30kmhcz

http://nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2015/0277_1As__1500033_20160322154510_prevedeno.pdf

Další judikát, který dává do ruky munici pro rychlou argumentaci správním orgánům, tentokrát na téma osoba zemřelá. Jedná se o dílo, kde byla předsedkyní senátu naše nestranná oblíbenkyně Žišková. O jejím přístupu k právu v právním státě na demokratických principech na postu předsedkyně senátu např. zde http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2015/0237_1As__1500031_20160225101141_prevedeno.pdf ; https://www.30kmh.cz/index.php?topic=2323.15

Když odhlídnu od toho, že se tam opět a zase děly zvláštní věci ze strany nejmenované společnosti, která zabývá "řešením" pokut (např. nesdělení datumu narození, sdělení značně nevhodného kandidáta na řidiče, nedoplnění blanketního odvolání, ...), tak argumentace soudu je přinejmenšim zarážející. Takové rozhodnutí by mohlo vést k naplnění původní základní myšlenky jednoho aktivního socana a dalších kecpertů ohledně konstrukce SprDele - pokud nepřijme zodpovědnost jiná konkrétní a kontaktní osoba, potom jde odpovědnost vždy za provozovatelem (nebudeme brát liberační důvody, nehodu a řešení přes různé procesní chyby, nepřezkoumatelnost atd.).

[2] Magistrát žalobkyni vyzval výzvou dle § 125h odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu
na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu),
k uhrazení určené částky ve výši 300 Kč, nebo sdělení totožnosti řidiče. Žalobkyně dopisem
označila jako řidiče vozidla pana Ing. J. L., identifikovaného konkrétní adresou v B. Na žádost o
bližší specifikaci této osoby žalobkyně uvedla, že se jí nepodařilo pana L. kontaktovat a že jeho
datum narození nezná.
[3] Ze správního spisu vyplývá, že šetřením v registru obyvatel bylo zjištěno, že pan L. dne
9. 5. 2014 (tj. zhruba tři týdny po onom zaparkování) zemřel. Magistrát požádal místní oddělení
v Blansku o součinnost spočívající v ověření reálnosti informace poskytnuté žalobkyní. Blanenské
oddělení sdělilo, že manželka a syn uvedeného řidiče potvrdili, že jmenovaný zemřel dne
9. 5. 2014, přičemž po dobu dvou let před úmrtím byl v důsledku stavu po úrazu v umělém
spánku. Je proto naprosto vyloučeno, aby v den onoho parkování řídil motorové vozidlo. Navíc
pozůstalí sdělili, že žalobkyni neznají, stejně tak jim není známo, že by ji znal zemřelý pan L.

[25] Dle třetí námitky nebyl magistrát oprávněn řízení o správním deliktu provozovatele
vozidla zahájit. Nebyly totiž naplněny podmínky zákona o silničním provozu. Tato námitka
rovněž není důvodná.
[26] I přes opačné tvrzení stěžovatelky totožnost řidiče známa nebyla. Stěžovatelka označila
jako řidiče osobu, která dle informací správních orgánů řídit vozidlo v době jednání nemohla.
Za takové situace správní orgán ve lhůtě šedesáti dnů nezjistil skutečnosti odůvodňující zahájení
řízení proti určité osobě [§ 66 odst. 3 písm. g) správního řádu]. Rozhodnutí o tom, zda správní
orgán zahájí řízení o přestupku nebo ne, se přitom nečiní na základě důkazů, ale na základě
podkladů, kterými mohou být buď oznámení nějakého jiného subjektu, nebo poznatky z vlastní
činnosti (srov. § 67 zákona o přestupcích). V nyní posuzované věci správní orgán tedy učinil
nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku. Přesto se mu však nepodařilo shromáždit takové
podklady, které by odůvodňovaly řízení o přestupku proti komukoliv vůbec zahájit. Za takové
situace správní orgán postupoval správně, pokud řízení o přestupku ani nezahájil, ale věc odložil.
[27] Na uvedeném závěru by nic ani nezměnilo podání vysvětlení stěžovatelky, které v kasační
stížnosti zpětně nabízí. Ani její svědectví by totiž nemohlo sloužit jako podklad pro zahájení
řízení s označeným řidičem, ve kterém by správní orgán mohl předpokládat jakýkoliv možný
úspěch ohledně prokázání přestupku stěžovatelkou uváděné osobě. Krom zcela
nepravděpodobného tvrzení by totiž chybělo zjištění jakýchkoliv jiných relevantních skutečností,
na základě kterých by šlo alespoň minimálně předpokládat, že by v řízení o přestupku mohl být
přestupek řidiči prokázán.

Pokud to chápu správně, tak jinými slovy NSS posvětil naprosto zcestnou praxi některý správních orgánů, kde jsou kontaktováni příbuzní a jejich podání vysvětlení je presumováno a zvěrohodňováno nad vysvětlení provozovatele. To, že "řešitelé" pokut, kteří nám v poslední době znesnadňují práci, ikdyž vytváří judikaturu (ale patologickou), neurčili svědky pro podporu tvrzení provozovatelky, že to možná bylo s příbuznými řešeno nezákonně (viz https://www.30kmh.cz/index.php?topic=544.msg2357#msg2357), že zanedbali odvolání a přišli pozdě se svědectvím provozovatelky a případně dalších svědků, že nevyužili další cestičky nastíněné jkrausem v odkazu výše je věc jiná. Každopádně jedno je jasné - takováhle obrana v kombinaci s úpadkem některých článků NSS může bejt nakonec likvidační pro naší svobodu.

Podle § 125g odst. 2, 3 ZPPK/ZoSP se uloží pouze jedna pokuta ve společném řízení za nejpřísněji postižitelný přestupek tomu, kdo spáchal víc SprDelů.

(2) Dopustil-li se provozovatel vozidla více správních deliktů podle § 125f, o kterých je příslušný vést řízení týž obecní úřad obce s rozšířenou působností, vede se o těchto deliktech společné řízení.
(3) Za více správních deliktů provozovatele vozidla podle § 125f, projednaných ve společném řízení, se uloží pouze jedna pokuta podle § 125f odst. 3. Pro určení výše pokuty se použije sazba pokuty za přestupek nejpřísněji postižitelný.

Moje otázka zní - je nějakej směrodatnej postup, kterym se musí SO řídit nebo je na nich, kolik přestupků za jaký období musí postihnout jako celek?

http://zpravy.aktualne.cz/domaci/ma-ci-musi-polcak-chce-dukladneji-vymahat-skodu-po-urednich/r~5c5fd0ecd5f811e3b566002590604f2e/

Co si o tom myslíte?