bude použitelné pro další případy, kdy se měří pomoci stálých automatických systémů.

--------------------------------------------
Podle ustanovení § 90 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), se napadené rozhodnutí Městského úřadu
Černošice ze dne XXXXXXX zrušuje a věc se vrací k novému
projednání.

Odůvodnění
Rozhodnutím Městského úřadu Černošice (dále též „správní orgán I. stupně“), ze dne XXXX, byl pan XXXXX,
 trvale bytem XXXXXXXX, uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125f odst. 1
zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kterého se dopustil porušením ustanovení § 10 odst. 3
silničního zákona tím, že jako provozovatel vozidla registrační značky XXXXXXXX nezajistil,
aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla
provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem, když dne XXXXXXXX
hodin mimo obec, na dálnici D0, v úseku 1,058 až 1,850 km, ve směru jízdy k dálnici D5,
nezjištěný řidič vozidla překročil nejvyšší dovolenou rychlost, neboť automatizovaným
technickým prostředkem používaným při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních
komunikacích bez obsluhy, byla zdokumentována v místě, kde je dovolena nejvyšší rychlost
jízdy 100 km/h, rychlost jízdy XXX km/h (po odečtení možné odchylky měřícího zařízení),

tedy porušil ustanovení § 4 písm. c) silničního zákona, čímž se nezjištěný řidič uvedeného
vozidla dopustil přestupku dle ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 silničního zákona.
Odvolateli byla za spáchání přestupku uložena pokuta ve výši 1 500 Kč a dále mu byla
uložena povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč.
Odvolatel podal v zákonem stanovené lhůtě odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu
Černošice.

Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor legislativně právní a krajský živnostenský úřad,
podle § 98 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo,
s právními předpisy a shledal důvod pro zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci
k novému projednání.

Odvolací správní orgán shledává rozpor mezi odůvodněním a podklady pro jeho vydání, kdy
ustanovení § 68 odst. 3 správního řádu předpokládá, že v odůvodnění se uvedou, mimo jiné,
podklady pro vydání rozhodnutí. Správní orgán I. stupně v napadeném rozhodnutí uvádí, že
vychází z oznámení o podezření ze spáchání přestupku Krajského ředitelství policie hlavního
města Prahy, což tedy znamená, že se zároveň jedná o podklad pro vydání rozhodnutí. Avšak
dokumentace PČR, resp. předmětné oznámení, netvoří součást spisové dokumentace tohoto
správního řízení. Součást spisové dokumentace tvoří pouze úřední záznam o přijatém
oznámení přestupku, který nenahrazuje plnohodnotně oznámení o přestupku. Pro odvolací
správní orgán je z výše uvedeného důvodu rozhodnutí nepřezkoumatelné.
Dále ve spisové dokumentaci absentuje poklad prokazující uveřejnění informace o zřízení
stálých automatických technických systémech v době spáchání přestupku, jak předpokládá
ust. § 62 odst. 2 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších
předpisů.

Odvolací správní orgán využívá analogický postup jako u povinnosti obecní policie dle § 24b
odst. 2 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii ve znění pozdějších předpisů, kde pokud nelze
jednoznačně shledat naplnění ustanovení § 24b odst. 2 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní
policii, ve znění pozdějších předpisů, je v konečném důsledku způsobena nezákonnost
napadeného rozhodnutí, resp. jak vyplývá z rozhodovací praxe správních soudů, jde o vadu,
pro kterou správní soudy přistupují ke zrušení rozhodnutí o přestupcích, neboť na základě
důkazu o naplnění povinnosti obecní policie podle § 24b odst. 2 zákona č. 553/1991 Sb., o
obecní policii, ve znění pozdějších předpisů dovozují otázku, zda obecní policie vůbec byla
oprávněna k pořizování záznamu, jenž je stěžejním podkladem pro celé vedené správní řízení.
Svůj názor opírá odvolací správní orgán o současnou judikaturu, konkrétně např. o rozsudek
NSS ze dne 3. 12. 2020, č.j. 7 As 177/2019-35, body 17 až 20.

„[17] Na podkladě uvedené žalobní námitky přistoupil krajský soud při jednání dne 25. 4.
2019 k doplnění dokazování za účelem zjištění, zda byla informace o zřízení stálých
automatických technických systémů vhodným způsobem uveřejněna.
[18] Z napadeného rozsudku vyplývá, že krajský soud provedl důkaz webovými stránkami
www.turnov.cz a konstatoval, že je na nich zveřejněna informace o umístění radarů: „Krajský
soud v tomto směru ověřil a odkazuje na webové stránky města Turnov (www.turnov.cz),
záložku »Městský úřad«, která obsahuje odkaz na »Radary«. Po otevření tohoto odkazu se
zobrazí informace o tom, kde jsou v Turnově a okolí umístěny stacionární silniční rychloměry
(tj. včetně předmětného rychloměru v obci Malá Skála). Lze tedy konstatovat, že obecní
policie dostála povinnosti stanovené v § 24b odst. 2 zákona o obecní policii a uveřejnila
vhodným způsobem informaci o provádění stacionárního měření v obci Malá Skála.“ Součástí
soudního (ani správního) spisu však není žádná relevantní listina či jiný nosič zachycující
samotný důkazní prostředek (uvedené webové stránky). Není tedy možné posoudit, z jaké
podoby webových stránek krajský soud vycházel a jaké informace se na těchto webových
stránkách při provádění dokazování nacházely. Pokud je prováděno dokazování webovými
stránkami, je nezbytné, aby jejich stav byl odpovídajícím způsobem zachycen (srov. rozsudek
zdejšího soudu ze dne 24. 8. 2016, č. j. 1 As 80/2016 - 30). Nutnost relevantním způsobem
zachytit obsah webové stránky k rozhodnému okamžiku vyplývá především z proměnlivosti
webových stránek v čase (k tomu srov. rozsudky zdejšího soudu ze dne 15. 4. 2009, č. j. 1 As
30/2009 - 70, ze dne 12. 4. 2011, č. j. 1 As 33/2011 - 58, ze dne 24. 8. 2016, č. j. 1 As 80/2016
- 30, ze dne 20. 3. 2019, č. j. 9 As 421/2018 - 30, či ze dne 11. 10. 2019, č. j. 2 As 80/2018 -
35). Pokud krajský soud žádným způsobem nezaznamenal obsah webových stránek, není
Nejvyšší správní soud schopen ověřit, jaké informace se na webových stránkách v daném
okamžiku nacházely.
[19] Z výše citované pasáže napadeného rozsudku nadto vyplývá, že krajský soud vycházel z
podoby webových stránek a informací uvedených na webových stránkách ke dni jednání, tedy
ke dni 25. 4. 2019. Takový postup však nelze aprobovat. Přestože lze obecně konstatovat, že
uveřejnění informace na webových stránkách obce je možné považovat za vhodný a
dostatečný způsob uveřejnění ve smyslu § 24b odst. 2 zákona o obecní policii, jak vyplývá také
z rozsudku zdejšího soudu ze dne 16. 12. 2019, č. j. 9 As 280/2019 - 41, je nutné zdůraznit, že
z hlediska splnění podmínek § 24b odst. 2 zákona o obecní policii je relevantní obsah
webových stránek pouze v určitém čase, a to konkrétně k okamžiku spáchání přestupku,
respektive správního deliktu. S ohledem na výše uvedenou proměnlivost webových stránek v
čase není informace získaná provedením důkazu později zachyceného stavu webových stránek
s to sama o sobě způsobilá osvědčit naplnění povinnosti obecní policie dle § 24b odst. 2
zákona o obecní policii, neboť neprokazuje, že došlo k uveřejnění informace před spácháním
přestupku. Ke shodnému závěru dospěl Nejvyšší správní soud i v rozsudku ze dne 8. 10. 2020,
č. j. 1 As 247/2020 - 47, který se zabýval obdobnou situací co do aktuálnosti znění webových
stránek jako v nyní posuzovaném případě. Srov. přiměřeně rovněž rozsudek tohoto soudu ze
dne 19. 8. 2020, č. j. 2 As 309/2019 - 39.

[20] S ohledem na výše uvedené pak zdejšímu soudu nezbylo než konstatovat, že krajský soud
pochybil, když provedl důkaz webovými stránkami, avšak žádným způsobem nezachytil jejich
obsah a tento neučinil součástí soudního spisu, a dále když dovodil, že v projednávané věci
byla informace o zřízení stálých automatických technických systémů uveřejněna vhodným
způsobem podle § 24b odst. 2 zákona o obecní policii ke dni spáchání přestupku na podkladě
obsahu webových stránek k pozdějšímu datu. Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že
řízení před krajským soudem bylo zatíženo vadou, která ve svém důsledku mohla vést k
nezákonnému rozhodnutí ve věci samé [§ 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.].“
Dále NSS v rozsudku ze dne 27.1.2021, č.j. 2 As 52/2020 – 46, bod 19, dospěl k závěru, že
posouzení, zdali byla obecní policie s ohledem na § 24b odst. 2 zákona č. 553/1991 Sb., o
obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, vůbec oprávněna k pořizování záznamu, je
stěžejním podkladem pro celé správní řízení vedené se stěžovatelem.
Ve spisové dokumentaci absentuje také poklad, který by postavil najisto, že obecní policie
vykonává činnost měření rychlosti vozidel na místech určených policií, jak předpokládá
ustanovení § 79a silničního zákona.
V rozsudku ze dne 01.6.2017, č.j.: 9 As 274/2016 – 37 NSS dospěl k závěru, že z jazykového
výkladu ustanovení § 79a zákona o silničním provozu plyne, že užitý termín „výhradně“
znamená výlučně, tj. toliko a pouze za těchto podmínek musí obecní policie při výkonu
činnosti měření vozidel následovat pokyny Policie ČR; soudy a správní orgány při posuzování
dopravních přestupků a při zkoumání oprávnění obecní policie měřit rychlost ve smyslu § 79a
zákona o silničním provozu shromažďují podklady prokazující naplnění uvedené podmínky, a
to např. dohodami mezi Policií ČR a obecní policií, příp. stanovisky Policie ČR.
Pouze pro úplnost odvolací správní orgán uvádí, že v rámci výroku o uložení pokuty uvádí
správní orgán I. stupně ust. § 90 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení
o nich, ve znění pozdějších předpisů, které však souvisí s příkazem, nikoliv s rozhodnutím.

Na tom MD musi byt na magistrat pekne nasrany, kdyz ted zacne verejne spilat do novin, jak jsou na tom magistrate neschopni a jenom jdou po prachach. To je skoro vyhlaseni medialni valky.

Jinak by to nebyl rozhovor se statnim urednikem, kdyby ten si sam neprotirecil. Sije tam i do policajtu ohledne jejich neschopnosti a na zaver tam vitezoslavne prohlasi, ze by jim dal pravo zabavovat ridicaky na miste? Ano, spravne reseni je dat blbcovi vetsi pravomoci - neprekvapujici zaver clanku.

Bylo by dobre to udrzet ve vecne rovine a cist to cele. Opakuju tedy, ze nepovazuju soucasnou popisovanou praxi za koser a uz vubec ji neschvaluju (jiz vyse zmineno), ale uradu i policajtovi, je (vetsinou) jedno, koho oznaci za vinika, zvoli nejmene narocnou variantu. A to je nedani prednosti v jizde. Ostatne o tom svedci tento pripad, kdy ridicka z vedlejsi, je oznacena jako predbezny vinik.

To, ze predjizdel ridic z hlavni na prechodu, jsem uvedl uz ve svem prvnim prispevku a dale psal, ze s tim se da pracovat. S tou krizovatkou jste vedle, mate nahore zneni zakona, na hlavni muzete v krizovatce beztrestne predjizdet.

To, co v zasade rikam - nestavet obranu na tom, ze jste byl jiz v krizovatce, ponevadz a) je to bud neprokazatelne ci tezko prokazatelne b) a i pokud to prokazete, tak vam klidne hodi spoluvinu ci dokonce budete 100% vinik (se zaverem, ze auto na hlavni vas pouze omezilo, nikoliv ohrozilo). Protoze v krizovatce, kdyz odbocujete z vedlejsi, nejste protijedouci vozidlo, muze vas i predjizdejici omezit, po vyjeti z krizovatky jste v lepsim vychozi pozici - nesmi vas ani omezit (napr. najet do pruhu).

Jinak souhlasim s tazatelkou, aby s tim sla za pravnikem specializujici se na dopravni prestupky. Az to bude resit, nejakej mistni ourada, co zna pravo a dopravni prestupky leda z rychliku a jenom tam okopiruje, co predbezne zjistila policie, tak se bude hodit. A pozor taky na pojistovnu, ta musi rozhodnout tusim do 3 mesicu od nehody a ta bude rozhodovat predevsim podle toho, co je v policejnim protokolu.

Pokud byste se hajili tim, ze jste byli jiz v krizovatce, kdyz auto na hlavni zacalo predjizdet, jednoznacne budete oznaceni za vinika, protoze jste nedal prednost v krizovatce a pouzije se ten gumovy paragraf o tom, ze ridic ma predvidat blablabla. Jinymi slovy (a policajt vam to klidne rekne do oci), mate pockat az na hlavni projedou vsechna auta zprava i zleva. Vim, ze je to samozrejme blbost a v nekterych krizovatkach byste takhle ani neodbocili.

Nejvetsi sanci na uspech ma varianta, ze pan predjizdel na plne care, na (ci tesne pred) prechodem pro chodce, kde nelze pozadovat z vasi strany, abyste predpokladala, ze tam k predjizdejicimu manevru muze dojit. Nevim, jestli tohle bude stacit na zmenu urceni vinika ve spravnim rizeni nebo vam tam hodi spoluvinu. Nejlepsi varianta by bylo k tomu vyse uvedenemu prokazat, ze predjizdeci manevr protijedouciho auta zapocal po opusteni krizovatky.

Osobne me zajimalo, jak v tomhle pripade rozhodnou, kdyztak dejte pak vedet.

Zastavovat auta jen tak na kontrolní kontrolu si na dálnici neumím moc představit.

Uz jsem zazil na Hradecke (ve smeru do Prahy), ze znacenim vyhnali vsechna auta skrz benzinku a tam kontrolovali auto za autem a rozdavali pokuticky. Kazdopadne moc popularity tim u ridicu neziskali (je to uz par let). Takze bych rekl, ze to ted nahradili tim skenovanim z dodavky, pri hustejsim provozu totiz okamzite zpusobi zacpy na dalnici.

Ustrizek lze napriklad prichytit k zelene karte nebo hodit do spolecneho pouzdra.

tak tak. Co se týče nákadů na ostranění, fakt myslím, že se to defaultně nevybírá. Dokonce si pamatuji, že kdysi na idnes byl článek, že nějaké město to začlo vybírat že můžou...

Tohle se - pokud vím - liší město od města. V Praze se manipulační poplatek za sundání boty nevybírá. Přijde-li tedy strážník, můžete nahlásit Japonce nebo odmítnout vypovídat na místě a strážník vám musí botu sundat. V Budějovicích je poplateček 200Kč, V Plzni za sundání 300Kč, v Brně snad dokonce 400Kč - takže tam už se vám nářadí vyplatí.