30kmhcz

Podle daňového řádu jsem si vyžádal daňový přeplatek (zaplacenou pokutu a náklady správního řízení) za rozhodnutí, které bylo později soudem zrušeno.

Ovšem úřad vrací vždy jen zaplacené částky (3 případy, 2 různé úřady), už opravdu není jak úroky z úřadu vyrazit? Pak dost pozbývá smysl dávat jim tyhle bezúročné půjčky.

Pokuta zaplacena, nicméně NSS později zrušil rozhodnutí soudu (o zamítnutí žaloby proti rozhodnutí).
Po doručení rozsudku NSS zaslána úřadu žádost o vrácení přeplatku na dani (se zdůvodněním), ve které byla i věta, aby žádost pokládali zároveň za předžalobní výzvu, kdy při neuhrazení přeplatku bude bez dalšího přistoupeno k soudnímu vymáhání.

Rád bych se skutečně do soudního vymáhání pustil, ale tady nemám žádnou praxi.
Jaký je správný postup?

Obviněný Provozovatel dal Zástupci plnou moc pro celé správní řízení.
SO1 rozhodl o vině, Zástupce podal odvolání.
Aniž by zatím SO2 rozhodl o odvolání, poslal SO1 Zmocněnci upozornění na nedoplatek (SO1 měl za to, že odvolání bylo podáno pozdě, a tedy ho předložil nadřízenému orgánu nikoliv jako odvolání, ale jako žádost o přezkum a rozhodnutí tedy považoval v právní moci).
Pokuta byla uhrazena a vyčkávalo se, co SO2.
SO2 rozhodnutí SO1 zrušil a řízení zastavil.
Tedy zaplacená pokuta je daňovým přeplatkem Provozovatele u SO1.

Upozornění na nedoplatek dostal Zmocněnec, může teď Zmocněnec žádat po úřadu vrácení pokuty - daňového přeplatku?
Nebo to musí Provozovatel?

Skutečný příběh:

Řidič měl půjčené auto od provozovatele, jel s ním ráno tam a večer zpátky. V obou případech jel na měřeném místě rychleji, nicméně alespoň jedna rychlá jízda zdůvodnitelná je (jak by si se zdůvodněním poradil úřad je otázka, nicméně řidič by to rád obhájil).
Provozovateli přišla výzva k úhradě určené částky, ten po dohodě udal řidiče, který chtěl jít do správního řízení s důvody, proč jel rychle (a doufal, že mu je nějak uznají).
Nicméně řidiči přišla výzva k podání vysvětlení s tímto zněním (doslova):
"V případě, že jste níže uvedené vozidlo v době přestupku řídil osobně, můžete toto sdělit správnímu orgánu formou písemného vyjádření s uznáním své viny a se souhlasem s udělením správních trestů za uvedený přestupek."

A po pravdě, tohle se řidiči moc nechce. Myslel si, že vysvětlí a zdůvodní. Kdyby tohle věděl, tak raději nechá provozovatele zaplatit určenou částku a tu mu dá. To už ovšem nejde.


Není tohle od orgánu nepřípustný nátlak? Může takhle vyžadovat s přiznáním řízení rovnou uznání viny a souhlas s udělením trestu?

SO1 vydal příkaz, proti kterému byl podán odpor. Nic se nedělo, tedy po čase žádost k SO2 o opatření proti nečinnosti, zamítnuta, takže nečinnostní žaloba ke krajskému soudu.
Jaké však překvapení, krajský soud žalobu zamítl s tím, že
"...příkaz, proti kterému byl podán odpor, nelze považovat za rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným, takovým příkazem však bylo obviněnému oznámeno zahájení řízení
ve smyslu § 32 odst. 2 písm. a) zákona o odpovědnosti za přestupky..."

Žalovaný SO1 tedy postupoval správně, když pouze do spisu poznamenal, že odpovědnost za přestupek zanikla a nebyl tak nečinný.

"...Z uvedeného usnesení, které je obsaženo ve správním spisu, je tak zřejmé, že žalovaný postupoval dle § 76 odst. 3 zákona o odpovědnosti za přestupky, neboť byl toho názoru, že řízení o přestupku žalobce nebylo zahájeno, a proto mohl věc usnesením, které je možno poznamenat do spisu, odložit, protože odpovědnost žalobce za přestupek zanikla. ..."


Řízení tedy nebylo zahájeno příkazem?
Příkaz je pouze oznámení o zahájení řízení???


Pokud příkaz není zahájení řízení, tak to má dalekosáhlé důsledky, ne?

Proti rozhodnutí SO1 podáno včasné odvolání - SO2 vydal rozhodnutí o zamítnutí odvolání jako opožděné (špatně určené datum doručení fikcí, následně špatně spočítaná lhůta na odvolání).
Nicméně zároveň hned zahájil sám ze své vůle přezkumné řízení a v něm rozhodnutí SO1 zrušil, neboť bylo v rozporu s právními předpisy.


Proti rozhodnutí o zamítnutí odvolání ale není jiného opravného prostředku než správní žaloba. Předpokládám ovšem, že se správní žalobou bych moc neuspěl, když mi bylo vyhověno jiným způsobem. Je to tak?

Rozhodnutí správního úřadu bylo odesláno do datové schránky, kterou má provozovatel povinně jako OSVČ, a to přesto, že v celém průběhu řízení bylo doručováno normálně papírově a provozovatel nikdy ani datovou schránku ke komunikaci se správním orgánem nepoužil. On ji v podstatě nepoužívá vůbec. Protože se do ní ani nepřihlašuje, nedošlo ani k faktickému doručení přečtení rozhodnutí a po 90 dnech byla zpráva ze schránky vymazána. Provozovatel se tak o odeslání rozhodnutí do datové schránky dozvěděl až později při nahlížení do spisu.

Stačí to samo o sobě k tomu, že rozhodnutí doručeno nebylo vůbec (natož pak fikcí desátý den)?


P.S. Celé správní řízení nemá vůbec nic společného s provozovatele jako podnikatelem, auto provozuje jako fyzická osoba na RČ a ani se auto nijak jeho podnikání netýká (ani vzdáleně).

V jednom správním řízení jsem zmocnil kolegu (pouze) k nahlížení do spisu (a pořízení kopie spisu). Tak se i stalo.
Po nějakém čase vydal správní orgán rozhodnutí, které doručil nejen obviněnému, tedy mně, ale i tomu zmocněnci pro nahlížení do spisu.

To asi nebude v souladu s GDPR - je to na stížnost, nebo na nějakou jinou formu odvety?