1
Nedopravní tématika / Stavební řízení - hrozba odstranění stavby
« kdy: 26 Června 2024, 02:20:41 »
Minulý rok mi zemřel otec, matka po něm zdědila ke svému podílu na nemovitosti i otcův podíl a nemovitost mi letos celou darovala, bydlíme tam spolu.
Ještě během pozůstalostního řízení po nás požadovala notářka ocenění nemovitosti, znalec požadoval k ocenění nemovitosti stavební dokumentaci a to jsme zjistili, že doma žádnou nemáme. Znalec poradil zeptat se na stavebním úřadu, aby nám ji okopírovali, tam měli dokumentaci z doby postavení rodinného domu v roce 1929, stavební plány mám okopírovali, ale zároveň z fotomapy na internetu zjistili, že dům vypadá jinak, otec ho někdy kolem roku 1987 přestavěl a navíc na pozemku buď také v té době nebo ještě někdy předtím postavil zděnou kůlnu a o tom žádná stavební dokumentace není, kůlna není ani v katastrálních mapách, takže stavební úřad po nás chtěl provést "dokumentaci současného stavu", když nemáme aktuální stavební dokumentaci. Tu mi provádí stavební inženýr, za tím účelem jsem musel objednat i geodety na vytvoření geometrického plánu, přitom geodeti zjistili a zaměřili, že malá část kůlny stojí na pozemcích dvou soudedů, u jednoho je to 1 m2, u druhého 2 m2, kůlna je prostě svoji zadní částí přistavěna ke zdem kůlen mých dvou sousedů, ale sousedné mají podle toho geometrického plánu vedle svých kůlen ještě 20 cm pruh na našem dvorku, to jsme až do vypracování geometrického plánu nevěděli, nebyl tam nikdy žádný plot, mysleli jsme, že je to celé naše až ke zdem jejich kůlen.
Takže geodeti provedli v geometrickém plánu dělení pozemků, vyčlenili ty dva sousední pozemky pod naší kůlnou jako samostatné katastrální parcely, to odstouhlasil katastrální úřad, stavební inženýr vypracoval stavební plány a technické zprávy, podal na stavebním úřadu "Žádost o ověření projektové dokumentace skutečného provedení stavby", tam žádost nepřijali, řekli mu, že musí mít od sousedů podepsané žádosti o dělení pozemků, tak jak to rozdělila geodetka v geometrickém plánu, na stavebním úřadě mu dali formuláře "Žádost o vydání rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků", sepsali jsme to se sousedy, ti to podepsali a já šel podat obě žádosti i se žádostí o ověření projektové dokumentace skutečného provedení stavby na stavební úřad, všechny tři žádosti přijali, ale řekli mi, že musím doložit souhlasy sousedů se stavbou kůlny a kupní smlouvy na rozdělené pozemky, nebo smlouvy o zřízení služebnosti na rozdělené pozemky nebo smlouvy na právo stavby na rozdělené pozemky a s oběma sousedy že to musí být stejné smlouvy, že je blbost, abych to od jednoho souseda koupil a od druhého měl služebnost. Oba sousedi souhlas se stavbou kůlny podepsali, to jsem stavebnímu úřadu doložil, ale jeden ze sousedů nechce pozemek ani prodat, ani mi nechce zřídit služebnost, požaduje nájemní smluvu na 60 let a abych mu platil roční nájem, druhému je to jedno a přistoupil by na všechno, klidně mi to prodá nebo mi zřídí služebnost zdarma na dobu existence mé kůlny. Právo stavby jsem zjistil, že se na můj případ nehodí, protože je určeno na celou stavbu, ne jen na malou část stavby, která je na dvou cicích pozemcích. Ten soused, co mi to prodat nechce, tvrdí, že pozemek potřebuje, protože má nad ním svoji střechu a okap (tedy má svoji přesahující střechu ještě nad naší kůlnou), to je sice pravda, ale jeho pozemek je široký jen 20 cm a on má přesah střechy a okapu kolem 50 cm, to mně ale nevadí ta jeho střecha.
Mám obavu, že stavební úřad po mně bude teď chtít nějakou žalobu k soudu na určení vlastníka pozemku pod kůlnou, anebo zbourat kůlnu.
Má tu někdo zkušenosti se stavebním řízením? Zajímalo by mě v prvé řadě, zda se lze nějak bránit stavebnímu úřadu proti rozhodnutí o zbourání kůlny a nepřistoupit přitom na jeho požadavky (koupě cizích pozemků pod kůlnou nebo zřízení služebnosti), když to jeden ze sousedů nechce? Přece jenom kůlna tam stojí kolem 40 let a byla by to vysoká ekonomická škoda ji zbourat.
Pak by mě zajímalo v druhé řadě, pokud bych neměl proti stavebnímu úřadu šanci vyhrát, zda bych uspěl s určovací žalobou na vlastníka pozemku pod stavbou, protože nevím, zda mohu pozemek pod stavbou já vydržet, když jsem vlastníkem nemovitosti jen pár měsíců, předchozími spoluvlastníky nemovitosti byli otec s matkou cca 50 let, kůlna tam stojí cca 40 let a předpokládali jsme všichni po celou dobu, že je celý pozemek pod kůlnou náš?
Popř. jsem našel v občanském zákoníku ustanovení paragrafu o přestavku, což by asi bylo schůdnější pro určovací žalobu než vydržení?
Ale zároveň nevím, zda by v obou určovacích žalobách neměl šanci vyhrát i soused se svým tvrzením o přesahující střeše a okapu. Co myslíte? Máte s takovou situací někdo zkušenost?
Ještě během pozůstalostního řízení po nás požadovala notářka ocenění nemovitosti, znalec požadoval k ocenění nemovitosti stavební dokumentaci a to jsme zjistili, že doma žádnou nemáme. Znalec poradil zeptat se na stavebním úřadu, aby nám ji okopírovali, tam měli dokumentaci z doby postavení rodinného domu v roce 1929, stavební plány mám okopírovali, ale zároveň z fotomapy na internetu zjistili, že dům vypadá jinak, otec ho někdy kolem roku 1987 přestavěl a navíc na pozemku buď také v té době nebo ještě někdy předtím postavil zděnou kůlnu a o tom žádná stavební dokumentace není, kůlna není ani v katastrálních mapách, takže stavební úřad po nás chtěl provést "dokumentaci současného stavu", když nemáme aktuální stavební dokumentaci. Tu mi provádí stavební inženýr, za tím účelem jsem musel objednat i geodety na vytvoření geometrického plánu, přitom geodeti zjistili a zaměřili, že malá část kůlny stojí na pozemcích dvou soudedů, u jednoho je to 1 m2, u druhého 2 m2, kůlna je prostě svoji zadní částí přistavěna ke zdem kůlen mých dvou sousedů, ale sousedné mají podle toho geometrického plánu vedle svých kůlen ještě 20 cm pruh na našem dvorku, to jsme až do vypracování geometrického plánu nevěděli, nebyl tam nikdy žádný plot, mysleli jsme, že je to celé naše až ke zdem jejich kůlen.
Takže geodeti provedli v geometrickém plánu dělení pozemků, vyčlenili ty dva sousední pozemky pod naší kůlnou jako samostatné katastrální parcely, to odstouhlasil katastrální úřad, stavební inženýr vypracoval stavební plány a technické zprávy, podal na stavebním úřadu "Žádost o ověření projektové dokumentace skutečného provedení stavby", tam žádost nepřijali, řekli mu, že musí mít od sousedů podepsané žádosti o dělení pozemků, tak jak to rozdělila geodetka v geometrickém plánu, na stavebním úřadě mu dali formuláře "Žádost o vydání rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků", sepsali jsme to se sousedy, ti to podepsali a já šel podat obě žádosti i se žádostí o ověření projektové dokumentace skutečného provedení stavby na stavební úřad, všechny tři žádosti přijali, ale řekli mi, že musím doložit souhlasy sousedů se stavbou kůlny a kupní smlouvy na rozdělené pozemky, nebo smlouvy o zřízení služebnosti na rozdělené pozemky nebo smlouvy na právo stavby na rozdělené pozemky a s oběma sousedy že to musí být stejné smlouvy, že je blbost, abych to od jednoho souseda koupil a od druhého měl služebnost. Oba sousedi souhlas se stavbou kůlny podepsali, to jsem stavebnímu úřadu doložil, ale jeden ze sousedů nechce pozemek ani prodat, ani mi nechce zřídit služebnost, požaduje nájemní smluvu na 60 let a abych mu platil roční nájem, druhému je to jedno a přistoupil by na všechno, klidně mi to prodá nebo mi zřídí služebnost zdarma na dobu existence mé kůlny. Právo stavby jsem zjistil, že se na můj případ nehodí, protože je určeno na celou stavbu, ne jen na malou část stavby, která je na dvou cicích pozemcích. Ten soused, co mi to prodat nechce, tvrdí, že pozemek potřebuje, protože má nad ním svoji střechu a okap (tedy má svoji přesahující střechu ještě nad naší kůlnou), to je sice pravda, ale jeho pozemek je široký jen 20 cm a on má přesah střechy a okapu kolem 50 cm, to mně ale nevadí ta jeho střecha.
Mám obavu, že stavební úřad po mně bude teď chtít nějakou žalobu k soudu na určení vlastníka pozemku pod kůlnou, anebo zbourat kůlnu.
Má tu někdo zkušenosti se stavebním řízením? Zajímalo by mě v prvé řadě, zda se lze nějak bránit stavebnímu úřadu proti rozhodnutí o zbourání kůlny a nepřistoupit přitom na jeho požadavky (koupě cizích pozemků pod kůlnou nebo zřízení služebnosti), když to jeden ze sousedů nechce? Přece jenom kůlna tam stojí kolem 40 let a byla by to vysoká ekonomická škoda ji zbourat.
Pak by mě zajímalo v druhé řadě, pokud bych neměl proti stavebnímu úřadu šanci vyhrát, zda bych uspěl s určovací žalobou na vlastníka pozemku pod stavbou, protože nevím, zda mohu pozemek pod stavbou já vydržet, když jsem vlastníkem nemovitosti jen pár měsíců, předchozími spoluvlastníky nemovitosti byli otec s matkou cca 50 let, kůlna tam stojí cca 40 let a předpokládali jsme všichni po celou dobu, že je celý pozemek pod kůlnou náš?
Popř. jsem našel v občanském zákoníku ustanovení paragrafu o přestavku, což by asi bylo schůdnější pro určovací žalobu než vydržení?
Ale zároveň nevím, zda by v obou určovacích žalobách neměl šanci vyhrát i soused se svým tvrzením o přesahující střeše a okapu. Co myslíte? Máte s takovou situací někdo zkušenost?